Roky 1918/1919: Mohla se jmenovat »sokol«, »říp«, »frank« nebo »rašín«.

Zvolilo se »koruna«.

Tehdy nebylo dost času na úvahy o novém názvu. Zůstalo se u zažitého jména z dob Rakouska-Uherska, vzpomíná ekonom František Vencovský na období první republiky ve své knize Vzestupy a propady československé koruny.

Rok 2010: Letos, za poslední dva měsíce, byla koruna nejvíce posilující měnou vůči euru na světě. Z kurzu 25,60 z počátku června skočila k 24,60 na začátku srpna. Na nejsilnější hodnotu od listopadu 2008.

Asi pamatujete i chvíle, kdy euro bylo za 29 korun. Psal jsem pojednání o finančním trhu i při kurzu 36 korun za euro.

Koruna nebude posilovat věčně. Klidně může ještě někdy oslabit na 28 korun a dále. Přesně vám to neřekne nikdo. Ano slovíčko »někdy« je dost neurčité, aspoň ale vím, že nic nevím.

Kdy to může nastat:

1. Pokud přijdeme o důvěru, že dáme do pořádku veřejné finance. Stále nejsme z nejhoršího venku. Schodek veřejných financí je zatím zhruba stejně špatný jako loni. Rozpočtové příjmy jsou meziročně vyšší jen a jen proto, že minulá vláda zvýšila daně.

2. Ztratí-li střední a východní Evropa důvěru v to, že je jednou nohou z recese. Polský zlotý byl za poslední dva měsíce druhou nejvíce posilující měnou vůči euru, po koruně. Ty dvě měny utekly zbytku regionu a opět s ním mohou pohnout, bude-li se ekonomika vyvíjet třeba ve stylu písmena »W«. Tedy pád, oživení, zpátky do recese a až někdy, časem, ekonomický růst...

3. Kdyby nám propadl export. Letošní přebytek obchodní bilance je zatím meziročně vyšší o 26 procent než loni, což je jeden z důvodů posilování koruny.

4. Když spadneme do deflace. Zhoubný japonský scénář. Další snížení úrokových sazeb centrální bankou. Nárůst nezaměstnanosti. Raději na to ani nemyslet...

5. Poblázní-li svět nějaká neznámá neznámá. Platí a bude platit, že nikdy nepředpovíme, kdo nebo co zásadně změní svět. Protože s dějinami nejvíce hýbají neznámé neznámé. Když nastane taková událost, budeme se znovu divit, že jsme dokázali něco takového přehlédnout a nepočítali s tím. Ptáte-li se, co tak úděsného se státu může stát, říkám: »Nevím, je to neznámá neznámá.« Ale fakt věříte na to, že lze mít donekonečna každoročně minusovou státní pokladnu?

A pokud to přežijeme? Budeme na tom stejně lépe než Slováci!
Stali se členy tzv. »European Financial Stability Facility« - stabilizačního fondu eurozóny. Na vznik fondu zvláštní finanční pomoci se na počátku května dohodly státy EU s MMF. Eurozóna přispěje částkou 440 miliard eur, další peníze přislíbily v případě potřeby MMF a Evropská komise.

V rámci eurozóny garantuje bohaté Lucembursko závazky tohoto fondu odpovídající 2,9 procenta loňského HDP. Podíl Německa odpovídá pěti procentům HDP. A bonbonek: podíl Slovenska je až 6,9 procenta HDP.

V nouzové situaci eurozóny by Slovensko mělo garantovat vyplacení 4,371 miliardy eur.
Celkové příjmy rozpočtu na rok 2010 mají narozpočtovány na 12,5 miliardy eur. Hypoteticky, když by museli pustit jednu třetinu svého ročního rozpočtu - no, to by nemohli nikdy zaplatit, aniž by přestali vyplácet důchody nebo zastavili nemocnice... Podrobil někdo vůbec veřejné finance stress testům?

Neměli by se Slováci vrátit ke koruně?

Pečujme o sílu české koruny!


PS: K diskusi
Mikloš: Estónsky dôkaz lží Roberta Fica, Hospodarske noviny, 18/7/ 2010.