Francouzský tisk v rukou miliardářů

29. 10. 2015 | 21:29
Přečteno 4191 krát
Anna Maria Merlo - Francouzský tisk v rukou miliardářů

Ve Francii půltucet miliardářů přebírá vládu nad veškerými médii, zatímco politici a regulátoři jen mlčky přihlížejí. Následky ponesou hlavně novináři a čtenáři.


Reportéři se dnes ocitají v podobné roli jako oceláři v 80. letech minulého století – jsou rukojmím odvětví, které se zmítá v krizi a o nějž mediální magnáti rozehráli obří šachovou partii.

Děje se to i ve Francii. Konsolidace je dnes po celém světě na denním pořádku a i francouzské konglomeráty podnikají velmi rychlé kroky, aby získaly vládu nad největšími francouzskými médii.

Nejčerstvějším případem je akvizice týdeníků Le Nouvel Observateur a Télérama majoritními vlastníky deníku Le Monde, k nimž patří například podnikatel Xavier Niel a bankéř Mathieu Pigasse, který rovněž vlastní rozhlasovou stanici Radio Nova. Síly spojili s Pierrem-Antoinem Captonem, který ovládá televizní studio Troisième Œil Productions, a společně založili investiční fond Media One.

Plánují vynaložit zhruba 300 až 500 milionů eur a „využít výhodných okolností k mediálním akvizicím“. Media One bude zpočátku působit ve Francii, ale v hledáčku má také Španělsko, Německo a Itálii. Půjde o takzvanou „akviziční společnost zvláštního určení“ – typ firmy, jejímž cílem je získat minimálně 75procentní podíl v celém odvětví.

Velká média, ještě větší vlastníci

Media One však není první firmou, která „využila okolností“ k nákupu francouzských médií

Vlna se dala do pohybu již na počátku tohoto století, kdy se velká jména ve světě byznysu – Bernard Arnault, šéf a majoritní akcionář holdingu LVHM, François Pinault z konkurenčního Keringu a dědic zbrojařského impéria Serge Dassault – začala zajímat o noviny. Dassault koupil deník Le Figaro, Pinault prostřednictvím svého holdingu Artemis ovládl týdeník Le Point a Arnault získal největší francouzský ekonomický deník Les Echos.

Arnault, který roku 1993 ovládl konkurenční ekonomický deník La Tribune a později ho znovu prodal, nedávno rozšířil své mediální království nákupem deníku Le Parisien. Roku 2010 ovládli Pigasse, Niel a investor Pierre Bergé největší francouzský deník Le Monde, který do té chvíle řídili novináři a čtenáři.

Finanční magnát

Finanční magnát Patrick Drahi mezitím v informačním sektoru buduje malé impérium. Nejprve získal telekomunikačního operátora SFR, a poté postupně skoupil na úvěr deník Libération, týdeník L’Express a zpravodajskou stanici BFM-TV.

A to je teprve počátek televizních akvizicí.

Martin Bouygues, vlastník jedné z největších stavebních firem na světě, je rovněž majoritním vlastníkem největší evropské stanice TF1, třebaže té od roku 1987, kdy ji Jacques Chirac zprivatizoval, sledovanost zvolna klesá.

Vincent Bolloré, šéf Vivendi, jednoho z největších mediálních konglomerátů na světě, který vlastní například televizní a filmové studio Canal+ nebo hudební vydavatelství Universal Music Group, se vložil do hry velmi zpříma. Svým médiím vnucuje vlastní světonázor, cenzuruje zprávy (zastavil například klíčovou reportáž o bance Crédit Mutuel), zrušil satirický pořad Les Guignols a brzdí vyšetřování fotbalového klubu Olympique de Marseille. To je pro něj citlivý případ zejména kvůli lukrativním právům na fotbalové přenosy.

A stranou zájmu nestojí ani internet. Le Figaro se chystá převzít marketingovou agenturu CCM Benchmark a Bolloré se zmocnil DailyMotion, francouzské alternativy YouTube.

Viditelnost, vliv a výnos

Mediální historik Patrick Eveno shrnuje motivace nových kapitánů informačního průmyslu do tří slov – viditelnost, vliv a výnos. Zhruba půltucet miliardářů de facto ovládne vše, co na francouzské mediální scéně něco znamená.

Viditelnost akvizicí zvýší jejich podnikatelskou prestiž, což je případ zejména Drahiho a deníku Libération. Média formují veřejné mínění, díky čemuž mají lidé jako Dassault vliv na politická rozhodnutí, která se týkají jeho ostatních obchodních zájmů, jakým je například vládní zakázka na jeho vojenské stíhačky Rafale.

Tito magnáti dnes mají podíly na všech frontách – od tisku přes rozhlas a televizi až po internet – a ovládají tak celý mediální řetěz. Často také využívají historické prestiže svých titulů a profitují nejen z prodejů reklamy, ale také z pořádání konferencí, na něž se přispívá z veřejných pokladnic doma i v zahraničí. Kupříkladu Libération nedávno uspořádal „Občanské fórum“ v Gabonu, klíčové frankofonní africké zemi.

O média je zkrátka dnes zájem, poněvadž prodejní ceny se pohybují na historických minimech, zejména vinou nejisté budoucnosti celého sektoru a také díky štědrým státním dotacím.

Arnault dal za Le Parisien zhruba padesát milionů eur, přitom oblíbený deník nemá dluhy a vykazuje téměř čtyřnásobné tržby. Drahi dal podobnou sumu za L’Express. A ani Niel, Pigasse a Bergé rozhodně nesplakali nad výdělkem – Le Nouvel Observateur koupili za deset milionů a nějaké drobné.

I oněch 300 až 500 milionů, které plánuje investovat Media One, jsou pro vlastníky fondu pouhou kapkou v moři. Pro představu jsou to asi tři procenta tržní kapitalizace Nielova koncernu Iliad.

Novináři a čtenáři zůstali osamoceni

Není vyloučeno, že tyto akvizice ještě narazí na zákon o hospodářské soutěži. Nicméně do prezidentských voleb zbývají necelé dva roky a miliardáři si dnes zjevně nedělají hlavu s případnými námitkami politiků, kteří budou jejich stanice a tisk samozřejmě potřebovat.

A na protesty se nezmůžou ani novináři, kteří v redakcích přes veškeré změny zůstali. Propouštělo se téměř ve všech redakcích, od Le Monde přes Libération až po La Tribune. Drahi například nenahradil 115 novinářů, kteří odešli z redakce L’Expressu, a celý personál deníku zeštíhlí celkem o 240 zaměstnanců.

To ale není největší problém. Ukázalo se totiž, že noví vlastníci médií se nerozpakují zasahovat do redakčních rozhodnutí. Bolloré, který ovládá mimo jiné i reklamní a PR agenturu Havas, vyvolal učiněné zemětřesení v Canal+ a čtyřiadvacetihodinovém zpravodajském kanálu i-Télé. Obě stanice se stočily výrazně doprava a jejich vedení prodělalo dramatické propouštění a reorganizaci.

Na stanici Canal+ už došlo ke kontroverznímu incidentu, kdy nová moderátorka zpravodajského a diskuzního pořadu The Grand Journal prohlásila – bez jediné námitky ze strany svých hostů – že pravicová strana Front national „nazývá věci pravými jmény“ a že „Francouzi se s ní ztotožňují“. Pro stanici Canal+, nejvýznamnějšího mecenáše francouzské kinematografie, nastává nová éra, v níž pravicové názory a opovrhování „dobroději“ nebude mít žádnou opozici.

***


Přeloženo pro Finmag.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy