10 úspěchů Ukrajiny v roce 2019, o kterých nevíte, ale měli byste

15. 01. 2020 | 18:21
Přečteno 4865 krát
Stalo se již tradicí se na začátku každého nového roku ohlédnout zpět za úspěchy a neúspěchy v roce minulém.
Český čtenář, divák a posluchač se toho o Ukrajině, o zemi ne tak vzdálené, zato důležité pro evropský kontinent, bohužel moc nedozvěděl.

Maximálně se k němu dostaly většinou negativní zprávy a nebo zprávy o tragických událostech. Z těchto informačních střípků může vzniknout mediální obraz země neúspěšné, nad kterou je možné leda tak zlomit hůl.
Dovolte mi proto vás přesvědčit o opaku! Ne, nebudu se snažit být vyvážený a rovnou zde uvedu jen pozitiva, aby se tak aspoň trochu vyvážily misky vah s mediálním obrazem Ukrajiny. Samozřejmě, je mi jasné, že na každý z těchto následujících 10 bodů se dá použít věta „ano, ale...“.
Je nesmírná škoda, že přes nekončící příval negativních informací o Ukrajině nejsme schopni si všimnout, že na východ od nás v Evropě probíhá (asi delší než u nás) přeměna velké postsovětské země na možného moderního a dynamického ekonomického tygra.
Výběr 10 úspěchů Ukrajiny v roce 2019 byl těžký, protože oněch úspěchů Ukrajiny je celá řada. Nezmínil jsem tady například vítězství Ukrajiny na fotbalovém mistrovství světa do 20 let.
V neposlední řadě nesmíme zapomenout na to, že k těmto úspěchům Ukrajina nepřišla najednou, ale že jde o úspěchy, které jsou následkem a důsledkem změn a reforem uskutečněných v zemi od roku 2014.

1. Hospodářský růst
V roce 2019 podle odhadů zaznamená Ukrajina nejvyšší hospodářský růst (3,5%) od začátku ekonomické krize v roce 2008. Hospodářský růst měl navíc během roku 2019 spíše rostoucí dynamiku. Zatímco v prvním čtvrtletí vynesl 2,5%, už v druhém čtvrtletí dosáhl 4,6% a ve třetím kvartálu 4,2%. I v následujících letech má tendence růstu HDP ještě nabrat na síle (v 2020 na 3,7%, 2020 na 4,1%).
A to vše navzdory pokračující ruské agresi proti Ukrajině, která znamenala ztrátu třetiny průmyslového potenciálu země a také nutnost investovat do obranyschopnosti země (až 10% státního rozpočtu) místo větší podpory investic do rozvoje, například infrastruktury. Také nesmíme zapomenout, že růstový potenciál země stále významně omezuje korupce a byrokracie. A v neposlední řadě pozitivně ovlivní HDP i blížící se uvolnění trhu se zemědělskou půdou, které má podle odhadů zvýšit HDP Ukrajiny o minimálně další 1%.

2. Posilování hřivny a růst zlatých a valutových rezerv
I díky solidnímu hospodářskému růstu, makroenomické stabilitě se dařilo i hřivně, ukrajinské měně. Ta se stala v roce 2019 nejrychleji posilující měnou ve světě, když vůči dolaru dokázala posílit o 19%.
Tyto skutečnosti přispěly k tomu, že zlaté a valutové rezervy v roce 2019 (25,3 mld dolarů) narostly o 22% a byly tak nejvyšší od roku 2008. Za zmínku stojí, že od roku 2014, kdy byly pouze ve výši 7,5 mld dolarů a zemi tehdy skutečně hrozil ekonomický kolaps, rezervy neustále postupně narůstaly.

3. Růst obchodu a orientace na EU
Po Euromajdanu, který byl reakcí veřejnosti na odmítnutí ex-prezidenta Janukovyče podepsat Asociační dohodu s EU, nakonec vstoupila v platnost nejen sama tato dohoda, ale i její klíčová součást – dohoda o volném obchodu (tzv. DCFTA). Ta, když se celá naplní, povede k tomu, že se Ukrajina stane součástí evropského jednotného trhu.
DCFTA prakticky okamžitě uvolnila obchod s 96% všech výrobků vyvážených do nebo dovážených z EU a pomohla tak k rychlé reorientaci ukrajinského zahraničního obchodu z postsovětského prostoru na evropské unijní trhy. A i když ukrajinští výrobci potřebovali čas na přizpůsobení se požadavkům a standardům EU, tak jsou výsledky v prvních letech platnosti DCFTA pozoruhodné.
Dynamika růstu ukrajinského zahraničního obchodu s EU je nejvyšší mezi všemi destinacemi. Obchod s EU, který rostl do loňského roku dvoucifernými tempy (20-25%), loni sice trochu zpomalil na 7%, se za posledních 10 let zdvojnásobil. EU se stala největší obchodním partnerem Ukrajiny, kde nahradila postsovětské země. Obchod s EU nyní představuje 42% zahraničního obchodu oproti 26% v roce 2013.

4. Rekordní rok v zemědělství
I díky příznivému počasí a zvyšujícím se investicím do zemědělství zaznamenala Ukrajina v roce 2019 rekordní sklizeň obilovin (75 mln tun, nárůst oproti 2018 o 7%).
I v zemědělském obchodě Ukrajiny s EU se projevil vliv DCFTA, i když řada exportních ukrajinských položek podléhá bezcelním kvótám EU. Nicméně, ani to nevadilo, aby se Ukrajina stala celkově třetím největším exportérem zemědělských výrobků (celková hodnota 7,3 mld eur) do Evropské unie, hned za USA (12,3 mld eur) a Brazílií (11,7 mld eur). Co je dále zajímavé, je raketový nárůst (+41%) tohoto exportu. Ukrajina tak měla nadpoloviční podíl na růstu zemědělského exportu z třetích zemí do zemí Evropské unie. Opět tedy začíná platit rčení, že Ukrajina je obilnice Evropy.

5. Růst platů
V roce 2019 se zvedla průměrná reálná mzda o 13%, což umožnilo zvýšit i minimální platy. Ukrajinská minimální měsíční mzda (200 dolarů) byla na konci loňského roku poprvé od získání nezávislosti v roce 1991 vyšší než v Rusku (195 dolarů) nebo v Bělorusku (177 dolarů).
Průměrný plat v loňském roce poskočil (v přepočtu na dolary) na 450 dolarů oproti 200 dolarům v roce 2016.

Tyto ekonomické výsledky mají přesah i na další oblasti:

6. Boom turistiky
Díky zavedení bezvízového režimu s EU (v roce 2017) se zvedla i prestiž mít ukrajinský cestovní pas. Za posledních 10 let se zdvojnásobil počet zemí, kam ukrajinští občané mohou jezdit bez víz. Na mezinárodním Henlyeho žebříčku, který měří prestiž a „sílu“ jednotlivých národních pasů, se Ukrajina nyní umístila na 43. místě a stala se tak šestou nejdynamičtější zemí světa v tomto mezinárodním srovnání.
Díky bezvízovému režimu a vstupu nízkonákladových aerolinek na ukrajinský trh nastal silný nárůst počtu ukrajinských občanů, kteří navštívili EU. Loni to byli 3 miliony ukrajinských turistů, zatímco během prvního roku bezvízového režimu EU takto navštívilo jen 550 tisíc osob.
Rostoucí poptávka po turistických službách a chuť Ukrajinců objevovat „Evropu“ výrazně pomohla zvýšit nabídku leteckých a železničních spojení mezi Ukrajinou a EU. Nejen do Kyjeva, ale do většiny velkých ukrajinských měst se dnes dostanete s celou řadou nízkonákladových aerolinek včetně velkých evropských hráčů, jako je Ryanair či Wizzair. Do ukrajinských měst začal loni jezdit evropský dopravce Flixbus.
Během loňského roku ukrajinská letiště odbavila rekordní počet pasažérů: celkem 24,3 milionů osob, což představuje meziroční růst o 18,5%.
Největším letištěm v zemi, kyjevským Boryspolem prošlo 14 milionů pasažérů. Pro porovnání, v roce 2014 to nebyla ani polovina – 6 miliónů pasažérů.

7. Rozvoj silniční infrastruktury
V roce 2019 bylo v celé zemi postaveno 371 km nových silnic a celkem 2,2 tisíc km silnic bylo opraveno. Opět se jednalo o nejlepší statistiku za posledních 10 let. Letos se očekává, že bude opraveno kolem 4 tisíc km silnic.

8. Kulturní boom
Po Majdanu zažívá velkolepý boom i ukrajinská kultura. Objevují se noví mladí umělci, spisovatelé, básníci, filmaři, zpěváci, herci, malíři, sochaři, atd., kteří mají potřebu reflektovat to, co se poslední dobou v zemi a s jejími obyvateli odehrálo. Důležité a zajímavé je, že většina této nové kulturní vlny je už v mateřském jazyce – v ukrajinštině, což jen přispívá k formování národního sebevědomí a identity.
Zajímavé statistiky nabízí v této souvislosti ukrajinská kinematografie. Zatímco v roce 2013 bylo vyrobeno jen 12 ukrajinských filmů, jejich počet postupně narůstal: v roce 2015 na 24, v 2018 na 48 a v loňském roce to mělo být již 65 filmů.

9. Národní sebevědomí
V porovnání s dobou před Majdanem se změny odehrály i ve společnosti, v jejích náladách, hodnotách a názorech. Ukrajinská společnost, která si prošla a stále prochází zatěžkávacích zkoušek, je dnes více uvědomělá, hrdá a vyspělá.
Oproti roku 2010, kdy se s pojmem „občan Ukrajiny“ identifikovalo jen 57% obyvatel Ukrajiny, je to dnes 65%.
83% obyvatel Ukrajiny sociologům v roce 2019 odpovědělo, že se považuje za vlastence. Vlastenectví a identifikace s Ukrajinou je celonárodní záležitostí, týká se i východních a jižních oblastí Ukrajiny - 79% respektive 78% respondentů se považuje za ukrajinské vlastence. I zde je pozitivní dynamika: v roce 2010 se za vlastence Ukrajiny považovalo 76% všech dotázaných.
V roce 2019 byl také historicky největší počet těch, kdo by nyní opět podpořil vyhlášení nezávislosti Ukrajiny – 82% respondentů. Těsně před Majdanem by takovou volbu podpořilo 61% ukrajinských občanů.

10. Spokojenost s celkovým vývojem situace v zemi
Není tedy divu, že ukrajinští občané postupně získávají zpět optimismus, sebevědomí a naději, že se vývoj v zemi ubírá správným směrem.
V roce 2019 si myslel rekordní počet respondentů, že se země vyvíjí správným směrem – celkem 44% oproti 6,9% v roce 2009. Více než 60% dotázaných si navíc myslí, že rok 2020 bude lepší než ten loňský, a tento pocit optimismu, že nejhorší má Ukrajina za sebou, je opět rozšířený po celé zemi.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy