Jan Zahradil v článku Na štíru s Ústavou
kritizuje smlouvu se Svatým stolcem, přičemž se dopustil nepřesností. Autorství smlouvy připsal vládě Vladimíra Špidly, avšak ta byla odsouhlasena vládou Miloše Zemana. Další nepravdivé tvrzení je, že není určitě označena druhá strana, ale Svatý stolec je jeden z nejstarších subjektů mezinárodního práva a většina států s ním má diplomatické styky. I komunistické Československo uznávalo mezinárodní subjektivitu Svatého stolce, byť s nim přerušilo diplomatické styky, ale účastnilo se řady mezinárodních jednání s ním, a to i v rámci helsinského procesu o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Též je tvrzeno, že není jasné, zda jde o běžnou mezinárodní smlouvu či smlouvu o základních lidských právech s předností před zákonem. Od roku 2002 naše ústava nestanoví přednost před zákonem jen smluv o lidských právech, ale všech mezinárodních smluv, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas.
Ředitelé škol se děsí, musí přiznat majetek zněl titulek (Právo 25. 4. 2008) článku, v němž byl zveřejněn údaj, že tomu bude již v letošním červnu podle Parlamentem přijaté změny zákona o střetu zájmů, jenž se nově vztahuje na ředitele příspěvkových organizací státu, kraje a obce. Některé příspěvkové organizace totiž hospodaří se značným majetkem. Zákon se však nevztahuje na všechny právnické osoby, ale jen příspěvkové organizace. Část veřejných škol je zřízena nikoliv jako příspěvková organizace, ale jako školská právnická osoba. Tento právní rozdíl zakládá to, že ředitelé škol působících jako školské právnické osoby se nemusí ničeho děsit, jelikož se jich zákon o střetu zájmů netýká. Pokud jde o ředitele škol, které jsou zřízeny formou příspěvkové organizace, tak i ti se děsit nemusí, i když jen letos. Zákon sice stanoví, že veřejní funkcionáři musí předkládat příslušná majetková oznámení do 30. června, ale za předchozí rok. Zákon ani přijatá novela nemá zpětnou účinnost. I když byl zákon účinný již od 1. ledna 2007, tak se v červnu 2007 žádná majetková oznámení nepodávala a první budou podána až v červnu letošního roku. Ovšem jen těmi, na které se vztahoval již v roce 2007, neboť jde o údaje za tento rok. Ti, kteří byli nově jako veřejní funkcionáři do zákona zahrnuti letos, budou první oznámení podávat v červnu 2009.
Náměstek brněnského primátora Martin Ander v článku Třídění se Brnu vyplácí (Brněnský deník Rovnost 21. 4. 2008 s. 27) navrhuje změnu způsobu úhrady platby za odvoz odpadu, a to jako součást ceny bydlení dle počtu vývozů popelnic. Dnes jde o poplatek vybíraný obcí ve stejné výši pro všechny občany města. Tento poplatek na hlavu tak nezohledňuje dobré chování těch, kteří odpad třídí a méně produkují odpadu netříděného. Na první pohled správný nápad, ale při regulaci lidského chování se často kýžený výsledek nedostavuje, protože řada lidí se nechová prvoplánově, a to i při sběru odpadu.
Karel Holomek v textu Čunek a americký diplomat (Brněnský deník Rovnost 3. 4. 2008, s. 23) chválí USA za jejich zprávu o stavu lidských práv a kritizuje ty, kteří se k ní staví nesouhlasně, včetně premiérova výroku, že kdo umožňuje mučení, nemůže poučovat o lidských právech. Premiér však vystihl skutečnost, kterou uznávají i americká úřední místa, i když ty jen, když uteče některá tajná informace. Evropa nemusí USA v oblasti lidských práv dohánět. Naopak situace s vězni zadrženými bez soudu na americké základně Guantánamo či stav americké chudinské péče je něco, co je v Evropské unii nemyslitelné a je kritizováno. Též americký prezidentský kandidát černošského původu Barack Obama získal hlasy ve státech se silnou hispánskou a černoškou menšinou, což dokresluje, že ani tito američtí občané nejsou spokojeni se svým postavením. Zpráva o dodržování lidských práva v USA bude zajímavá, pokud popíše i případy justičních omylů ve věcech, kde byly uděleny tresty smrti a teprve po létech testy DNA ukázaly pravý stav věcí, anebo případ vypovězení matky, která řadu let žila na území USA, byť nelegálně, její děti narozené v USA však mají americké občanství. Politika rozdělování rodin je v Evropě vnímána jako nepřípustná.