Mají obrázková varování nějaký vliv na počet kuřáků, jejich informovanost o tom, co vlastně kouření znamená, na počty jejich pokusů, přestat...? V článku Práva (Obrázky na cigaretách mají vítěze. Prodejce tabatěrek, Právo, 26. 11. 2016) ví „obyčejný“ distributor o vlivu obrázkových varování nejen na kuřáky, ale dokonce i nekuřáky.“ Zato mluvčí Ministerstva zdravotnictví netuší: „Žádné takové statistiky nevedeme a ani nemáme možnost, jak bychom se k podobným datům dostali.“

Možnost? Nemusíte být zrovna zástupcem MZ, abyste si do googlu zadali „pictorial health warning + effect + smoking“ či podobně. Obdržíte stovky odkazů. Za všechny alespoň základní analýza WHO (Světové zdravotnické organizace) či přehled z Health Canada (1, 2): Obrázková varování má 105 zemí, 4 státy mají jednotné balení a 14 se jednotné balení chystá přijmout. Jednotné balení obsahuje také obrázková varování, ale navíc nemá krabička žádnou neregulovanou plochu, tedy odpadá možnost uvádění loga, barvy či čehokoli spojeného s danou značkou, její název je napsán stejným písmem, stejnou velikostí a pozadí krabiček je většinou zelenohnědé, krabička rozhodně není atraktivní.

Je prokázáno, že obrázková varování zvyšují povědomí o vlivu na zdraví, například na slepotu či impotenci, podporují rozhodnutí přestat kouřit, snižují riziko relapsů či vedou alespoň k omezení kouření (zhruba u třetiny). Kuřáci mají takové cigarety méně často na stole či si obrázky zakrývají – například uvedenou tabatěrkou, což znamená, že obrázek vnímají. Cigarety jim z takových krabiček už tolik nechutnají, necítí se s nimi dobře – to i další souvislosti vedou ke snížené spotřebě cigaret, například v Iránu o 7 %.

Tristní prohlášení mluvčího MZ odráží skutečnost, že v republice nemáme ani jedinou osobu placenou plně pouze za kontrolu tabáku: podle doporučení WHO a dalších mezinárodních organizací včetně zdravého rozumu by se příčině epidemie, která způsobí šestinu všech úmrtí v zemi, měly věnovat celé týmy. A to různých odborností – kromě lékařů i ekonomů, pracovníků médií, sociologů, psychologů a dalších. Vznik komisí při MZ, kam jsou pozváni odborníci z praxe, už zcela vytížení jinou prací, je alibismus, který nic neřeší.

Po pětiletém trapném projednávání zákona o nekuřáckých veřejných prostorách (u nás zatím jen vnitřních, v řadě zemí jsou to i parky, pláže či ulice, například v New Yorku od roku 2011) si stále víc připomínám den, kdy nekuřácké restaurace a všechny bary včetně „irish pubs“ oznamoval v roce 2004 irský ministr zdravotnictví: Mimo jiné zmínil, že na představení nekuřáckého zákona veřejnosti pracoval na tamním MZ speciální tým celé dva roky. Když jsem si to přepočítala na počet obyvatel, vyšlo mi, že naše MZ by mělo jen pro tento účel zaměstnávat 70 lidí.

Můžeme jen doufat, že nový ministr zdravotnictví bude tabákové epidemii věnovat alespoň částečně pozornost, kterou zasluhuje, a nový tiskový mluvčí bude lépe informován, případně si sám otevře internet. I když sedmdesát lidí se tam kontrole tabáku nejspíš věnovat nebude – kdyby to byl na plný úvazek aspoň jeden!

Reference:
1. http://www.who.int/bulletin/volumes/87/8/09-069575/en/
2.http://www.cancer.ca/~/media/cancer.ca/CW/for%20media/Media%20releases/2016/CCS-international-cigarette-packaging-report-2016-English.pdf?la=en