Citační bratrstva

13. 05. 2012 | 11:55
Přečteno 5417 krát
Sféra výzkumu je velice zajímavý kout našeho světa. Je to kout důležitý pro další rozvoj země, který se neobejde bez výrazné finanční podpory státu, kde posuzování kvality velké části výsledků není možno svěřit neviditelné ruce trhu. A jde také bohužel o kout, který širší veřejnost moc nezajímá a jehož fungování moc nerozumí.

Poslední roky se hodně věnuji problematice hodnocení a financování vědy. Je to fascinující svět, ale obtížně se o něm na všeobecném blogu, jako je tento, poutavě píše. Aby se totiž člověk dostal k jádru nějakého problému či zajímavosti, musí čtenářům vysvětlit nepřebernou řadu často suchých skutečností. A kdo by se tím vším prokousával, že ano? Tato překážka, ale zároveň potřeba o těchto věcech psát, mě vedly k založení paralelního blogu zaměřeného pouze a právě na zajímavosti z oblasti hodnocení a financování vědy. Pokaždé, když tam něco napíší si říkám, zda by to mohlo zajímat i čtenáře Aktualne.cz. Tentokrát jsem se to rozhodl vyzkoušet. Zde je tedy drobně upravený původní text.

Citační bratrstva
O tom, jak obtížné je zhodnotit vědecký výsledek jsem psal před časem zde. I proto se k hodnocení používají bibliometrické nástroje, které odhalují jaký citační ohlas ten který vědecký článek nebo časopis má. Z citačního ohlasu se nepřímo usuzuje na význam, objevnost a přínosnost. Není to samozřejmě žádná sláva, ale lepší něco než nic.

S rozmachem bibliometrie, jako nástroje odhadování kvality vědeckých výsledků, však rostou mezi vědeckou komunitou motivace k účelovému chování. Rozmáhá se totiž účelové sebecitování. Začíná to primitivně tím, že vědci citují sebe sama (sebecitace autorů). Pokračuje to editory vědeckých časopisů, kteří autory článků tlačí, aby citovali starší články v jejich časopise (sebecitace časopisů). Dnes se praktikuje i pokročilá sofistikovanější verze, kdy se bratrstva časopisů citují záměrně a intenzivně navzájem (citační bratrstva). Uměle tak zvyšují citovanost, která se používá jako měřítko vědeckého ohlasu. Jako exemplární dnes rozeberu příklad litevských akademických "ekonomů". Ale podobné chování už nacházíme i u nás v Česku.

Jak to v branži chodí
Než se podíváme na kobylku litevských časopisů, uvedu krátký úvod pro čtenáře neobeznámené s tím, jak to v oboru ekonomie ve světě chodí. Výsledky špičkového akademického výzkum v oborech ekonomie, finance a podnikání se publikují téměř výhradně formou článků v impaktovaných časopisech (v databázi Web of Knowledge firmy Thomson Reuters). Takových časopisů na světě existují více než tři stovky. Mezi nimi existují obrovské rozdíly v renomé, náročnosti a čtenosti. Publikovat článek v cca top-50 časopisech je pro každého vědce obrovským vědeckým úspěchem. Vědci, kteří se kvalitou svého výzkumu do těchto časopisů dokáží prosazovat opakovaně, dostávají na katedrách špičkových světových univerzit definitivy s platy mnoha set tisíc dolarů ročně (miliony korun ročně). A z těch nejlepších, když vydrží publikovat desítky let a navíc objeví něco v oboru převratného, se rekrutuje naprostá většina nositelů Nobelovy ceny za ekonomii.

Renomé, náročnost a čtenost časopisů, jak jsou vnímané akademickou komunitou, korelují s tzv. impakt faktorem časopisu IF. Mezi špičkové renomované časopisy tak například patří:

#1: Quarterly Journal of Economics (IF=5.9),
#2: Review of Economic Studies (IF=3.1)
#3: Journal of European Economic Association (IF=1.7).

Řadí se podle IF na druhé, 15. a 51. místo mezi více než třemi stovkami ekonomických impaktovaných časopisů. Nevím mimochodem o vědci z celého post-komunistického bloku, nejen z ČR, kdo by v uvedených prestižních časopisech v nedávné době dokázal něco publikovat.

Mezi impaktovanými je však i spousta časopisů nenáročných na kvalitu a objevnost publikovaného výzkumu, s velmi nízkou čteností a minimálním mezinárodním citačním ohlasem. V řadě případů jde o národní časopisy zabývající se ryze místními otázkami s malým mezinárodním přesahem. Jejich redakční rady jsou složeny z akademiků lokálních univerzit, které publikují výzkum jinde nepublikovatelný. Výjimky samozřejmě existují, takže pozor na paušalizace.

Pravda o litevském citačním bratrstvu ekonomů
A teď se podívejme do Litvy. Vydávají tam v oboru ekonomie pět pozoruhodných impaktovaných časopisů:

#1: Technological and Economic Development of Economy (IF=5.6;vydává Vilnius Gemidas Tech U)
#2: International Journal of Strategic Property Management (IF=2.6; vydává dtto)
#3: Journal of Business Economics and Management (IF=3.9; vydává dtto)
#4: Transformations in Business & Economics (IF=1.6; vydává Vilnius Univ)
#5: Inzinerine Ekonomika-Engineering Economics (IF=2.2; vydává Kaunas Univ Technol)

Posuzováno slepě podle IF, patří tato pětka litevských výtečníků do světové extratřídy a zastávají na žebříčku vysoké pozice: třetí, 24. 7. 54. a 32. místo.Pravda je však taková, že tyto litevské časopisy jsou mezinárodně bezvýznamné a publikují články vědecké hodnoty často blízké nule. Svět je téměř nečte a mají tam minimální ohlas. Publikovat v nich článek pochybného vědeckého obsahu není obtížné. Pouze se v článku musí objevit hodně citací dalších čtyř litevských časopisů. Právě intenzivním vzájemným citováním pěti litevských časopisů dosahují extrémně vysokých impakt faktorů. Není těžké to odhalit.

Litevské časopisy dosahují vysokých IF extrémně vysokou sebecitovaností: 24%, 40%, 32%, 47%, 62%. To kontrastuje s minimální sebecitovaností skutečně renomovaných časopisů: 3%, 2%, 3%. To ale není zdaleka vše. Sebecitovanost litevských časopisů je ještě vyšší, pokud zahrneme i citace časopisu ze čtyř spřátelených litevských: 67%, 70%, 80%, 90%, 92%. Díky této sebecitační praxi je vypovídací hodnota IF o kvalitě časopisu nulová.

Nesvádějme ale vinu na bibliometrii. Na vině je ten, kdo jí hloupě používá. Existují řada alternativních ukazatelů, které jsou méně náchylné na citační manipulace než je IF. Například tzv. eigenfactor řadí litevské časopisy správně až na pořadí 144, 184, 171, 185, 190. Renomované světové časopisy řadí eigenfactor na místa 4, 6, 15, což skutečně odpovídá jejich reálné kvalitě, ohlasu a renomé.



Dobrý sluha špatný pán
Bibliometrie je tedy dobrý sluha a špatný pán. Odvrhnout jí by bylo stejně nemoudré jako jí bezmezně věřit. S bibliometrií se prostě musí nakládat obezřetně jako s ostrým nožem nebo kyselinou. Proto bibliometrie představuje informační podporu moderních způsobů hodnocení formou peer-review, kterým se proto říká informované peer-review. Bibliometrické informace, se kterými hodnotící komise pracují, však musí odfiltrovat výše uvedené účelové sebecitační praktiky všech tří řádů a vždy se na ně musí podívat lidské oko a lidský rozum.

Kafemlejnková služba
Tento blog ozřejmuje jeden z řady nedostatků kafemlejnku, což je již zavedený, oprávněné poněkud hanlivý neformální název způsobu hodnocení vědeckých výsledků v ČR. Slepé používání IF pro určení bodového, a tedy finančního ohodnocení článku v impaktovaném časopise, vede k řadě absurdních ocenění řady vědecky bezcenných a nevýznamných článků. A kafemlejnkovému hodnocení se již česká akademická komunita pomalu přizpůsobuje. Rozmáhají se účelové sebecitační praktiky, které pozorujeme v Litvě a vědci také začínají své články posílat do časopisů litevského typu.

Přitom články v impaktovaných časopisech představují jediný druh výsledku, jejichž kusy kafemlejnek primitivně nesčítá, ale snaží se pomocí hodnoty IF zohlednit kvalitu. Metodikou je většina bodů v celkovém Hodnocení přidělována právě za tento druh výsledku. Touto skutečností argumentují obhájci kafemlejnku, když jsou konfrontováni s řadou jeho nedokonalostí a absurdností. Citační manipulace však postupně degradují i hodnocení impaktovaných článků.

Smrtící koktejl pro ekonomy
V některých oborech, jako je například ekonomie a další společenské vědy a nejen ty, již degradace IF propukla naplno i v ČR. Například český ekonomický časopis Zemědělská ekonomika to se sebecitovaností přehnal tak, že byl z databáze WoS vyřazen. Přechodně tak nejdříve jeho zařazení zvýšilo počet českých impaktovaných článků v oboru ekonomie o třetinu, aby s jeho pozdějším vyřazením opět o třetinu poklesl [více zde: 1 | 2 ]. Některé domácí ekonomické časopisy, ale nejen tyto, praktikují nepřirozeně vysokou sebecitovanost. Kafemlejnek navíc v oboru ekonomie rozdává za články v impaktovananých časopisech pouze 1/4 bodů. Zbývající 3/4 uděluje ještě zoufalejším způsobem za mnohdy ještě podivnější vědecké výsledky. Pro tento obor je to smrtící koktejl.

Paradoxně s tím u nás již roky nikdo nic nedělá. Na vládní Radu pro řízení výzkumu sice došla v posledních letech řada upozornění a dokonce řada návrhů, jak tento problém alespoň částečně ošetřit, ale nestalo se nic. Řada vysokých škol, které se Metodiky držet nemusí a mohly by její absurdity eliminovat, včetně problémů se slepým používáním impakt faktoru, bodové hodnocení vlády polykají i s navijákem.

Pokud víte o podobných případech citačních praktik ve svých oborech u nás a v zahraničí, neváhejte zde přidat komentář nebo mi napsat.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

skutečnost napsal(a):

Není co řešit. Je to podfinancované, nekoordinované, bez vazby na průmysl a spotřebu, nekritizovatelné a plné graduovaných amatérů, kteří netuší že jsou amatéři, nebo to ví a kopou okolo sebe, ev. podvádí. A takové to začíná být všude.
13. 05. 2012 | 12:13

Papouch napsal(a):

pripomelo mi budovani link farem ( http://en.wikipedia.org/wiki/Link_farm ) coz byl pred 10 lety zpusob jak se dostat v Googlu na prvni stranku vysledku (v nekterych oborech, treba provozovani hostelu v Praze, je to postacujici podminka ke slusnemu ekonomickemu vysledku)

bylo by to na dlouhe vysvetlovani, ale fungovalo to podobne jako citace, tj za relevantnejsi a kvalitnejsi byly povazovany stranky, na ktere se hodne odkazovalo - vysledek byla honba za co nejvyssim Page Rankem (PR - http://en.wikipedia.org/wiki/PageRank ) protoze za vlozeni odkazu na stranku s vysokym PR se dalo od odkazovaneho neco vyinkasovat
13. 05. 2012 | 13:07

prorok napsal(a):

Pane autore, a co takhle zabyvat se radeji sebecitacnimi bratrstvy v politice. Tam je citovanost temer 100%, nove myslenky vlastne 0%. A kdyz do toho nejaky idiot vnese sva 'sluvka', dopadne to jako u nas. A co cirkev? Tam je teprve vyzadovana citovanost 100%, uz po dve tisicileti. Ono, kdyz ty nove myslenky na plapolajicich hranicich jaksi ne a ne obstat. Ostatne uz zidovsky patriarcha Tare pochopil, ze nejlepsi obziva je hnist z blata hlinene buzky. Lid to zada, tak k cemu do toho vnaset nove nesmysly, neni-liz pravda?
13. 05. 2012 | 13:15

prak napsal(a):

Už od vzniku prvního šamana bylo hnětení hliněných bůžků levná cesta k vysokým ziskům. V současné době je toto "umění" dovedeno k téměř naprosté dokonalosti.
13. 05. 2012 | 13:46

JC napsal(a):

Njn.
Západ publikuje,impaktuje,cituje a Číňan vyrábí.
13. 05. 2012 | 13:59

Václav H napsal(a):

celé je to o tom, že u aplikovaného výzkumu musíte jasně zadat co chcete a vynálezci žijí o chlebu a vodě,a le budou mít podíl na využití vynálezu. U základního výzkumu je to složitější.
Praxe s citacemi je popsána naprosto přesně. Už každý student ví, že pokud chce obhájit diplomku, musí 15 x citovat vedoucího diplomky.
Ale slyším li výzkumník- vždy si vzpomenu na film císařův pekař, ty špekáčky v kotli- a halalalama patlama patlama i patlama.
Geniální popis praxe.
A ještě jsem znal jednoho co říkal: lepší celý život nic nevyzkoumat než 1 x někoho nevyléčit
13. 05. 2012 | 14:03

taty napsal(a):

Kombinace "vědecký výzkum" a "ekonomie" mi připadá komická. Může mi, prosím, někdo sdělit, co kdy vědecký výzkum v oblasti ekonomie lidstvu přinesl?
13. 05. 2012 | 15:00

sociolog napsal(a):

to Daniel Münich
potíž je imho vůbec ve východiscích, že je nutné vědecký výkon měřit - a vůbec v hegemonii logiky Výkonu a jeho Měření tam, kde je třeba zvážit kvalitu, která je neredukovatelná na tato dvě slova. Jenom si nalháváme, že to lze a jsou na tom dokonce založené celé (nejmenované) disciplíny. To, čím se zabýváte je tedy problém překladu: jak z reality, která je vždycky mnohovrstevnatá, udělat jeden kondenzovaný údaj: Číslo. To je z principu problém neřešitelný, takže máme po celý život o zábavu postaráno. Můžeme se donekonečna zabývat korekcemi Měření a Čísel a korekcemi těchto korekcí ad infinitum. Jako pes, co se honí za vlastním ocasem.

Člověk znalý akademického provozu je schopen poznat badatelskou kvalitu kolegy (či časopisu) bez toho,aniž by studoval scientometrické údaje. Podíváme se na seznam jeho prací a do nějakých také nahlédneme (!). Vůbec nejde o to, vymyslet co nejlepší způsob měření, protože to z principu nejde, je to nesmysl.

Celý problém tedy leží v odpovědi na otázku, proč je vůbec nutné produkovat takové údaje, jako je citační index nebo kafemlejnkové bodování?

Pro byrokraty? Pak tu máme klasický problém, kdy o věcech mají rozhodovat neodborníci. A mi sami si dobrovolně strkáme hlavu do oprátky tím, že vymyslíme scientometrii, místo toho, abychom je přesvědčili o lepších možnostech.
Ale ono se není co divit, když má na moderní vědu takový vliv "bratrstvo autistů" posedlých matematizací všeho a všech.

Shrnuto: sklízíme jen plody toho, jak sami děláme vědu. Přesvědčili jsme sami sebe a všechny ostatní, že věda a objektivita znamená jen počítat, vážit, měřit, třídit seřazovat...
p.s. proto se taky neustále opakují absurdní otázky na sociální vědy, jaké tady vznesl nickname "taty". To je prostě symptom toho všeho o čem píšu
13. 05. 2012 | 16:35

Václav H napsal(a):

Sociologu, opět jeden idealista a humanista co mu stačí k životu kecy jako svoboda, pravda a láska a všechno co potřebujeme k životu ti ostatní nekulturní blbci nějak udělají . Pokud nechceš výsledky vědy měřit, tak ji ale zaplať ze svého. Já když za něco mám zaplatit, tak se ptám k čemu to je, kolik a co dostanu, prostě nějak si to měřím. Když dám 2 x tolik peněz, chci také 2 x více nebo 2 x lepší dostat, tak už to na světě je.
13. 05. 2012 | 16:58

sociolog napsal(a):

no právě proto, aby se peníze vynakládaly správně, je nutné podobné žonglování s čísly zavrhnout! Copak to nechápete?
A pokud jsou Vám slova jako humanismus, láska, svoboda a pravda k smíchu, měl byste se nad sebou zamyslet, člověče. Tohle jsem nikde v zahraničí neviděl, aby bylo možné používat tato slova k zesměšní protivníka, to je možné snad jen v Česku.
13. 05. 2012 | 18:20

Dalibor Štys napsal(a):

Nedávný případ pofesora Bezoušky, jednoho z našich nejcitovanějších biochemiků, kterému nakonec i čistá voda reagovala podle předem schváleného rozpisu výsledků, ukazuje, k čemu celé scientometrické hodnocení vede. Nakonec nejlepší v celém RIVu výsledek je software, ten si každý může stáhnout a zjistit, jestli funguje. K němu by, samozřejmě, měl být článek nebo jiná publikace v angličtině, kde jsou motivace, teoretická východiska, aplikace metody a výsledky vysvětleny.

Obecně k tomu doporučuji komentá prof. Jungwirtha na stránkách Rady vlády pro VVI. http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=640836 , soubor Metodika 2012, článek 271 A2b Stanovisko prof. Jungwirtha .pdf
13. 05. 2012 | 18:23

Sladký napsal(a):

Ekionomie je věda?! To jste mne fakt pobavil, pane. to už spíš astrologie, Ta občas něco správně a včas předpoví.:o)))
13. 05. 2012 | 19:05

Jemnický napsal(a):

Na "Kafemlejnku" je nezajímavější, že některé ústavy za body v RIV nedostaly ani vindru od příslušného ministerstva. Není tedy jasné, k čemu celý systém je.
Jistý profesor má z 2000 citací 1500 autocitací.
Ale jak velmi správně podotknul JC (13. 05. 2012 | 13:59) "Západ publikuje, impaktuje, cituje a Číňan vyrábí". Snad bych podotknul, že západ ještě patentuje a Číňan kopíruje.
13. 05. 2012 | 20:50

taky vedec napsal(a):

Granty na financovani vyzkumu v CR by mely byt hodnoceny pouze v zahranici. Cesi by pak pouze vytvorili zebricek financovanych grantu, ciste podle zahranicniho hodnoceni. Granty, pro ktere by se v zahranici nesehnal oponent by byly automaticky vyrazeny-s nejvetsi pravdepodobnosti neobsahuji nic objevneho. Timto pomerne jednoduchym systemem by se oddelilo zrno od plev.Vedci jejichz myslenky jsou mezinarodne kompetetivni (a nekdo v zahranici ma tedy cas cist navrhy techto vedcu), by pak urcite nemeli zajem publikovat v narodnich bezvyznamnych casopisech. Zaroven by se otevrel prostor pro financovani vyzkumu lidi, kteri se do CR vraci po dlouhych pobytech na prestiznich zahranicnich universitach a kteri casto musi projit tvrdym vystrizlivenim po setkani s rozdelovanim penez v ceskem grantovem systemu.
13. 05. 2012 | 21:33

Pavel napsal(a):

Diky za clanek, z jineho oboru mne napada nas/cesky casopis ortopedu a chirurgu Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae Cechoslovaca. Nahle tu byl fantasticky IF ziskany vyse popsanym zpusobem,a za rok uz zase nic (Thomson neni zase tak hloupej). Ale par lidi to za ten rok preci jen stihlo a posunulo se v akademickych gradech vyse. Bylo by to legracni, kdyby nebyli ted na postech, ktere budou hlava nehlava branit pred jinymi, nedej boze treba schopnejsimi.
13. 05. 2012 | 21:57

wiki napsal(a):

Dalibor Štys napsal(a): Nedávný případ pofesora Bezoušky, jednoho z našich nejcitovanějších biochemiků ...

Pane kolego, nepřeháníte trochu ;-)? Doopravdy považujete následující bibliometrické údaje za "špičkové"?

Sum of the Times Cited [?] : 1845
Sum of Times Cited without self-citations [?] : 1483
h-index [?] : 20
13. 05. 2012 | 22:24

jogín napsal(a):

Wiki: Je to velice slušné, i když je to v imunologii. V jiných oborech dostanete za zásadní přínosy podstatně méně. A pokud má lékař příspěvky na vhodných kongresech, dopracuje se k fantastickým biometrickým číslům bez jediného full paperu. Porovnávání má význam jen v hodně úzkém oboru- to je zásadní nevýhoda kafemlejnku i biometriky vůbec. Nemluvě o potřebě si pár článků přečíst, příštipkaření je čím dál větší móda..
13. 05. 2012 | 23:56

jogín napsal(a):

Pardon, sciometrie.
14. 05. 2012 | 00:01

wiki napsal(a):

jogín napsal(a): Je to velice slušné ...

To tedy laťka špičkovosti od dob "vesmírných" tabulek docela poklesla, nemyslíte?

http://www.vesmir.cz/clanek/nejcitovanejsi-cesti-vedci
http://www.vesmir.cz/files/obr/nazev/2002_508_08:gif/type/html
14. 05. 2012 | 00:20

oteplení způsobily prdy dinosauů napsal(a):

Pokud jsem například pochopil skutečný obsah "climategate" provalené úniky e-mailů z University of East Anglia, jednalo se zejména o to, koho připustit k publikačním možnoste a koho ne, koho setrvale citovat a o kom zarytě mlčet.
Nejde jen o budování vědeckých reputací ale také ve svých důsledcích sakra výnosný byznis. Který na podkladě "vědeckých výzkumů" navrtává díry do státních rozpočtů podobně jako jánošíci v Nigerii do potrubí s naftou.
Vědci se často podivují, že z nich mají lidé už jen srandu. Otázkou je, jestli oprávněně.
14. 05. 2012 | 00:28

Dalibor Štys napsal(a):

To wiki:

Podle vašeho odkazu se pohybje v českých laboratořích biologů/biochemiků v citačníc kategoriích 2000, přičemž JEDEN je v kategorii 3000+. Hned pod ní je kategorie 1000 - 2000 v níž se Bezouška pohybuje na špici. Myslím, že v rámci ČR je to první desítka.

Nemůžete porovnávat citovanost z USA a (např.) Skandinávie s citovaností z Česka. Mám svou osobní zkušenost - obsah článku ze Švédska nikdo ani moc nezkoumá a cituje, mnohem lepší článek z Česka musíte posílat kolem dokola a mluvit o něm na konferencích, aby ho citoval vůbec někdo. Což je celé je další aspekt problému.
14. 05. 2012 | 05:39

Václav H napsal(a):

Sociologu, to že u nás vyvolávají slova jako svoboda, pravda a láska spíše ironický úšklebek a nenávistné pocity, může jeden pán s podobnými iniciálami jako ty mé, a potom několik dalších kteří rozkradli a zničili celý stát.
.
Pokud nehodláš měřit výstupy vědy, a jen budeš doufat, že vědci jsou hodní a poctiví a když jim dáš libovolně peněz, samozřejmě co nejvíce, oni už za to něco užitečného vybádají a rozhodně se to vždy vyplatí, pomáhej pánbůh. Ale jestli to u vás ve firmě tak děláte, hlásím se do výzkumu. Bádat budu do roztrhání těla, ještě i na smrtelné posteli.
14. 05. 2012 | 06:34

sociolog napsal(a):

V.H.
hodnocení vědy nemusí být kvantifikované do jednoho dvou tří čísel - fungující alternativou jsou hodnotící komise a jejich psané zprávy. Použitá čísla jsou tedy aspoň zasazena do nějakého kontextu. Nevím, jak jste přišel na to, že popírám nutnost "skládat účty".
14. 05. 2012 | 08:16

Václav H napsal(a):

Sociologu, ty komise budou složeny z koho??? Asi z vědců. Takže je jedno jestli se vzájemně pilně citují nebo ještě navíc napíší protokol o bádání komise. Jsme tam kde jsme i teď. Navíc za členství v komisi by byly slušné úplatky- to chcete??
A dnešní grantové komise - není to totéž po čem voláte. Potřebujeme další komise a další razítka???
Hlavu a myslet, divný pane
14. 05. 2012 | 09:11

Eleshar napsal(a):

Tak ekonomové uvažují ekonomicky, ne?:) Maximalisace zisku...:)
14. 05. 2012 | 09:18

Jarle H napsal(a):

A čemu se divíte? To přece dá rozum, že to tak dělají. Jen můžete dumat, jestli je k tomu vede - po staru řečeno - vyčůranost, nebo moderněi Neviditelná ruka trhu.
Že jsou to jinak časopisy na prd, to je zřejmé, ale jestli to redakcím stačí na živobytí, tak je to jasné.
Jo, a mimiochodem, ani ty nejlepší ekonomické časopisy nejsou o mnoho lepší už prostě pro to slovíčko EKONOMICKÝ, neboť celá ekonomie je "tak trochu jiná věda", než vědy skutečné.
14. 05. 2012 | 09:19

modrý edvard napsal(a):

sociolog: hodnocení vědy je nakonec shrnuto do jednoho čísla - peněz na grant. Obecně si myslím, že kafemlejnek je lepší,než hodnotící komise, ale musí být správně nastavený. Hodnotící komise je v zásadě spolek (ne)spřátelených strejdů, zvlášť u nás, kde se všichni znají. /dělal jsem vědu 20 let, už nedělám/
Zajímalo by mě, jak se "věda po litevsku" projeví na clusterových grafech p. Škopa a jestli se to náhodou nedá použít na hodnocení.
14. 05. 2012 | 09:41

Václav H napsal(a):

V pátek byl v televizi hezký příklad. skupina vědců z Prahy odjíždí do arktidy na výzkum - po návratu budou mít vědecký certifikát k založení vědního oboru - vznikne nová katedra kde vychovají nové MGR a BC v oboru a vědci budou v Praze bádat, co mají tučňáci dělat když je venku zima.
14. 05. 2012 | 09:44

Ivanka napsal(a):

Václave, vy neznáte Nohavicu: Ladovská zima
-je tady hrozná kosa
zima jak na sibiři
V praze jsou tři cenťáky sněhu
a u Muzea čtyři
14. 05. 2012 | 09:54

skutečnost napsal(a):

Body s impakty je nutno podělit vynaloženými prostředky přímými i nepřímými (mzdy nad celostátní průměr, peníze na můj výzkum, peníze na placení pomocných sil, odpisy z investic atd). Jinak je to k ničemu, hodnotí se vliv ukradených peněz. Já možná letos můžu probádat 2x více než loni a to celých 7 tisíc korun. Mzdu mám na celostátním průměru, žádné přístroje a nikdo na mě nedělá. Někteří mají staré přístroje, ale na opravy a materiál už ne. Skutečné výsledky jsou stejné, navíc demoralizace.
14. 05. 2012 | 13:08

sociolog napsal(a):

Václav H. + m.edvard
komise se dají složit ze zahraničních vědců/vědkyň..., není to nic neobvyklého. Že by to stálo peníze? No samozřejmě, že by to znamenalo utratit pár milionů navíc. Jenže přesnější informace nám v důsledku ušetří více, než alokace peněz pomocí "levnějších" kafemlejnků všeho druhu.
14. 05. 2012 | 14:51

modrý edvard napsal(a):

sociolog: zahraniční vědci .. zažil jsem to, jde to jednou, dvakrát, ne trvale.
14. 05. 2012 | 15:01

sociolog napsal(a):

modrý edvard:
může to být popud pro pana Municha, aby zde na blogu sepsal něco i o této možnosti, neboť jako člověk věnující se hodnocení vědy by měl mít slušný přehled i o tomto. Já v tom expert nejsem. Vím jen, kdo v mém oboru produkuje blbosti, kdo průměr a kdo je dobrej. A rozhodně mi pro tuto informaci nestačí citační index či body z kafemlejnku. A taky chápu, že byrokrat rozdělující veřejné peníze zase nemůže mít vhled do jednotlivých oborů. Tu informaci prostě musí připravit někdo, kdo ten vhled má. U nás se uvěřilo, že to udělá neosobní, rádoby objektivní kafemlejnek. Já věřím, že to mají dělat lidé.
14. 05. 2012 | 17:28

Václav H napsal(a):

Sociologu, takže zázrak přijde ze zAHRANIČÍ??? Deux ex machina?? Tam jsou všichni svatí a nepotřebují citace ?? A rady od konkurence.??
Až budou naši hokejisti hrát proti kanadě, mohli by si naši nechat od kanaďanů nechat sestavit tým a taktiku, ať nenadáváme našemu trenérovi. Určitě vyhrajeme, když jsou poradci až z kanady.
Bože, co všechno zde člověk nepřečte
14. 05. 2012 | 17:56

Majk napsal(a):

Já bych zde diskutujícím poradil prostudovat nejdříve něco o historii vědy a inovací. Mnoho lidí si představuje, že se řekne: "Tak a teď tohle zlepšíme, tak tam nasypeme peníze a ona se ta kára vědy posune o další kilometry." Takhle to ale, bohužel(dík) nefunguje...
14. 05. 2012 | 19:30

Einstein napsal(a):

Majku, ale ono to tak MUSÍ fungovat. Tam kde platí soukromník, je to jasné. V automobilce řeknou za rok musíme mít na veletrhu nejlepší elektromobil na světě, jinak táhněte. A jde to .
Problém je v tom že hodně vědy se platí z daňových rozpočtů a tam je to o těch citačních bratrstvech, granty kamarádíčkům a za rok zase vy mně, a ten císařův pekař - buřty v kotli a halalaláma patláma patláma i patláma
15. 05. 2012 | 12:24

Hurvajs napsal(a):

Autor pise: " Rozmáhá se totiž účelové sebecitování. Začíná to primitivně tím, že vědci citují sebe sama (sebecitace autorů)." Rad bych se ho tedy pozadal o radu: 20 let publikuji v urcitem oboru a kazdy clanek musi byt zasazen do kontextu existujici literatury. Problemy, o kterych piseme jsou casto velice komplexni a neni mozne se zabyvat v clanku vsim a od sameho zacatku. To predevsim v tech pripadech, kdy jiz publikace o danem tematu existuji a my na ni stavime a dale rozvijime. Jak tedy postupovat, kdyz pri analyze daneho problemu nemate prostor neco vysvetlovat porad dokola, zvlaste kdyz jste na to tema publikoval samostatny clanek, bez toho, abyste citoval sam sebe? Ja to rozhodne nepovazuji za primitivismus a s autorem v tomto nemuzu souhlasit.
01. 06. 2012 | 11:56

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy