...aneb dokud se zpívá...

Milí blízcí a vnímaví,
je jiný, zvláštní rok, trochu jiné je i moje tradiční přání. Vánoční symboly ovšem nemohou chybět, ozdoby na stromeček příroda umí ukázkově, jen je vidět a zvěčnit a to já rád dělám. Kometu nahradí hvězdovka trojitá, je jí docela podobná, ohon z úsporných důvodů oželíme. Trochu stylizované budou i hvězdy, ale na šťavnatce pomrazce mají půvab jako ty nahoře.
Nebeští andělé se také dostavili, otisk křídel to dokazuje. Vánoce jsou také o jídle, co takhle houbová tlačenka?
Letošní vánoční čas je pro mne a choť také vzpomínkou na devatenáctý prosinec 1970, to jsme se brali a tím pádem jsme spolu dohromady prožili už sto let manželství. A zase je to sobota. Náhoda?
Tak se inspirujte pohodou, láskou, optimismem, užijte svátky a vězte, že světlo je na konci každého tmavého tunelu, myslíme si, že už ho vidíme. Je-li to se světlem jako s tím kancem, neutíkejme před ním, ale běžme mu naproti. Kapkami jsem začal, vánočními ozdobami končím, dobrou zprávou ( a těch není nikdy dost, že...) budiž radostné konstatování, že půl roku bude slunce každý den vycházet dříve a zapadat později než včera....