Třetí příklad toho, co je v režimu Vladimíra Putina normální: vraždění nevinných lidí, civilistů, ve válce, kterou si Putin coby premiér vymyslel, aby měl větší šanci být poprvé zvolen ruským prezidentem.

Anna Politkovská, ruská novinářka zavražděná Putinovým režimem na podzim 2006, si mezi prosincem 2003 a koncem roku 2005 zapisovala novinářské postřehy z celé země. Ty u nás vyšly pod názvem Ruský deník, z něhož je i tato ukázka:

„Dnes (5. února 2004) je čtvrté výročí krvavých jatek v čečenské vesnici Novyje Aldy, která tam federální vojáci rozpoutali v únoru roku 2000. Během několika hodin tu bylo zavražděno 55 lidí, většinou starců, a to způsobem vskutku barbarským. Novoaldská řež se stala jednou z nejděsivějších stránek druhé čečenské války.

V Čečensku se tomuto aktu někdy říká „poprava ve jménu prvního Putinova zvolení prezidentem“. (Před zvolením prezidentem byl Putin dva roky premiérem ruské vlády - pozn. fk.) Bylo to opravdu v předvečer jeho první volby, proto zůstala celá událost oficiálně nepovšimnuta a nikdo o ní nemluvil - jako by se to vůbec nestalo.

Putinovu protlačení do prezidentského křesla předcházela kampaň budovaná na „úspěchu v malé vítězné válce“ a do této kulisy se Novyje Aldy věru nehodily. A tak i když trestní stíhání bylo sice s obtížemi, ale přece jen zahájeno, případ rychle utichl. Katani jsou na svobodě dodnes.

Ti místní, kteří náhodou přežili, a rodiny oběti byli umlčeni. A občanská společnost pod přívalem nových krvavých zločinů taky neříká nic. Mlčí celá zem i svět…“