...aneb co poradit houbařům...

Prázdniny a houby - toť dobré spojení a reklamní tip. Většina obyvatel české kotliny (a přilehlých moravských území...) má zakódované houbaření hluboko v DNA.

Porostou nebo neporostou je samozřejmě kardinální otázkou. Každý den musím svou online prognózu měnit a upravovat, moje odhady a desetiletí trénovaný čuch na vývoj růstu hub a dobrou radu se rychle mění asi jako stav jednání o vládě téhle země. Meteorologové ruku v ruce se sedmou velmocí zrovna konzistentní také nejsou a zásobují nás protichůdnými informacemi a co bylo ráno, neplatí už odpoledne a kategorie čo bolo, bolo, je typická. Nedávno vyhrožovali, že si půjdeme pro vysvědčení v kraťasech a najednou, že prý bude sychravo. Ten pojem se mi ovšem na konci června vůbec nepozdává. Úspěšnost předpovídačů je poměrně solidní stran počasí včera, s popisem aktuálního vývoje už procenta výrazně klesají a jak bude zítra, to už je příliš složité...

Moje rady v situaci budou v podstatě tradiční. Sledujte, kolik kde napršelo, raději ovšem z údajů srážkoměrů než ze sdělení laiků, že včera strašně lilo, sledujte houbařské weby, tam se informace sbíhají, nálezci se zpravidla netají oblastí, kde byli úspěšní. Musíme si zvykat, že srážky jsou stále více lokální a místa vzdálená od sebe jen pár kilometrů mohou mít zcela jiný charakter a výskyt hub.

Aktuální situace v ČR je (jak bývá v posledních letech zvykem) charakteristická tím, že jsou aktuálně místa na plné koše a jiná, kde nezavadíte nejen o houbu jedlou , ale vlastně o vůbec žádnou. Srážky jsou rozhodující, záleží ale nejen na tom jak jsou vydatné, ale jak na zem padají. Mírný déšť krásně vsakuje a zůstává na místě, zatímco přívalový déšť příliš radosti nepřinese. Lokálnost dešťů bývá natolik variabilní, že třeba u nás, v Liberci, se liší srážky z jedné studené fronty v několika čtvrtích v řádu stovek procent.

Proto je třeba zkoušet různé lokality, metody "na blind" a "průzkum bojem" bývají mnohdy překvapivě účinné vzdor negativním prognózám. Všude tam, kde by mohlo být vody přece jen trochu více než jinde je šance vyšší. Parky, hráze rybníků, okolí potoků, bažiny, mokřady, rašeliniště, lužní lesy, okraje cest, příkopy, okraje lesních cest...

Tichá pošta mezi houbaři je také velmi spolehlivým pomocníkem a rady zkušených poslouží. Myslím, že se brzy ujme označení houbařská migrace. Když migrují houby, budou muset i houbaři...Matka Příroda rozmisťuje své houbové kešky velmi sofistikovaně, rafinovaně, nevypočítatelně, se zřejmým úmyslem pobavit se pinožením těch, co se pyšně sami nazývají Homo sapiens...

Přeji všem, co se snaží přírodě neškodit, plné košíky, skvělé zážitky a osvěžující odpočinek v zeleni. Naše podvědomí si takový relax jistě přeje, potřebuje ho a není snad důvod mu nevyhovět...

V galerii se postupně podívejte na hřiba dubového, borového a královského, pak choroše smolonohého jako atraktivní dekorativní misku, stopečku pýřitou coby sumce, rezavce dubového a dva obrázky, kde hlavní roli má čistá voda o které jsem tady vlastně meditoval především...Prázdninám a dovoleným zdar, houbám zvlášť...