Být či nebýt učitelem
Platy učitelů jsou u nás velmi nízké. Platy učitelů jsou nadprůměrné. Dva názory, které jsou rozporuplné pouze zdánlivě. V naší nejnovější studii Být či nebýt učitelem (IDEA při CERGE-EI) ukazujeme, že většina profesí vyžadujících vysokoškolské vzdělání u nás nabízí vyšší plat než je plat učitele. Platy učitelů přitom stojí na začátku dlouhodobého příčinného řetězce výše platů -> kvalita učitelů -> úroveň vzdělanosti -> dlouhodobý růst hospodářství a kvality života.
Konkrétně jsme spočítali, že v závislosti na věku, 70 – 90 % vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v ČR pobírá vyšší plat, než průměrný učitel.
Náš výpočet bere v úvahu skutečnost, že platy v Praze jsou výrazně vyšší než v ostatních krajích, že platy mužů jsou výrazně vyšší než platy žen, a že platy se mění s věkem. Pro každý segment definovaný věkem – krajem – pohlavím – stupněm školy byla spočtena průměrná mzda učitelů. Pro každý segment byl spočten celkový počet zaměstnanců–neučitelů (vysokoškolsky vzdělaných) pobírajících plat nad úrovní průměrného platu učitele v segmentu. Výsledky byly následně sečteny přes všechny segmenty a součet byl vyjádřen jako podíl na celkovém počtu zaměstnanců–neučitelů (vysokoškolsky vzdělaných).
Naše výsledky korespondují s tím co před časem zjistilo OECD.
Malá finanční atraktivnost učitelské profese se promítá i do velmi nízkého zájmu o ní mezi mladými lidmi a zejména mezi těmi talentovanějšími.
Velmi nízká úroveň učitelských platů v ČR je dána relativně nízkým objemem výdajů na základní a střední školství, které jsou pod průměrem obdobně ekonomicky vyspělých zemí.
Rozpočtová omezení a tlaky na redukci veřejných výdajů v nadcházejících letech tak kontrastují s realitou již tak relativně nízkých výdajů na regionální školství, velmi nízkých platů učitelů a očekávaným růstem počtu žáků základních škol v nadcházejících letech. Hledá se řešení: zda jít cestou další stagnace nebo dokonce redukce výdajů na školství na úkor budoucí vzdělanosti a dlouhodobého ekonomického růstu (viz. červnová studie IDEA) nebo cestou postupného zvyšováním učitelských platů na úkor jiných výdajů ve školství či v jiných sektorech.
Další podrobnosti najdete v naší studii na stránkách IDEA při CERGE-EI.
Konkrétně jsme spočítali, že v závislosti na věku, 70 – 90 % vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v ČR pobírá vyšší plat, než průměrný učitel.
Náš výpočet bere v úvahu skutečnost, že platy v Praze jsou výrazně vyšší než v ostatních krajích, že platy mužů jsou výrazně vyšší než platy žen, a že platy se mění s věkem. Pro každý segment definovaný věkem – krajem – pohlavím – stupněm školy byla spočtena průměrná mzda učitelů. Pro každý segment byl spočten celkový počet zaměstnanců–neučitelů (vysokoškolsky vzdělaných) pobírajících plat nad úrovní průměrného platu učitele v segmentu. Výsledky byly následně sečteny přes všechny segmenty a součet byl vyjádřen jako podíl na celkovém počtu zaměstnanců–neučitelů (vysokoškolsky vzdělaných).
Naše výsledky korespondují s tím co před časem zjistilo OECD.
Malá finanční atraktivnost učitelské profese se promítá i do velmi nízkého zájmu o ní mezi mladými lidmi a zejména mezi těmi talentovanějšími.
Velmi nízká úroveň učitelských platů v ČR je dána relativně nízkým objemem výdajů na základní a střední školství, které jsou pod průměrem obdobně ekonomicky vyspělých zemí.
Rozpočtová omezení a tlaky na redukci veřejných výdajů v nadcházejících letech tak kontrastují s realitou již tak relativně nízkých výdajů na regionální školství, velmi nízkých platů učitelů a očekávaným růstem počtu žáků základních škol v nadcházejících letech. Hledá se řešení: zda jít cestou další stagnace nebo dokonce redukce výdajů na školství na úkor budoucí vzdělanosti a dlouhodobého ekonomického růstu (viz. červnová studie IDEA) nebo cestou postupného zvyšováním učitelských platů na úkor jiných výdajů ve školství či v jiných sektorech.
Další podrobnosti najdete v naší studii na stránkách IDEA při CERGE-EI.