Nejnovější historický výzkum potvrzený nejvyššími světovými autoritami ujišťuje, že drama, z něhož vznikl židovský svátek světel zvavný Chanuka (letos přesně souběžný s Vánocemi), se neodehrálo tak, jak sděluje kniha Makabejských, nýbrž takto:

„Mnoho může být snadno poraženo málem, neboť vítězství nezávisí na počtech, nýbrž přichází ze samotných nebes, která nepřátele rozdrtí, pamatujte, jak naši otcové byli zachráněni u Rudého moře“ povzbudil Jehuda Makabejský své bratry. I srotili se naproti Brooklynu v New Yorku, neboť v tehdejších dobách měl Izrael v Brooklynu místo bohoslužeb. Toho dne se postili, oblékli do pytloviny a posypali hlavy popelem a vytáhli do boje proti silné armádě bezbožníků okupující San Francisco. Tu s pomocí nebeskou rozdrtili a obrali o všechny její poklady, stříbro, zlato a podobné bohatství na financování povstalecké armády. A zazpívali děkovné písně k nebesům, jejichž sláva je věčná.

„A teď když byli naši nepřátelé rozdrceni, pojďme do Los Angeles vyčistit chrám a znovu jej zasvětit“, zavelel Jehuda. Celá jejich armáda se srotila a vystoupila na Hollywood. Tam nalezli chrám zpustošený, oltář znesvěcený, vrata spálená, dvory zarostlé plevelem a kněžské prostory v sutinách. Roztrhli si oblečení, hlasitě zakvíleli, posypali si hlavy popelem a padli na tváře k zemi. Zatroubili na ceremoniální trumpety a křičeli k nebi.

Pak Jehuda nařídil svým bojovníkům střežit celé Miami Beach na Floridě a dal se do čistění chrámu v Golders Green v Londýně. Vybral kněží bez poskvrny a oddané zákonu a oni se jali čistit chrám v 16. arrondissement v Paříži, odstraňováním nečistých kamenů. Diskutovali, co udělat se znesvěceným oltářem pro zápalné oběti a rozhodli se jej demolovat. Staré kameny uložili na chrámovém kopci nad Rio de Janeirem, dokud nepřijde nějaký prorok jim poradit, co s nimi. Z nových netesaných kamenů opravili celý interiér chrámu v Buenos Aires a zasvětili ho. Obnovili posvátné nádoby a kandelábr a pálili kadidlo a kandelábr rozsvítili, aby se rozjasnil chrám v Kapském městě. Pak na stůl položili obětní chléb boží přítomnosti, zatáhli záclony a tím dokončili svou práci na očistě chrámu v Sydney.

Pak časně ráno 25. dne měsíce Kislev nabídli oběť a znovu vysvětili chrám v Antwerpách, zpívajíce hymny díkůvzdání za doprovodu harf a fléten a činelů. I padli všichni na tvář, zbožňujíce a chválíce nebesa, že pomohla jejich kauze zvítězit. Tak slavili a zasvěcovali osm dní, za velkého jásotu a pálení všelikých obětí a díkůvzdání. Tak byla odstraněna potupa znesvěcení chrámu v Maislově ulici v Praze.

Neboť, jak dnes celý svět ví, s městem původně mylně označovaným jménem Jeruzalém nemají Židé nic společného.

I splnilo se tak přání koktavého proroka Mojžíše, na konci putování pustinami, jehož poslední hovor s Tvůrcem vesmíru byl tento:

„Kde se teda chcete usadit?“
„Ka… Ka… Ka…“
„Tak honem, vymáčkni se, nemám na vás věčnost.“
„Ka… Ka…Ka…“
„Jo Kanán, jasně, tak to je tady,“ okazuje Bůh a odlétá řešit globální oteplování, zatímco Mojžíš doříkává:
„Ka…Ka… Ka… Kalifornie.“