Zdeněk Koudelka

28. 10.

Prezident, vláda a odpovědnost

Zdeněk Koudelka Přečteno 2489 krát

Petr Uhl v článku Milost, pane prezidente! (Právo 26. 10. 2011 s. 6) nepravdivě tvrdí, že prezident je u nás neodpovědný. Ovšem byť ústava v jednom článku hovoří o neodpovědnosti prezidenta, je nutné číst ústavu celou. Prezident má zvláštní právní odpovědnost za velezradu a od roku 2013 i za hrubé porušení ústavy. Ústavní soud jej na základě žaloby Senátu může sesadit. Naopak o vládě ústava říká, že je odpovědna, neboť závisí na většině v Poslanecké sněmovně. Ale bude-li vláda jednat protiprávně a mít poslušné poslance, zůstane. Bude-li vláda sebelepší, ale většinu ztratí, padne. Za protiprávní jednání budou ministři odpovědni jen, když vláda ztratí většinu poslanců. Pokud se vládní koalice udrží, odpovědnost nehrozí. Vedení stran zaváže své poslance k podpoře vlády a nezbavení poslanecké imunity. Prezidentova odpovědnost za velezradu a hrubé porušení ústavy je širší než trestněprávní či politická odpovědnost.

Více »

25. 10.

Kontrasignuje premiér, ne vláda

Zdeněk Koudelka Přečteno 2590 krát

Petr Uhl v článku Byly to poslední Klausovy milosti? (Právo 23. 10. 2012 s. 14) zpochybňuje kontrasignací milostí předsedou vlády Petrem Nečasem bez toho, že by o nich jednala vlády. Je pravda, že u nás není kancléřský systém, kdy je rozhodující předseda vlády, ale vláda rozhoduje ve sboru jako kolektivní orgán. Předseda může být přehlasován. Nicméně ústava dává některá práva premiérovi, ne celé vládě. V takových věcech rozhoduje premiér. Vláda mu může dávat jen doporučení. To je i případ spolupodpisu prezidentových rozhodnutí, což je právo premiéra, nikoli kolektivní právo vlády. Jiný člen vlády může kontrasignovat jen, je-li pověřen premiérem. Je zvyklostí, že vláda projednává i rozhodnutí prezidenta vyžadující kontrasignaci, přijímá však jen doporučující usnesení vůči předsedovi vlády. Doporučit může, kdo chce, komu chce, co chce. Rozhodující je ústavně daná pravomoc. Milost není vázána na návrh vlády či jiného orgánu. Rozhoduje prezident, který v případě udělení milosti před odsuzujícím rozsudkem, potřebuje spolupodpis premiéra, ne vlády. I předseda vlády Jan Fischer v roce 2010 kontrasignoval prezidentovo rozhodnutí o vyhlášení voleb bez doporučení vlády.

Více »

18. 10.

Odvolávání ředitelů bezpečnostních sborů

Zdeněk Koudelka Přečteno 2903 krát

Dnes je možné policejního prezidenta, generálního ředitele Vězeňské služby, Hasičského záchranného sboru a dalších bezpečnostních sborů odvolat jen v rámci kázeňského řízení nebo trestního řízení. Dříve to bylo bez udání důvodu rozhodnutím nadřízeného ministra či vlády. Toto omezen personální změny se projevilo v případě policejního prezidenta Petra Lessyho, jehož výměna byla provedena formou nejen odvolání z funkce, ale zrušení jeho služebního poměru policisty.

Více »

15. 10.

Rozhodují voliči, ne novináři

Zdeněk Koudelka Přečteno 2751 krát

V říjnových volbách 2012 byl nejúspěšnějším senátním kandidátem v prvním kole Jiří Čunek - získal 47,28%. Byl úspěšný i jako lídr lidovecké kandidátky ve Zlínském kraji, která získala přes 18 % hlasů, což je největší úspěch lidovců ze všech krajů na Moravě. Lidé z jeho regionu řekli, že mu věří. Jiří Čunek, stejně jako Miloš Zeman, ukazuje, že novinářským lžím a zkreslování se lze postavit. Miloš Zeman dovedl sociální demokracii k vítězství v době, kdy mu média většinou láteřila, a byl úspěšným premiérem, přestože se nebál hloupé novináře nazývat hloupými. I Jiří Čunek prošel velkou mediální palbou pražských redakcí, přesto jako politik u voličů obstál. Již dříve mu částečné právní zadostiučinění poskytl rozsudek Nejvyššího soudu z 1. 10. 2009, který konstatoval, že v trestním stíhání proti němu dozorovaném nepříslušným Okresním státním zastupitelstvím v Přerově byl porušen zákon v jeho neprospěch. Je dobré, že internet a internetová média (Parlamentni listy, Aktualne.cz aj.) rozbily monopol na zveřejňování informací. Z uvedeného plyne několik závěrů:

Více »

09. 10.

Podivné rozhodnutí Ústavního soudu

Zdeněk Koudelka Přečteno 3682 krát

Ústavní soud ve věci ústavní stížnosti poslance Davida Ratha v části V. odůvodnění usnesení ze 17. 9. 2012 přisvědčil stanovisku Ratha, že Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem bylo nepříslušné, což vědělo v dostatečném předstihu před jeho zadržením. Trestní věc má totiž dozorovat státní zastupitelství tam, kde se trestná činnost děje. V tomto případě ve středních Čechách a v Praze. Ústavní soud výslovně uvádí: „jeví se postup státního zastupitelství ohledně místní příslušnosti účelový“ a pokračuje: „Zrcadlí-li postup státního zastupitelství v dané věci obecněji zaužívanou praxi, jedná se o závažný signál porušování principů právního státu...".

Více »

08. 10.

Špatná změna exekučního řádu

Zdeněk Koudelka Přečteno 2704 krát

Poradce prezidenta Jaroslav Kuba v článku Exekutory nebrzdí. To má Klaus podepsat? (Právo 8.10. 2012 s. 6) správně vystihuje slabiny zákona, kterým se mění občanský soudní a exekuční řád. Vznik soudních exekutorů významně zvýšil vymahatelnost soudních rozsudků. Ve svém projevu v Poslanecké sněmovně 1. 12. 2000 návrh zákona uvítal a poděkoval za něj dnešní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Nicméně se ukázalo, že někteří jedinci vykládají zákony všelijak, hlavně ne rozumně. Proto se rozmohly obchody s vymáháním nepatrných pohledávek, kde však jsou zajímavé náhrady nákladů soudního řízení. Proti těmto spekulacím, které jsou namířeny na nemajetné občany, se ohradil i Ústavní soud. Je správné, aby tak učinil i zákon, jenž musí na jedné straně uspokojit právo věřitelů, na druhé straně nemůže být povinný dlužník obětí vymahačů dluhů, pakliže jde o zneužití práva.

Více »

02. 10.

Soudci a spolky

Zdeněk Koudelka Přečteno 2612 krát

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek vzal v září 2012 zpět kárnou žalobu na místopředsedu Vrchního soudu v Praze. Viněn byl za to, že působí v Arbitrážní komisi Fotbalové asociace. Asociace je občanským sdružením. Právo se sdružovat je ústavním právem. Toto právo může být zákonem omezeno. Dnes zákon výslovně zakazuje jen ústavním soudcům členství v politických stranách. Ani omezení členství v politických stranách u ústavních soudců není obecné - např. v Německu neexistuje. V USA je vazba soudců na politické strany zvláště ve státech, kde jsou voleni a podporovány republikány či demokraty.

Více »

Archiv článků: říjen 2012

Prezident, vláda a odpovědnost

Kontrasignuje premiér, ne vláda

Odvolávání ředitelů bezpečnostních sborů

Rozhodují voliči, ne novináři

Podivné rozhodnutí Ústavního soudu

Špatná změna exekučního řádu

Soudci a spolky

Blogeři abecedně