Premiér Izraele Benjamin Netanjahu pronesl v americkém Kongresu životní projev. Varoval nejen americké zákonodárce, ale celé mezinárodní společenství před možnými následky špatné dohody o íránském jaderném programu. Ale nejen kvůli tomuto tématu vyvolala Netanjahuova návštěva ve Washingtonu už předem velké emoce. Otřeseny jsou totiž i některé dosavadní jistoty americko-izraelských vztahů, jako je v první řadě fakt, že podpora Izraele byla dosud v USA vždy nadstranickou otázkou, kde mezi republikány a demokraty nebyl zásadní rozdíl.

Tentokrát ale izraelský premiér do Washingtonu přijel na pozvání předsedy Sněmovny reprezentantů Johna Boehnera, nikoliv tedy prezidenta Obamy, jak dosud bylo nepsaným pravidlem. A Boehner jej navíc pozval proto, aby se Netanjahu přímo na půdě Kongresu vymezil vůči Bílému domu, který izraelský premiér podezírá z velkých ústupků vůči Íránu, v čemž se argumentačně shoduje s americkými republikány, kteří rovněž Obamovu politiku vůči Íránu dlouhodobě kritizují.

Od amerických demokratů, kteří jinak Izrael rovněž podporují, se na Netanjahua snesla neobvyklá míra kritiky. John Kerry, který je hlavním americkým vyjednavačem s Íránem, izraelského premiéra osočil, že jeho i republikánský nekompromisní postoj ohrožuje právě vrcholící diplomatická jednání, která by měla dospět k výsledku již koncem března. Národní bezpečnostní poradkyně Susan Riceová pak dokonce prohlásila, že Netanjahu "ničí americko-izraelské vztahy". Tak ostrá slova na tak vysoké úrovni jsou ve vztazích USA-Izrael skutečně nebývalá, politický Washington je ve varu, tradiční zastánci Izraele jako by se najednou ocitli na různých stranách barikády.

Neméně výbušná je atmosféra v Izraeli, kde navíc naplno probíhá předvolební kampaň k parlamentním volbám 17. března. Mnozí obviňují Netanjahua z toho, že mu jde především o předvolební body. Netanjahu je znám tím, že je velmi přesvědčivým řečníkem, obzvláště v angličtině. Snaží se tak trochu stylizovat do role Winstona Churchilla, který také varoval před Hitlerem v době, kdy mu svět ustupoval buďto ze strachu, či z naivní důvěry. A právě strach z toho, že mezinárodní společenství v čele s USA si zahrává s ohněm, pokud je ochotno dovolit Íránu, aby disponoval jaderným potenciálem, sdílí mnoho Izraelců. U nich Netanjahuův včerejší projev jistě zabodoval.

Velmi silná skupina Izraelců se ale obává, že Netanjahu svým konfliktem s Obamou ohrožuje vztahy s USA, které jsou pro Izrael naprosto klíčové. Proti jeho projevu v Kongresu tak byli mnozí bývalí vrcholní představitelé armády a bezpečnostních složek. Varují, že kvůli Netanjahuově necitlivé politice se z postoje k Izraeli v USA stává otázka stranické příslušnosti. Šéf izraelské opozice Isaac Herzog prohlásil, že sice souhlasí s Netanjahuovou analýzou nebezpečí jaderného Íránu, ale nesouhlasí se způsobem, jakým se tomu izraelský premiér snaží zabránit. Podle Herzoga je třeba vést přímá jednání, nikoliv pronášet projevy.

Ani vzrušené emoce kolem projevu by ale neměly zastínit jeho obsah. USA totiž Íránu v mnohém ustupují. Před dvěma lety Obama tvrdil, že nedovolí, aby Írán disponoval jaderným programem, v současnosti se jedná o tom, že si Teherán bude moci ponechat nejméně pět tisíc centrifug, skoro polovinu dnešní kapacity. Navíc během příštích deseti let bude moci jejich počet opět navyšovat. Íránský jaderný program nebude zastaven, ale rozfázován a zpomalen.

Vzhledem k tomu, že Írán odmítá mezinárodní dohled nad vojenskou složkou jaderného programu a v současnosti intenzivně pracuje na výrobě raket dlouhého doletu, není překvapivé, že Izrael - a snad ještě více Saúdská Arábie a další sunnitské země v regionu - je z tohoto vývoje více než nervózní. Už nyní Blízký východ trpí následky íránského vměšování se do situace v Sýrii, Libanonu, Iráku či Jemenu a podporou teroristických organizací, jako je Hizballáh. A pokud arabské země získají pocit, že Íránu bylo umožněno, aby se přiblížil schopnosti vyrobit si jadernou bombu, Blízký východ čeká závod v jaderném zbrojení. To by byl pikantní odkaz Baracka Obamy, který svoje prezidentství zahájil projevem v Praze, v němž volal po světě bez jaderných zbraní.

Vyšlo v HN