V nedělním televizním pořadu Otázky Václava Moravce za přítomnosti ministra zdravotnictví se řešil i problém nedostatku zubních lékařů už nejen v neatraktivních oblastech. Byl citován i výrok prezidenta Česká stomatologické komory, který vinu svaloval na zdravotní pojišťovny. Hrubě se mýlil.

Cituji doslova i s pravopisnou chybou z webu ministerstva zdravotnictví. Jistě bude brzy opravena:
Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory, 20. 3. 2019:

Ty pojišťovny to nedělají tak jako v Německu nebo Rakousku, že když 250 nových praxí ročně vznikne, tak že řeknou, hele tady je 1 200 adres a vyber, kde vezmeš 2 000 pacientů. Oni řeknou, víte co, volejte si zubním lékařům a to je z toho důvodu, že zubním pojišťovnám, ještě, zdravotním pojišťovnám nikdo ještě neřekl, že se mají o lidi starat, že tu jsou od toho, aby se starali o lidi, které jim platí zdravotní pojištění. Konec citace.

Celý současný systém úhrad pro stomatology je úplně chybný a jediným řešením by byl přechodně pokladenský systém, než bude hrazená stomatologická péče zrušena a lidé se budou moci pojistit komerčně. Tak je pojišťovny konečně k péči o chrup přinutí.

Stomatologové pracují totiž jako podnikatelé a nikdo je nemůže donutit, aby šli podnikat tam, kde by žili z ruky do úst. Současný systém je nastaven tak, že pojišťovny sice proplácejí vykazované hrazené stomatologické výkony, ale systémem „více vám dát nemůžeme, zahojte se na nehrazených výkonech“. Navíc, každá ordinace má jiné náklady a pojišťovny platí všem smluvním partnerům za stejný výkon nelogicky stejně. Tak se zubní lékaři hojí a pacient není v ordinaci pánem, který by si směl něco přát.

Jak to, že se komunistům podařilo dostat do každé střediskové obce zubního lékaře? Už slyším, že to dělali násilně umístěnkami. Myslím, že už nepracuje stomatolog, který se někde dostal na umístěnku. Zato všichni starší praktikující stomatologové si volili „svobodně“ práci jako zaměstnanci Okresních ústavů národního zdraví a ty je následně rozmísťovali na jednotlivá pracoviště, kde měli nachystáno zázemí včetně bytu. Pokud se jim tam nelíbilo, mohli podat výpověď a najít si jiný Ústav.

Jistě může být v současném systému stomatolog dotován. Je to však nefér vůči jeho okolním kolegům, kteří dotováni nejsou a kteří tam za tu dobu vykonali soustu dobře odvedené práce a dotovaný kolega toho ještě moc neudělal.

Byl jsem na Jesenicku raritou, když se mi podařilo prodat praxi. Pomohl mi ing. Krabec a doporučil mi, abych o své zkušenosti napsal do internetových Zdravotnických novin. Článek je stále zveřejněn na webu zdravi.euro.cz. a jeho datum je 15. 1. 2007. Tedy před více než 12 lety. Cituji z něj závěr:

Složitější situace v odlehlých místech
S prodejem zubních praxí ve velkých, zvláště fakultních městech nebudou problémy a prodávající za ně dostanou více než slušné peníze. Čím větší vzdálenost, tím bude situace složitější. Nedostatek absolventů stomatologie a jejich neochota jít pracovat do odlehlejších oblastí naší republiky způsobí asi tak za pět let naší vládě problémy.

Bude muset přehodnotit postavení zubního lékaře jako podnikatele a pochopit, že sem půjdou pracovat stomatologové jen za dobrý plat, ať už jako zaměstnanci zubních ordinací vlastněných VZP nebo krajem.

Na pomoc lékařů ze zahraničí se nedá spoléhat, zájem bude mít pouze desítka zubních šamanů z Východu.

Proto by kolegové měli realisticky zvážit prodejnost svých praxí, a pokud je malá, svěřit její prodej minimálně tři roky předem firmě, která pomůže odbornými radami praxi ekonomicky stabilizovat, aby se stala prodejnou.

Věřím také tomu, že stát bude přinucen vykupovat neprodejné praxe a tak tržní odhad, vypracovaný odbornou firmou, napomůže hladkému prodeji.

Jednání s úřady
Také kolegům doporučuji alespoň rok předem konzultovat s VZP úmysl ukončit smlouvu a prodat praxi. Jednak je to slušnost, jednak nám v případě potíží poradí a pomůže.

Od krajských úřadů pro jejich reorganizace a personální rošády bych moc pomoci nečekal. A naše komora nám pomůže v takové míře, v jaké nám pomohla s dluhy po zkrachovaných pojišťovnách.

Písemné rozhodnutí krajského rady „O zrušení registrace nestátního zdravotnického zařízení“ je úmrtním listem vaší praxe. Doporučuji z něj zhotovit alespoň pětadvacet kopií, protože vás čeká spousta úředního jednání, při kterém je po vás budou chtít.

Musíte dát výpověď smluv zdravotním pojišťovnám, a pokud jste s nimi neměli problémy, očekávejte hladký průběh. Rovněž tak v jednání s finančním úřadem, Okresní správou sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnou, kde odvádíte pojištění za sebe i svou zdravotní sestru.
Musíte odhlásit ukončení odběru vody a energií, ukončit nájem nebytových prostor a vyřídit záležitost telefonu. Musíte zrušit pojištění odpovědnosti a jiné pojistky a oznámit ukončení praxe své oblastní komoře a kanceláři České stomatologické komory v Praze.

Odpusťte, zapomněl-li jsem ještě na něco. Až toto vše budete mít za sebou, teprve pocítíte velkou úlevu a pak už vás čeká život bez stresu. Dráždit vás bude pouze výše vyměřeného důchodu podle modifikovaného přísloví: Čiň státu dobře, penzí se ti odmění. Konec článku.

Jsem už starý a žiji vzpomínkami. Jednu čtenářům k pobavení nabízím:
Když článek vyšel, zbývalo 187 dní, kdy nás jako snoubence oslovil oddávající a my řekli své „ano“. Slíbili jsme si, že se budeme mít rádi, budeme stát při sobě v dobrém i zlém, ve zdraví i nemoci a neuděláme na sebe podraz. Týden před svatbou jsem definitivně vystěhovával svůj byt v Žulové a z druhého patra snášel v přepravkách knihy. Zabydloval jsem se v novém domově. Měl jsem více než rok po infarktu, večer mi bylo špatně a zavolali jsme záchranku. Dostal jsem injekci, ulevilo se mi, a když mě odváželi do okresní nemocnice na vyšetření, v Horním Fořtu jsem zabouchal na řidiče, ať zastaví, že je mi dobře a zpět dojdu. Odmítl a v nemocnici jsem prosil kolegy, ať mě pustí domů, že se za týden žením. Nastalo všeobecné veselí a prohlásili, že sem vozí muže mého věku spíše týden po svatbě. Byli ale hodní a za tři dny mě propustili.