V Otázkách Václava Moravce (ČT24 25. 7. 2010) ministr spravedlnosti prezentoval návrhy na změnu státního zastupitelství. Ty roku 2006 vytvořilo Nejvyšší státní zastupitelství a po projednání s krajskými a vrchními státními zástupci předložilo Ministerstvu spravedlnosti. Prezentovalo je i na konferenci konané roku 2008 na právnické fakultě v Brně. Avšak vláda návrh nepostoupila do Poslanecké sněmovny. Nejvyšší státní zastupitelství navrhlo oddělit státní zastupitelství od Ministerstva spravedlnosti. A to získáním vlastní rozpočtové kapitoly, aby státní zastupitelství mohlo v rámci státního rozpočtu určovat své finanční priority. Není totiž skutečné autonomie bez rozpočtové samostatnosti. Změna posílí vedoucí státní zástupce, kteří ví, co potřebují financovat. Navržena byla i personální autonomie, aby o jmenování a odvolávání vedoucích funkcí ve státním zastupitelství rozhodovaly nejméně dvě osoby tak, aby okresní státní zástupce byl jmenován vrchním na návrh krajského státního zástupce. Krajský státní zástupce by byl jmenován nejvyšším na návrh vrchního. Vrchní státní zástupce by byl jmenován nejvyšším státním zástupcem se souhlasem ministra a nejvyššího by jmenoval prezident republiky na návrh vlády.
Souhlas Mezinárodního soudního dvora z 22. 7. 2010 s jednostranným vyhlášením samostatnosti kosovskými Albánci řeší konflikt práva na sebeurčení až k odtržení se zásadou neměnnosti hranic státu bez jeho souhlasu ve prospěch prvního. Rozhodnutí uvítají v Abcházii, Jižní Osetii i Kurdistánu. V právu je nutná obecná platnost jeho norem na neurčitý počet obdobných situací. Pokud platí za stejných situací jiný přístup, jde o svévůli. Lze se postavit na zásadu sebeurčení až k odtržení a uznat nezávislost Kosova bez souhlasu Srbska, ale pak je nutné respektovat případné odtržení kosovských či bosenských Srbů a hercegovských Chorvatů. Bude-li zvolen jiný přístup ke Kosovu a jiný přístup jinde, popírá to obecnou závaznost práva. I to je možné, ale pokud často politika vyměňuje právní principy, nastolí nejistotu. Jestli stát užívá právní zásady, jak se to zrovna hodí, ostatní budou recipročně vůči němu dodržovat jen to, co je výhodné, a opustí nevýhodné závazky.
David Ondráčka z Transparency International v Otázkách Václava Moravce (ČT1 11. 7. 2010) k trestnímu řízení řekl: „Musíme se dostat do stavu, kdy naprostá většina případů se dostane až k soudu a nebude zastavena v přípravném řízení“. Policie u nás ročně stíhá přes 110 000 osob, kde státní zástupce dozoruje zákonnost trestního stíhání. Státní zástupce nepředává soudu automaticky všechny případy, ale jen jsou-li splněny zákonné podmínky, což je asi v 90%. Pokud by státní zástupce musel zažalovat téměř vše, co začne policie stíhat, stane se zbytečným pošťákem nesoucí obžalobu od policie k soudu.
Při moravském svátku sv. Cyrila a Metoděje mnohé moravské obce vyvěsily historické žlutočervené moravské vlajky. V Brně však zavlála moravská vlajka jen na radnici městské části Kníničky a na Krajském úřadu. Žádné město na Moravě přitom nevděčí za své postavení Moravě tolik jako Brno.