Další ztřeštěný nápad jak na krizi
Ekonomická krize si nakonec našla cestu i do České republiky. Poslední dny spustila lavinu panických a lobynápadů, jak by vláda mohla dopady krize mírnit. Příkladem za všechny je vážně míněný návrh podpořit prodej nových aut dotováním šrotování starších, tzv. šrotovné. Ačkoliv se takový nápad automobilkám jistě líbí, je škoda mu věnovat byť jen řádku. Rozhodne-li se vláda pro rozpočtový stimul nad rámec toho, co bude muset státní rozpočet dát tak jako tak navíc na dávky a pojištění nezaměstnaných, potom by měla zvážit zavedení studentských půjček.
Zaveďme vysokoškolské studentské půjčky
Při troše vůle a akčnosti může vláda zavést studentské půjčky během pár měsíců. Rychlost je zde namístě. A půjčky jsme u nás stejně měli zavést už dávno. Půjčky dnes by podpořily nejen spotřební poptávku studentů, ale i přístup sociálně-ekonomicky slabších studentů ke vzdělání. A co je možná nejdůležitější, na rozdíl od většiny ostatních nápadů by půjčky státní rozpočet dlouhodobě nezadlužily. Až totiž bude krize za námi, vrátí se peníze zpátky ve formě splátek z příjmů budoucích absolventů. To je základ celé myšlenky. Nyní trochu podrobněji.
Česká republika neposkytuje svým vysokoškolským studentům žádné studentské půjčky. Jsme tak „sto let za opicemi“, tedy za vyspělejšími zeměmi (půjčky mají ve Skandinávii, Velké Británii, Holandsku, Maďarsku, atd.). Všichni studenti si tam mohou půjčit během studia za výhodných podmínek na živobytí a v zemích kde ho mají i na školné. Splácení půjček po absolvování školy je tam spojeno s nulovým rizikem.V těchto systémech1] se totiž splácí jen z nadprůměrných příjmů.
Absence studentských půjček má u nás na svědomí velmi snížený přístup k vysokoškolskému vzdělání u dětí se slabým sociálně-ekonomickým zázemím. Mezinárodní srovnání to jasně ukazují.2]
Vláda by s ohledem na vážnost situace mohla půjčky zavést během několika měsíců. Na přípravu technického a legislativního mechanismu jejich splácení by potom měla dost času. Splátky by se totiž začaly vybírat stejně až pár let po ukončení současného studia. Příjemce půjčky by se dnes musel pouze zavázat k základním splátkovým podmínkám a konkrétní, možná o něco změkčené splátkové podmínky by se stanovily až později.
Do ekonomiky by se díky půjčkám přes potřebné studenty poměrně rychle dalo pustit několik miliard korun. Bohatí studenti by přitom neměli motiv si půjčky brát a systém neúměrně zatěžovat, protože by půjčka byla mírně, ale přesto reálně úročená. Aby noví studenti mohli jít nejen na soukromé školy, vláda by mohla navíc schválit prostředky umožňující nárůst počtu přijatých studentů na veřejných školách letos v září. S tím jak určitě poroste nezaměstnanost a na nulu klesne ochota firem v krizi najímat čerstvé letní absolventy středních škol, poroste jejich zájem o vysokoškolské studium. Navíc si někteří z nově nezaměstnaných řeknou že nastal vhodný čas si doplnit vzdělání než čekat doma na práci. Studium by v každém případě byla lepší alternativa než je nechat doma na dávkách.
A možná by nám na zavedení studentských půjček byla ochotna půjčit Evropská investiční banka (EIB). Ta je teď totiž pod velkým tlakem EU, aby v době krize výrazně zvýšila své investiční aktivity. A investice do půjček na vzdělání by byla jak investicí do budoucnosti tak nástrojem ke zmírnění dopadů současné krize. Pro EIB by to jisto jistě byla zajímavá investiční příležitost. A když teď někteří ekonomové z NERVu vážně a rozumně navrhují, aby Českomoravská záruční a rozvojová banka mohla dávat záruky za některé podnikatelské úvěry, proč by banka nemohla dávat i záruky v systému studentských půjček - investic do vzdělání. Není třeba vymýšlet něco nového a stačí se podívat třeba do Maďarska, kde takový systém skvěle funguje již řadu let.
Uznávám, že i můj nápad se může zdát ztřeštěný. Nikoliv snad proto, že by nedával smysl, ale proto, že o potřebnosti studentských půjček neměla česká politika dosud ponětí a je málo pravděpodobné, že by teď prozřela. Myslím si ale, že tak ztřeštěný nápad to není, protože:
- Lze to provést poměrně rychle.
- Nejde o jednorázové vyhození peněz oknem, ale peníze se v lepších časech vrátí.
- Velice pravděpodobně by nám na to půjčila Evropská investiční banka.
- Pomohlo by to nejen okamžité spotřebě, ale i potřebným studentům.
- Některým čerstvým absolventům středních škol by to dalo lepší alternativu než nezaměstnanost, školám více práce a peněz.
- Není třeba vynalézat nic nového a stačí se podívat do správného zahraničí.
- Měli jsme to udělat již dávno. Možná krize prolomí ledy naší lhostejnosti.
- Studentské půjčky jsou jedním z řady reformních kroků navržených v Bílé knize reforem terciárního vzdělávání MŠMT, kterou má v pondělí na programu vláda.
DM
(spoluautor Bíle knihy terciárního vzdělávání)
Poznámky:
1] Půjčky s příjmem podmíněným splácením
2] Každoroční publikace OECD - Education at a glance
Zaveďme vysokoškolské studentské půjčky
Při troše vůle a akčnosti může vláda zavést studentské půjčky během pár měsíců. Rychlost je zde namístě. A půjčky jsme u nás stejně měli zavést už dávno. Půjčky dnes by podpořily nejen spotřební poptávku studentů, ale i přístup sociálně-ekonomicky slabších studentů ke vzdělání. A co je možná nejdůležitější, na rozdíl od většiny ostatních nápadů by půjčky státní rozpočet dlouhodobě nezadlužily. Až totiž bude krize za námi, vrátí se peníze zpátky ve formě splátek z příjmů budoucích absolventů. To je základ celé myšlenky. Nyní trochu podrobněji.
Česká republika neposkytuje svým vysokoškolským studentům žádné studentské půjčky. Jsme tak „sto let za opicemi“, tedy za vyspělejšími zeměmi (půjčky mají ve Skandinávii, Velké Británii, Holandsku, Maďarsku, atd.). Všichni studenti si tam mohou půjčit během studia za výhodných podmínek na živobytí a v zemích kde ho mají i na školné. Splácení půjček po absolvování školy je tam spojeno s nulovým rizikem.V těchto systémech1] se totiž splácí jen z nadprůměrných příjmů.
Absence studentských půjček má u nás na svědomí velmi snížený přístup k vysokoškolskému vzdělání u dětí se slabým sociálně-ekonomickým zázemím. Mezinárodní srovnání to jasně ukazují.2]
Vláda by s ohledem na vážnost situace mohla půjčky zavést během několika měsíců. Na přípravu technického a legislativního mechanismu jejich splácení by potom měla dost času. Splátky by se totiž začaly vybírat stejně až pár let po ukončení současného studia. Příjemce půjčky by se dnes musel pouze zavázat k základním splátkovým podmínkám a konkrétní, možná o něco změkčené splátkové podmínky by se stanovily až později.
Do ekonomiky by se díky půjčkám přes potřebné studenty poměrně rychle dalo pustit několik miliard korun. Bohatí studenti by přitom neměli motiv si půjčky brát a systém neúměrně zatěžovat, protože by půjčka byla mírně, ale přesto reálně úročená. Aby noví studenti mohli jít nejen na soukromé školy, vláda by mohla navíc schválit prostředky umožňující nárůst počtu přijatých studentů na veřejných školách letos v září. S tím jak určitě poroste nezaměstnanost a na nulu klesne ochota firem v krizi najímat čerstvé letní absolventy středních škol, poroste jejich zájem o vysokoškolské studium. Navíc si někteří z nově nezaměstnaných řeknou že nastal vhodný čas si doplnit vzdělání než čekat doma na práci. Studium by v každém případě byla lepší alternativa než je nechat doma na dávkách.
A možná by nám na zavedení studentských půjček byla ochotna půjčit Evropská investiční banka (EIB). Ta je teď totiž pod velkým tlakem EU, aby v době krize výrazně zvýšila své investiční aktivity. A investice do půjček na vzdělání by byla jak investicí do budoucnosti tak nástrojem ke zmírnění dopadů současné krize. Pro EIB by to jisto jistě byla zajímavá investiční příležitost. A když teď někteří ekonomové z NERVu vážně a rozumně navrhují, aby Českomoravská záruční a rozvojová banka mohla dávat záruky za některé podnikatelské úvěry, proč by banka nemohla dávat i záruky v systému studentských půjček - investic do vzdělání. Není třeba vymýšlet něco nového a stačí se podívat třeba do Maďarska, kde takový systém skvěle funguje již řadu let.
Uznávám, že i můj nápad se může zdát ztřeštěný. Nikoliv snad proto, že by nedával smysl, ale proto, že o potřebnosti studentských půjček neměla česká politika dosud ponětí a je málo pravděpodobné, že by teď prozřela. Myslím si ale, že tak ztřeštěný nápad to není, protože:
- Lze to provést poměrně rychle.
- Nejde o jednorázové vyhození peněz oknem, ale peníze se v lepších časech vrátí.
- Velice pravděpodobně by nám na to půjčila Evropská investiční banka.
- Pomohlo by to nejen okamžité spotřebě, ale i potřebným studentům.
- Některým čerstvým absolventům středních škol by to dalo lepší alternativu než nezaměstnanost, školám více práce a peněz.
- Není třeba vynalézat nic nového a stačí se podívat do správného zahraničí.
- Měli jsme to udělat již dávno. Možná krize prolomí ledy naší lhostejnosti.
- Studentské půjčky jsou jedním z řady reformních kroků navržených v Bílé knize reforem terciárního vzdělávání MŠMT, kterou má v pondělí na programu vláda.
DM
(spoluautor Bíle knihy terciárního vzdělávání)
Poznámky:
1] Půjčky s příjmem podmíněným splácením
2] Každoroční publikace OECD - Education at a glance