Ne každý bude škodný, jestliže se výstavba Temelína zastaví. Podívejte se na bulharskou JE Belene.


Když prezident a předseda představenstva Westinghousu Daniel Roderick den po skončení českých prezidentských voleb veřejně prohlásí, že výběrové řízení na hlavního dodavatele dostavby 3. a 4. bloku JETE nikdy nemůže být férové, jestliže se rozhodnutí staví jako ‚Východ versus Západ‘, můžete si domyslet, že je znepokojen.

A pokud posílí toto své tvrzení domněnkou, že hlava státu, s nímž chce uzavřít byznys, je hlásnou troubou jeho ruského konkurenta, můžete si být, že je ve velkém průšvihu.

Americkou ambasádu v Praze celá věc znepokojuje právě tak jako Westinghouse. Její úředníci teď určitě prohrabávají diplomatickou poštu z doby Zemanova premiérství, aby si připomněli okolnosti jiného velkého tendru, který pro Ameriku nedopadl dobře, a škrábou se na hlavě, jestli se snad historie nechystá opakovat. To víte, že chystá.

Tohle město je dost velké pro nás oba

V letech 1998–2002 stál nynější zvolený prezident Miloš Zeman v čele menšinové vlády ČSSD, podporované jejím úhlavním ideologickým nepřítelem ODS, v jejímž čele tehdy stál nynější odcházející prezident Václav Klaus, na základě báječné, omyvatelné a zaručeně netoxické vychytávky, která vešla do dějin (beze špetky ironie) jako takzvané opoziční smlouva. My bychom to spíš nazvali „politickým eskamotérstvím“.

Zemanovo premiérství se točilo, alespoň pokud jde o resort obrany, kolem rozhodnutí o pořízení nadzvukových bojových letounů. V květnu roku 2001 se čtyři z pěti dodavatelů nabízejících České republice dodávku nadzvukových bitevníků, včetně dvou uchazečů z USA (Boeing a Lockheed Martin), stáhli na základě podezření, že celý proces byl zmanipulován ve prospěch společnosti BAE Systems/Saab a jejích letounů JAS-39 Gripen.


Vláda schválila nákup gripenů, 22.04.2002

Většina z nás si tehdy myslela, že takovéto jasné vyslovení nedůvěry ve výběrové řízení celý projekt jednou provždy pošle k ledu. Mýlili jsme se. Skutečnost, že v tendru zůstal jediný uchazeč, vládu nejen že od pokračování neodradila, ale spíše ji povzbudila. O rok později Zemanova vláda odsouhlasila nákup 24 gripenů.

Mezi Richardem Hávou, který celý obchod zprostředkovával, a jeho mnohamiliónovou provizí (řeč je samozřejmě o dolarech), nyní už stálo pouze hlasování v Poslanecké sněmovně o zafinancování celé zakázky. Bez poslaneckého schválení státní záruky na bankovní úvěr by se byl celý kšeft zhroutil. Tlak na vládu (a na BAE Systems), aby zajistila „stojedničku“ ve dvousetčlenné Sněmovně, byl nesmírný.

Obvinění vůči BAE Systems, že financovala korupci českých politiků během přesvědčovací masáže před tímto kritickým hlasováním, se před soudem doložit nepodařilo; buď proto, že tato obvinění se nezakládala na pravdě, nebo proto, že BAE Systems se mimo soud vyrovnala v řádech milionů dolarů s britskými a americkými protikorupčními úřady, čímž byla hrozba jakýchkoli dalších právních kroků odvrácena (alespoň v rámci jurisdikcí, ze kterých si BAE Systems něco dělaly).

Úplatky-neúplatky, Zemanova vláda v červnu 2002 hlasování o půjčce o jediný hlas projela a z nákupu 24 letounů sešlo. Chudák Háva!

Zemanov

Miloš Zeman a jeho stárnoucí kumpáni, reprezentovaní zejména Miroslavem Šloufem, jsou nyní zpět na scéně. Možná se ale věci za posledních 10 let změnily k lepšímu a jaderná energetika není tolik zkorumpovaná, jako zbrojařský průmysl.


Miroslav Šlouf a Miroslav Štěpán, TOP Hotel 23.09.2008

Ale ne; Temelín opisuje způsob, jakým probíhal tender na bitevníky před deseti lety, a to ze stejných důvodů: Sektor v úpadku projevuje zhoubnou závislost na protekčním zacházení, kterého se mu dostává od snadno zkorumpovatelných cizích vládách.

Minulý týden jsem se v Praze zúčastnil energetické konference, na které o sobě dal vědět jak Westinghouse, tak Atomstrojexport. Sálem létaly řeči o prvcích pasivní bezpečnosti řešení obou firem, ale nepadlo tam ani slovo o opatřeních, která by aktivně přijal ČEZ jako zákazník, aby přiměl vítěze tendru k rozkrytí vlastnických struktur subdodavatelů, které hodlá zaangažovat do realizace zakázky.

Sektor jaderné energetiky, podobně jako zbrojní průmysl, není známý svou poctivostí. V České republice máme v čerstvé paměti absurdní příklad CEEI, o němž jsem já sám psal do nekonečna.

Německé know-how za české ceny

Tak tedy ještě jednou a stručně: Přední evropský výrobce kontejnerů pro ukládání vyhořelého jaderného paliva a projektant budov, v nichž jsou skladovány, firma GNS/WTI se zavázala ve smlouvě, že prodá kompletní dokumentaci ke zcela novému bavorskému úložišti vyhořelého jaderného paliva fiktivní společnosti zastupované lichtenštejnským právníkem, někdejším premiérem vlády knížectví, kterým, pravda, byl pouhé tři měsíce a před mnoha lety.

CEEI byla v době podepsání smlouvy řízena jistým Martinem Peterem. Ten je majitelem PR společnosti, jež spolupracovala kupříkladu s jednou stárnoucí zpěvačkou, jistou Helenou Vondráčkovou, která ve volbách podporovala Miloše Zemana. Nebo to byla Lucka Bílá? To je jedno, obě kdysi zpívaly pro pana a paní Klausovy, a o to jde.


Ze státního zaměstnance expertem na investiční a projekční práce v oblasti skladování jaderného odpadu: Václav Klaus,vedoucí Úřadu vlády ČR Jiří Kovář a Vladimír Mečiar, 30.04.1993.

Pan Peter nemá tak bohatou kérku jako neúspěšný prezidentský kandidát Vladimír Franz, který ve druhém kole podpořil Miloše Zemana. Přesto si momentálně v jedné moravské věznici odpykává trest za přípravu útoku na zaníceného golfistu a právníka blízkého ODS Jiřího Kováře, který převzal jeho práci v CEEI. Kovář byl před dvaceti lety pravou rukou premiéra (Václava Klause), než byl z úřadu vyhozen poté, co jej partajní kolegové obvinili z pokusu o vydírání. Před dvěma lety se pak neúspěšně ucházel o místo prezidenta České golfové federace. Uvážíme-li, na koho si Peter vyšlápl, je poměrně nepravděpodobné, že se na něho vztahovala nedávná amnestie, ačkoli jeden nikdy neví.

Peterova CEEI byla společnost, kterou si v roce 2008 vybral Daniel Beneš, nyní šéf ČEZu, pro výstavbu nákladného úložiště vyhořelého jaderného paliva z Temelína. A prý proto, že to byla jediná společnost nabízející práci, která měla právo používat německé (nikdy nepoužité) know-how.

Zdá se, že dohoda mezi německou společností a lichtenštejnskou fiktivní firmou byla jen mazaná lest a způsob, jak dodat na důvěryhodnosti firmě, kterou Beneš vybere. A Němci sehráli svou roli jako poskytovatelé dokladů pro nabídku – a vítězství.

Přes opakované výzvy nebyl nikdo schopen odhalit identitu skutečných vlastníků CEEI. A pokud je mi známo, v českém právu neexistuje žádná pojistka proti tomu, aby se situace opakovala.

Že Temelín a gripeny je jako nebe a dudy, říkáte? Že pro bitevníky nebyl jmenován žádný vládní zmocněnec? Bartuškovým úkolem je zajistit, aby byl Temelín čistý jako lilie. No dobře.

Bez ohledu na vládního zmocněnce si vítěz tendru na výstavbu 3. a 4. bloku Temelína může nasmlouvat subdodavatele jako třeba CEEI podle libosti. Možná si moravský právník-golfista dělá zálusk na nový odpal do temelínské jaderné jamky? A nakonec, proč ne? Cožpak nemá přímo skvostný handicap?

Pravděpodobně jste si všimli, že nejdůležitější část českého státu, která bude rozhodovat o Temelínu, je úzce propojená s onou částí, jež rozhodla kauzy CASA, Pandur a další úžasně naceněné zbrojní zakázky poslední dekády. Klíčovým vlastníkem a hodnotitelem Temelína je, pochopitelně, většinový akcionář ČEZu, zastoupený – kým jiným než Miroslavem Kalouskem.

A pak tu máme top management ČEZu, zastoupený Danielem Benešem coby předsedou představenstva a Martinem Romanem coby předsedou dozorčí rady. Tihle dva pánové jsou přímo či nepřímo spojováni s tolika skandály, že by to podkopalo veškerou důvěru, kterou kdo v jejich bezúhonnost ještě mohl mít.

Kdo potřebuje ekonomiku, když máme geopolitiku?

V případě nadzvukových letadel nebyl k dispozici nezávislý dozor (jak Kalousek vysvětloval minulé léto, když se pokoušel zabránit zatčení exministryně Parkanové), protože šlo o národní bezpečnost, a tady se na žádné „za rozumnou cenu“ nehraje.

Když premiér (nebo to byl odstupující ministr obrany?) nedávno prohlásil, že gripeny potřebujeme k ochraně Temelína, logická smyčka se uzavřela. Gripeny budou chránit Temelín; Temelín jako ospravedlnění gripenů! Je to dokonalé! Temelín je zkrátka věc geopolitiky a ta nevyžaduje žádná ekonomická zdůvodnění. Tímto výrokem vynesla vláda trumf.

A pak nepřišla Areva.

Kategorická diskvalifikace francouzského uchazeče v tendru na dostavbu Temelína zavání poněkud gripeny. Jak jsem napsal výše, v roce 2001 jsme se domnívali, že důvěryhodnost tendru na supersoniky a tendr sám je vyřízený, když se čtyři z pěti nabízejících firem stáhnou kvůli pochybnostem ohledně férovosti. Ale kdepak! Gripen to nakonec dotáhl do cílové rovinky; sice jen se 14 pronajatými gripeny místo 24 prodanými, ale dotáhl.

Tolik tedy o tom, co bylo. Máme teď očekávat stejný scénář v případě Temelína? Francouzi byli vypoklonkováni kvůli právním kličkám, do kterých je umotali dva místní prominentní advokáti, Karel Muzikář mladší a Radek Pokorný, jež si ČEZ najal, aby se vypořádali s temelínskou kauzou.

Vsadím svůj poslední groš na to, že další na řadě jsou Američané. Otázka je pouze, zda skočí sami, nebo je někdo bude muset strčit. Komentáře prezidenta a předsedy představenstva Westinghousu z minulého týdne naznačují, že se už rozbíhají ke skoku.

A tím nám u stolu zůstanou Rusové. Pro ně je transparentnost jenom přetvářkou, kterou si osvojili během vzájemných soudních potyček u londýnského nejvyššího soudu.

Темелене

Zkrátka a dobře, můžeme se těšit, že s Temelínem se to vyvrbí následovně: Američané, vědomi si neodvratné porážky, z tendru vycouvají a budou vykřikovat o nedostatku transparentnosti; prezident a vláda si ohlídají, aby ČEZ vybrala Rusy; Sněmovně, na kterou budou tlačit jak prezident, tak vláda a nakonec i Rusové, nezbude než garantovat financování výstavby dvou reaktorů MIR.1200, ať už prostřednictvím úvěru se státní garancí, nebo dotací à la fotovoltaika, a může se začít se stavbou.

Jestli se ale stavba taky dokončí, to je ovšem jiná otázka.

Jen se podívejte na Bulharsko a jeho napůl postavenou JE v Belene. Rusové momentálně Bulhary žalují kvůli odstoupení od smlouvy. Ale ne každý je škodný, pokud se zastaví takový mamutí projekt.


Je toto český Bogomil Mančev?

Za místní poradce a dodavatele se tam odhadem utratila skoro miliarda eur. Management consultant by to nejspíš označil za ‚multiplier efekt‘. Mně se to spíš jeví jako velká černá díra.

Kdopak asi budou české protějšky Bogomila Mančeva, Krassimira Georgieva and Hrista Kovačkiho, tří bulharských byznysmenů, kteří se, jak se proslýchá, na Belene pěkně napakovali?