Zdeněk Koudelka

30. 10.

Prezident a odpovědnost

Zdeněk Koudelka Přečteno 5538 krát

Prezidentu je občas upíráno právo na svébytný politický postoj s poukazem na jeho údajnou neodpovědnost. Byť ústava v jednom článku hovoří o neodpovědnosti prezidenta, je nutné číst ústavu celou. Prezident má zvláštní ústavní odpovědnost za velezradu před Ústavním soudem, jenž jej může zbavit funkce. Naopak o vládě ústava říká, že je odpovědna, neboť její trvání závisí na většině v Poslanecké sněmovně. Ovšem zde nejde o sankci za protiprávní jednání. Bude-li vláda sebelepší, ale většinu ztratí, padne.

Více »

27. 10.

Benešovy dekrety – včera, dnes i zítra?

Zdeněk Koudelka Přečteno 10245 krát

Lisabonská smlouva nemůže změnit důsledky poválečných rozhodnutí přijatých dle Benešových dekretů jako mimořádného opatření po porážce Německa. Problémem však je, že Benešovy dekrety nejsou mrtvé. I dnes jsou podle nich vydávána rozhodnutí, která dopadají na majetkové poměry. Je to důsledek toho, že po válce nebyl správní aparát konsolidovaný. Často docházelo k zabavení majetku bez vyřízení žádostí o přezkoumání věci, pokud postižení tvrdili, že se jim dle dekretů československé občanství zachovalo. Po únoru 1948 zanikl zájem na dokončení řízení, neboť se majetek zabavoval všem, nejen Němcům. Ovšem restituce obnovily důležitost Benešových dekretů. Například miliardového majetku knížete Hugo Salma se domáhají jeho potomci. Salm požádal dle dekretů o uznání věrnosti československému státu. A byť jeho majetek byl zabrán, nebyl odsunut. Po jeho smrti roku 1946 nebylo o jeho žádosti rozhodnuto.

Více »

16. 10.

Spor o prezidenta je spor o dělbu moci

Zdeněk Koudelka Přečteno 15405 krát

V debatě o ratifikaci Lisabonské smlouvy uvedl Zdeněk Jičínský v textu Prezident Klaus jedná protiústavně (Právo 13. 10. 2009 s. 6), že Parlament je u nás nejvyšším státním orgánem. Vychází z formy vlády shromáždění a koncepce Jeana-Jacquese Rousseaua o jednotě státní moci, jež byla uplatňována marxistickou teorií státu a u nás ústavně zavedena roku 1960. Dosud funguje v Rousseauově vlasti - Švýcarsku. Ovšem od roku 1993 u nás platí forma vlády parlamentní republiky s dělbou moci, kdy parlament je nejvyšším orgánem zákonodárné, ne veškeré státní moci. Parlament je významným, nikoliv svrchovaným držitelem moci, tím je lid. Moc je dělena mezi řadu státních orgánů.

Více »

Archiv článků: říjen 2009

Prezident a odpovědnost

Benešovy dekrety – včera, dnes i zítra?

Spor o prezidenta je spor o dělbu moci

Blogeři abecedně