Houbařovy jarní radosti
...aneb ať naprší, ale neuschne...
Jakkoli konfigurace současného počasí je ta nejhorší, jakou si umím představit - tedy sucho, vítr a slunce, poctivě a důsledně procházím a prohledávám tradiční a osvědčená místa, kde by se nějaký ten jarní houbový skvost mohl vyskytnout. Jsa věrným zákazníkem a spojencem Matky Přírody, mohu (snad trochu troufale...) od ní očekávat jistou vstřícnost a vyskladnění pár kousků, které potěší oko i objektivy...
Z hub, které budou běžné mykofily a mykofágy zajímat, půjde (spíše už tedy šlo...) především o smrže a kačenky. Smrže moc nenacházím, je jich několik druhů, vesměs chutných. Smrže kuželovité jsem si doslova vyprosil v obvyklém termínu, kterým je přelom března a dubna. Apríl se nekonal, desítku plodnic jsem poctivě zvěčnil a nechal na lokalitě blízko trati nach Deutschland.
Druhou radostí byla na značné sucho docela solidní úroda kačenek českých, které byly letos o dobrých čtrnáct dní dříve než bývá obvyklé. Hm, vlastně co pojem "obvyklé" v přírodě v posledních letech obnáší, že...Byť byly drobnější a většinou oschlé, jejich nález a sběr jsou vždy velkým potěšením a rituálem. S chotí pomalu pochodujeme listnatým lesem a pozorně hledáme hnědé kloboučky bizarních houbiček. Já navíc ještě vybírám zajímavé plodnice k focení, ze stovek se vybírá špatně a každá promarněná šance by mrzela. Radost máme oba, pozdější sdílení potěší doufám další milovníky přírody, hub zvláště.
Pro laiky alespoň letmý popis rozdílu mezi smržem a kačenkou českou. Rozříznete-li smrže, dostanete dvě identické půlky, klobouček je součástí bez připojení. Kačenka má klobouček připevněný jen na špičce třeně (tedy nožky), můžete ho snadno sundat. No a naplněné hlavičky kačenek - to je tedy královská krmě, co královská, přímo na císařský stůl...Pro úplnost také glosa, že mnozí houbaři říkají kačenka hřibu strakoši, což je ovšem hřibovitá houba, svou žlutí ty kačeny připomínající...Roste ale v létě a na podzim, je chutná a čistá, také proto se jí také říká "bezpráce", nepochybně myšleno čištění a zpracovávání úlovků...
Kačenky české objevíte především v listnatých porostech třeba jasanů, jeřábů, olší, jív, osik, pod trnkami a lískami, jsou kouzelně půvabné a fotogenické, na talíři pak neuvěřitelně lahodné, voňavé a chuťově nezaměnitelné. Jejich letošní sezóna už prakticky skončila, tak vezměte zavděk alespoň několika jejich portréty, nedávno zachycenými...
Teď už ale toužebně vyhlížím očekávaný déšť, po kterém by se měla objevit vlna prvních májovek a podtrnek a možná přijde i hřib kovář, který zpravidla otevírá sezónu hřibovitých. Kolega od Kolína nad Rýnem už první na ohoubách.cz předváděl...Dosavadní průběh srážek ovšem moc důvodů k přehnanému optimismu nedává, nicméně pozitivní pohled si zachovejme nejen co se hub týká. Třeba hojně naprší a neuschne...
V galerii postupně zhlédněte dva obrázky smržů kuželovitých, pak následuje hlavní téma, tedy kačenky české. Nejprve solitér, ale zato s motýlkem, pak blíženci a trojhlavá saň. Do kuchyně nahlédneme také, takhle se zpracovává úlovek a po zamrazení naplněných hlaviček jsou připraveny k sáčkování na uložení do mrazáku. Naše zbožná přání o vodě jsou vyjádřena v posledních snímcích konikleců.Jak tak vyhlížím z okna a sleduji meteoweby, myslím si, že s vodou už jedou. Mějte dobré dny a zase někdy...
Jakkoli konfigurace současného počasí je ta nejhorší, jakou si umím představit - tedy sucho, vítr a slunce, poctivě a důsledně procházím a prohledávám tradiční a osvědčená místa, kde by se nějaký ten jarní houbový skvost mohl vyskytnout. Jsa věrným zákazníkem a spojencem Matky Přírody, mohu (snad trochu troufale...) od ní očekávat jistou vstřícnost a vyskladnění pár kousků, které potěší oko i objektivy...
Z hub, které budou běžné mykofily a mykofágy zajímat, půjde (spíše už tedy šlo...) především o smrže a kačenky. Smrže moc nenacházím, je jich několik druhů, vesměs chutných. Smrže kuželovité jsem si doslova vyprosil v obvyklém termínu, kterým je přelom března a dubna. Apríl se nekonal, desítku plodnic jsem poctivě zvěčnil a nechal na lokalitě blízko trati nach Deutschland.
Druhou radostí byla na značné sucho docela solidní úroda kačenek českých, které byly letos o dobrých čtrnáct dní dříve než bývá obvyklé. Hm, vlastně co pojem "obvyklé" v přírodě v posledních letech obnáší, že...Byť byly drobnější a většinou oschlé, jejich nález a sběr jsou vždy velkým potěšením a rituálem. S chotí pomalu pochodujeme listnatým lesem a pozorně hledáme hnědé kloboučky bizarních houbiček. Já navíc ještě vybírám zajímavé plodnice k focení, ze stovek se vybírá špatně a každá promarněná šance by mrzela. Radost máme oba, pozdější sdílení potěší doufám další milovníky přírody, hub zvláště.
Pro laiky alespoň letmý popis rozdílu mezi smržem a kačenkou českou. Rozříznete-li smrže, dostanete dvě identické půlky, klobouček je součástí bez připojení. Kačenka má klobouček připevněný jen na špičce třeně (tedy nožky), můžete ho snadno sundat. No a naplněné hlavičky kačenek - to je tedy královská krmě, co královská, přímo na císařský stůl...Pro úplnost také glosa, že mnozí houbaři říkají kačenka hřibu strakoši, což je ovšem hřibovitá houba, svou žlutí ty kačeny připomínající...Roste ale v létě a na podzim, je chutná a čistá, také proto se jí také říká "bezpráce", nepochybně myšleno čištění a zpracovávání úlovků...
Kačenky české objevíte především v listnatých porostech třeba jasanů, jeřábů, olší, jív, osik, pod trnkami a lískami, jsou kouzelně půvabné a fotogenické, na talíři pak neuvěřitelně lahodné, voňavé a chuťově nezaměnitelné. Jejich letošní sezóna už prakticky skončila, tak vezměte zavděk alespoň několika jejich portréty, nedávno zachycenými...
Teď už ale toužebně vyhlížím očekávaný déšť, po kterém by se měla objevit vlna prvních májovek a podtrnek a možná přijde i hřib kovář, který zpravidla otevírá sezónu hřibovitých. Kolega od Kolína nad Rýnem už první na ohoubách.cz předváděl...Dosavadní průběh srážek ovšem moc důvodů k přehnanému optimismu nedává, nicméně pozitivní pohled si zachovejme nejen co se hub týká. Třeba hojně naprší a neuschne...
V galerii postupně zhlédněte dva obrázky smržů kuželovitých, pak následuje hlavní téma, tedy kačenky české. Nejprve solitér, ale zato s motýlkem, pak blíženci a trojhlavá saň. Do kuchyně nahlédneme také, takhle se zpracovává úlovek a po zamrazení naplněných hlaviček jsou připraveny k sáčkování na uložení do mrazáku. Naše zbožná přání o vodě jsou vyjádřena v posledních snímcích konikleců.Jak tak vyhlížím z okna a sleduji meteoweby, myslím si, že s vodou už jedou. Mějte dobré dny a zase někdy...