Při rostoucí ekonomické úrovni začínáme důležitá témata ignorovat. Máme se lépe, více utrácíme, nejistota z budoucnosti opadá. To vše je pravda, respektive část pravdy. Tou druhou částí je fakt, že chudoba u nás i nadále existuje, včetně její tragičtější polohy v podobě podvyživených dětí a lidí, kteří kradou, aby neumřeli hlady. A rasisté Romy prostě nezaměstnají.

Nesmysly statistického úřadu

Na rozdíl od bohatství, které vzrůstá od střední vrstvy nahoru, chudoba se u nás nesnižuje adekvátně tomu, protože k těm nejbídnějším nesměřuje více prostředků než donedávna.

Pomineme-li názory různých ideologicky postižených primitivů, sociopatů a pitomců bez sociální inteligence, kteří tvrdí, že chudí lidé si za svou chudobu mohou sami, musí nám být jasné, že tu něco není v pořádku. Mzdy stoupají, firmy již po nějaký čas trpí nedostatkem pracovníků, včetně těch nekvalifikovaných. Jak nás informují média: už se „vyplatí pracovat“, protože platy oproti sociálním dávkám podstatně rostou, firmy už přijímají kdekoho, bez jakékoli školy, i jen na zaučení, protože jinak by nedostály poptávce. Avšak chudoba, ta skutečná, nefalšovaná, přesto trápí téměř milion občanů České republiky. Tak kde je vlastně chyba?

Hlavním důvodem nejspíše bude to, že stát i média nás informují neúplně či polopravdivě, takže
1. o skutečné chudobě toho víme velmi málo, pokud vůbec něco,
2. přes rostoucí poptávku po pracovnících zaměstnavatelé i nadále odmítají přijímat ty nejchudší lidi, především Romy.

Například Český statistický úřad informuje o chudobě jen sporadicky a navíc velmi podivnou formou: „Příjmovou chudobou bylo vloni ohroženo 9,1 % Čechů.“ Těžko říci, co tato věta znamená, co vše si představit pod pojmem „ohrožení“. A jestli jde jen o ohrožení, žijí tu také lidé, kteří už to ohrožení podstoupili a nyní již jsou doopravdy chudí?

Lenost průměrných médií

Nejhorší je, že leckterá média tyto nesmysly po ČSÚ papouškují. Nedávno například Hospodářské noviny informovaly, že „chudoba a sociální vyloučení hrozí asi 12 % Čechů.“ Dále HN vítězoslavně oznámily: „Pod hranicí příjmové chudoby žilo loni asi 960 000 Čechů a Češek, tedy o 0,6 procenta méně než předloni.“ Hospodářské noviny namísto vlastní soustavné práce v tomto směru si jen hrají se slůvky, jakoby chudoba u nás reálně neexistovala. Pravda by zřejmě znechutila jejich čtenářům snídani v pětihvězdičkovém hotelu.

U nás prostě žijí lidé, kteří nemají co do huby. To, co jim hrozí, je smrt hladem nebo kriminál, protože ze zoufalství někteří z nich kradou. Jestli se to redaktorům HN ekluje, měli by dělat svou práci pořádně, třeba s tím potom politici konečně něco udělají.

Kvalita žurnalistických špiček

Je však třeba říci, že v poslední době se o chudých lidech začíná psát v souvislosti s exekucemi, což je jeden z hlavních zádrhelů, který jim brání v příznivější životní perspektivě. Informuje o tom například server Hlídací pes, který ovšem na rozdíl od Hospodářských novin patří k české žurnalistické špičce v tom nejlepším slova smyslu.

Jestliže jdete pracovat a exekuce vám z výdělku (skoro) všechno vezme, vyplatí se vám pracovat, jak píší média? Nejde o to, že by dlužníci neměli platit své dluhy, to by samozřejmě měli. Hovořím o tom, že různé vedlejší poplatky a úroky jsou i po jejich nedávném snížení stále na úrovni lichvy, takže dlužníci platí nehorázné částky těm, kterým nedluží ani korunu.

Rasismus je konstanta

O tom, že anticiganismus je u mnohých zaměstnavatelů pořád silnější než potřeba pracovníků, se není třeba zmiňovat podrobněji. To je prostě nevládními organizacemi mnohokrát ověřený fakt. Majitelé firem se krom jiného vymlouvají i na to, že Romové z ghett nemají pracovní návyky. No jo, ale jak je mají získat, když je nikdo nezaměstná? Navíc se to netýká všech Romů z ghett, jenom některých - tedy těch, kteří seženou jen brigádu od města či městské části a i to jen zřídka.

Rasismus je konstanta, která je součástí nejen naší společnosti, ale naší civilizace vůbec. Nebylo by od věci, kdyby pár firem sídlících poblíž chudinských čtvrtí zkrachovalo, to je na nepřátelství vůči lidem z menšin ten nejlepší lék.