Miroslav Kalousek byl příšerný ministr financí. Dnes je ale jediným představitelem opozice v parlamentu, který je schopen postavit se Andreji Babišovi.



Já ale vůbec nejsem ‚shánčlivý‘!

„V životě prý mu nic tak neprospělo, jako odchod z něho“, říká v Shakespearově Macbethovi Malcolm o Cawdorově popravě. Pokud jde o Miroslava Kalouska, jeho moci nic tolik neprospělo, jako její ztráta. Ztráta, která nejen že ho nijak neumenšila, ale přiřkla mu dokonce novou roli – takovou, která mu mnohem lépe padne: postavit se vzestupu Andreje Babiše a dalších politických celebrit typu Tomia Okamury.

Kalousek byl bezesporu naprosto příšerný ministr financí. V opozici se z něj ale stává výjimečný politik, což je pochopitelné, uvážíme-li, že ČSSD a KDU-ČSL leze Babišovi do postele, Okamura mu leží u nohou, a ODS je stále v ruinách. Opozice = Kalousek a TOP 09.

Babiš říká, že ANO 2011 nemá žádného Haška a nemá ani žádné vnitrostranické frakce. Bodejť, ale kéž by mělo! Absolutní vlastník Agrofertu si brzy do svého bouřlivě expandujícího portfolia akvizic přidá šest ministerstev (ale dobře řízených!), která se tak zařadí po bok dvou celostátních deníků a nejposlouchanějšího rádia. A dělá si laskominy i na vlastní banku.

Uvnitř jeho politického hnutí a podnikání neexistuje žádná síla, která by se Babišovi opřela. A ti, kdo by se mu mohli v politice a v médiích postavit, jsou rozpolcení, demoralizovaní a mají nedostatečnou finanční podporu.

Důvod, proč je ve veřejném zájmu, aby se Babiš stal ministrem financí, je prostý: jeho střet zájmů by se dostal na světlo a tím by byl snáze kontrolovatelný. Snaha Bohuslava Sobotky schovat tento střet zájmů tím, že se ho pokusí zamést pod koberec místopředsedy vlády, je nejhorším ze všech špatných řešení, neboť je neskonale zákeřná.

Pokud jde o ODS, ta zcela ztratila svou někdejší autoritu. Petr Nečas, jediný člověk ve straně, který snad mohl představovat jakž takž důvěryhodnou protiváhu Babišovi, je mimo hru. Odposlechy rozhovorů Nečase s Nagyovou, které včera vypustil státní zástupce, jsou kromě ukázky skandálního zneužití pravomocí státního zástupce další ranou pro ODS. Uniklé odposlechy naznačují, že Nečas směnil svou kontrasignaci amnestie za Klausův podpis pod balíkem daňových reforem, které tehdy Nečasova vláda připravovala. Jak to popsal sám Nečas, „amnestie je strašný průšvih… můžu říct otevřeně, že šlo o podpis za podpis“. Petr Fiala může snad ODS resuscitovat, ale otázkou je, jestli se mu to podaří dost brzy na to, aby pomohl přitáhnout Babišovi uzdu dřív, než se úplně vymkne kontrole.

Nikoli. Strašlivou pravdou je, že jedinou smysluplnou opozicí vůči Andreji Babišovi, alespoň na půdě nejvyššího zákonodárného orgánu této země, je momentálně Miroslav Kalousek – a budiž to důkazem, jak vratká je současná politická situace v tomto státě.

Lidé, kteří (jako například jeho stranická místopředsedkyně Věra Jourová) tvrdí, že znají Babišovu motivaci, říkají, že je to vizionář povznesený nad hrabivou touhu hromadit pozemské statky, jakou pozorujeme u jiných politiků. Snad má paní Jourová pravdu (ačkoli rozměry shánčlivosti, kterou pan Babiš projevuje, připadají autorovi tohoto blogu přímo biblické). Nicméně zatímco budeme čekat, až se ukáže, co je Babiš za člověka, nemohu než zůstávat vděčen za ono drobné požehnání, jímž je Miroslav Kalousek.