Vláda a celý český politický establishment se dušují, že jejich vztahy se společností Appian byly „at arm's length“. A to navzdory tomu, že stále více důkazů ukazuje na pravý opak.

Transakce „at arm's length“ znamená, že kupující a prodávající jednají nezávisle a nemají žádný vzájemný vztah. Společnost ČEZ ve svém nedávném auditu deklaruje, že principu „at arm's length“ dostála ve všech svých transakcích se Škodou Power, jež proběhly předtím, než Škodu její vlastník Appian v roce 2009 prodal korejské firmě Doosan. Ministr financí, reprezentující majoritního vlastníka ČEZu, tento závěr akceptoval. Zdá se, že stejný postoj zastává i premiér.

Není důvod pochybovat o tom, že pokud by České dráhy či pražský magistrát také provedli vnitřní audity svých početných transakcí se Škodou Transportation, dalším zlatým dolem Appianu, dobrali by se stejného výsledku jako ČEZ. Vláda a celý český politický establishment se dušují, že jejich vztahy se společností Appian byly „at arm's length“ navzdory tomu, že přibývá důkazů ukazujících na pravý opak.

Umím si předdstavit, že Appian ovládá množství společností, o nichž to vůbec nevíme, protože jejich skutečné vlastnictví je skryto za nominálními akcionáři a správci sídlícími v daňových rájích. Příkladem je třeba tajemná stavební firma CEEI, jež vypadá jako typická appianovská entita.

Jen pro připomenutí: tato společnost, jež podle mého nejlepšího vědomí nemá naprosto žádné zkušenosti s výstavbou úložišť jaderného odpadu, byla v roce 2008 najata Danielem Benešem, aby pro ČEZ za 1,5 miliardy korun postavila sklad vyhořelého paliva v jaderné elektrárně Temelín. Projekt stejného zařízení dříve zpracovaný Ústavem jaderného výzkumu v Řeži, jež je částečně vlastněn ČEZem, počítal s náklady ve výši jedné třetiny ceny, již nabídla společnost CEEI. A přesto Beneš vybral CEEI. Náklady na ekvivalentní zařízení v jaderné elektrárně Isar v sousedním Bavorsku, jež bylo dokončeno v roce 2007, činily podle vlastníka elektrárny společnosti E.ON celkem 810 milionů Kč. A přesto Beneš vybral CEEI.

Rozdíly mezi cenou zařízení v Isaru a v Temelíně a mezi vítěznou nabídkou CEEI a dřívejším odhadem ČEZu, připraveným Ústavem jaderného výzkumu, jsou tak velké, že je lze vysvětlit jen dvěma způsoby. Buď není plánované temelínské zařízení srovnatelné se zařízením v Isaru a dokonce ani s tím, jaké ČEZ sám původně plánoval, což nezní moc pravděpodobně. Nebo je nasmlouvaná cena mnohem vyšší, než musela být, a zahrnovala skutečné náklady na stavbu a ještě hodně peněz navíc, zřejmě určených pro majitele CEEI.

Velikost rozdílů v cenách v kombinaci s utajováním obestírajícím společnost CEEI, jejíž majítelé zůstávají dodnes skryti za spletencem nominálních akcionářů a správců sídlících na Kypru, vede pozorovatele k nutnému závěru, že smluvní vztahy mezi CEEI a ČEZem byly těžko udržovány „at arm's length“. Jinými slovy, že transakce ČEZu s CEEI nebyly prováděny jinak, než jak by tomu bylo s libovolnou třetí stranou.

Vazby mezi ODS a CEEI jsou možná náhodné. Manažerem firmy je Jiří Kovář, bývalý místopředseda ODS a šéf Úřadu vlády v době premiérování Václava Klause počátkem devadesátých let. Jistý Rostislav Senjuk je veden ve veřejně přístupném kyperském obchodním registru jako ředitel zhruba půl tuctu společností s ručením omezeným stojících za firmou Panweco Ltd, jež je vedena ve slovenském obchodním rejstříku jako majitel společnosti CEEI. Jedná se snad o stejného Senjuka, jenž před dvaceti lety pracoval pro Škodu Plzeň a dnes je známější jako předseda obskurní strany napojené na ODS s názvem Soukromníci, jíž spolupředsedá Bedřich Danda, současný náměstek ministra průmyslu a obchodu?

Pokud se opravdu jedná o stejného člověka, nemohl by se náměstek Danda od svého stranického kolegy Senjuka dozvědět, kdo vlastní společnost CEEI, a následně o tom informovat Václava Bartušku, vládního zmocněnce pro dostavbu Temelína? Mohlo by to zabránit značnému mezinárodnímu trapasu pro ČEZ a Daniela Beneše, jenž o kontraktu s firmou CEEI rozhodl. Berlín a Vídeň příliš nezajímá, od koho si České dráhy kupují lokomotivy. Ale jaderná energetika je něco úplně jiného. Je v bytostném zájmu České republiky budovat důvěru svých západních sousedů ve svou schopnost spolehlivě a zodpovědně řídit rozšíření jaderné elektrárny Temelín.

Přesto je dnes v Praze situace taková, že i kdybychom nezpochybnitelně dokázali, že za CEEI stojí kapitál Appianu, což zní velmi pravděpodobně s ohledem to všechno to, co nyní víme o dříve utajovaných strukturách Appianu v daňových rájích, nelze očekávat, že ministr financí udělá cokoli jiného, než že bude opakovat svou tradiční mantru: Appian je „at arm's length“ protože to ČEZ, České dráhy i pražský magistrát říkají. Ale co jiného vlastně může říct, když je většinovým akcionářem ČEZu?