Když jsem si v Lidovkách přečetl název článku „Masaryk byl určitě psychopat, Hitler naopak ne, říká psychiatr Honzák…,“ zaskočilo mě to a připomněl jsem si jiného známého psychiatra a literáta Jana Cimického.

Masaryka ctící Radkin Honzák to ovšem prohlásil v rámci svého poněkud svérázného pojetí psychopatů jako „lidí bez nervů“, mozkovými chirurgy počínaje a Masarykem konče. Masaryk byl jistě abnormální osobností, avšak odchylující se od ostatních lidí včetně filosofů a politiků směrem nahoru. A to tak výrazně, že dodnes není dostatečně pochopen.

Pokud se mě někdo zeptá, zda byl podle mne neomylný, odpovím, že jistě ne, avšak že se mýlil pouze v některých konkrétních věcech, například si myslel, že nebude 2. světová válka, protože Německo na ni nemá peníze – nepředpokládal, že Hitler do války půjde na dluh, který splatí tím, co nakrade v obsazených územích. Nebo že se mýlil v podpoře sionismu, protože netušil, že Židé ho naplní agresí vůči palestinským Arabům.

V základních idejích se ovšem tento společenskovědní „neurochirurg“ nemýlil. Na to, že dodnes nejsou dostatečně pochopeny, těžce doplácíme, neboť nejsme schopni shodnout se na ideovém programu nejen pro naši současnost, ale též pro naši i světovou budoucnost. A jak se od nepaměti ukazuje, ideje rozhodují.

K 28. říjnu opět připomínám slova bývalého předsedy České pedagogické společnosti Bohumíra Blížkovského: „Masaryk dal národu a světu to, co dnes chybí nejvíc: spolehlivou hodnotovou orientaci, potřebné a jisté ideály i reálný program, jak je naplňovat.“