Generál X zná jen jediný taktický manévr. Obětovat levé křídlo. A co uděláme my? ….Obětujeme pravé křídlo….. Omyl pánové. My obětujeme obě křídla

Slavná strategická úvaha ilustruje možné dopady přehlasování prezidentova veta k zákonu o dětské skupině. Poslanci váhají. Situace je velmi nepřehledná, protože jde o složitou matérii a dalekosáhlé dopady, i když zákon je relativně krátký. Průvodce postupně zkusí dát odpovědi na nejčastější základní otázky. Nebo je jenom položí.

Koho se zákon týká?
Původní taktika MPSV byla tvrdit, že se zákon ohrožených organizací netýká. Například některá mateřská centra podle jejich mluvčí Rut Kolínské zákon podporovala „aby byl pořádek“ a nyní zákon stále podporují, ale říkají, že jich se netýká. Lesních školek se také neměl týkat, ani skautů či předškolních vzdělávacích klubů pro ohrožené děti. Omyl.

Schází-li se pravidelně více než dvě předškolní děti mimo svoji domácnost za účelem hlídání a kolektivní péče zaměřené na výchovu, rozvoj schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte, jedná se o dětskou skupinu – podívejte se na stranu první, paragraf 2 zákona.

Tady vidíte, že široce pojatá definice se vztahuje na víceméně jakékoli pravidelné srocení dětí bez rodičů a tedy i na všechny organizace i svépomocné skupiny, kde se taková srocení vyskytují.
Pravidelná srocení a jejich organizátory bude registrovat ministerstvo.Práce a sociálních věcí.

Jak je to se stavebním standardem nemovitostí pro srocování dětí?

Původní taktika ministerstva byla tvrdit poslancům, že zákon je dobrý proto, že se nebudou stavět nové školky a přesto vznikne dost nových míst pro děti. Včera ministerstvo ústy ministryně potvrdilo nám již dávno zřejmou věc, že kdo chce organizovat srocení dětí o počtu 12 a více, musí si pro tento účel postavit vlastní školku podle moderní normy z roku 2005. Toto je totiž ukryto ve slovech „požadavky pro prostory a provoz“. Kdo se nezabývá stavebními předpisy, snadno to přehlédne, zvlášť pokud je jeho specializace jako poslance jiná. Je to odkaz na Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhlášku č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů.
Počet subjektů, které by si chtěli postavit školku a provozovat ji ne jako školské zařízení, ale v režimu zákona o dětské skupině, se odhadem limitně blíží nule.

Školku je skoro nemožné vystavět v běžných nemovitostech. Ani mnohé školky stavěné podle starších norem některé současné normy nesplňují. Jistě si můžete představit klasické prosklené sídlištní školky. Takové by bylo potřeba stavět. Na druhou stranu romantické školky ve starých vilách jsou nevyhovující. Pokud by stát podporoval výstavbu školek přímými dotacemi nebo daňovými slevami, je namístě úvaha, že náklady na školku se spíše vzdělávacím programem (registrace MŠMT) a školku se spíše výchovným programem (registrace MPSV) budou velmi podobné. Zároveň jakkoli podporovat výstavbu budov ve standardu školky a nemít v nich veřejné školky není strategické, zvlášť pokud je zájmem vlády zvyšovat počet veřejných školek v síti MŠMT.

Tím jsme se vypořádali se skupinou předškolních dětí nad počet 12. Zákon je pojednává jaksi nadbytečně, provozovat plnokrevnou školku bez vzdělávacího programu firmy, spolky, neziskovky ani církve nebudou. Není úplně zřejmé rozhodnutí proč je magické číslo právě 12 a jaký je rozdíl mezi 11 a 12 atd. ale jisté je, že kdo organizuje pravidelné aktivity vyjmenované v paragrafu 2 zákona, třeba výchovné a bez budovy, dopouští se závažného zločinu.

Vyhláška MPSV, která stanoví požadavky na skupinu dětí do počtu 12, není ještě přijata, takže je to taková lahev v moři, o jejímž obsahu nevíme nic, jen že poslední verze je také dost náročná a týká se opět všech z paragrafu 2, tedy všech.

Proč je problém i měkká vyhláška?

Organizátoři srocování maximálně 11 dětí, kteří vyhrají ve vyhláškové loterii MPSV takovou verzi, která bude pasovat do jejich aktuálního hygienického zázemí, budou v pohodě. Pokud tedy mají zkolaudovanou stavbu k účelu, ke kterému ji provozují. Ostatní mohou začít studovat stavební řád, protože budou stavět. (Zdravím na tomto místě mateřská centra a přeji jim hodně štěstí).
Zajdete na stavební úřad, vyzvednete si formuláře ke stavebnímu řízení, najmete si projektanta. Ten vám nakreslí zdravotechnický projekt ve verzi podle vyhlášky. S projektem si oběhnete dotčené orgány, které vám určí stavební úřad. Minimálně hygienu práce (kvůli zaměstnancům), hygienu dětí a mladistvých (děti), hygienu běžnou, požárně bezpečnostní řešení, projekty na osvětlení, sousedy atd atd. Až budete mít povolení, můžete stavět. Odhadem od první návštěvy stavebního úřadu uběhlo pár měsíců. Stavba, kolaudace, rekolaudace, změna užívání stavby. Třeba deset měsíců, kdo stavěl někdy něco, ví to.

Standardy k zdravotechnice určuje například 42 stránek normy Záchody a šatny. Obecné požadavky na výstavbu pak určuje vyhláška 268 o technických požadavcích na stavby.

Kdo nevlastní budovy, bude se muset na úpravách domluvit s majitelem. Nebo má smůlu

Zajímavá je i otázka finanční. Povinná Analýza dopadů regulace (RIA) je sladkobolným slohem na téma žijeme lépe, žijeme radostněji. Naprosto lživá a účelová. Identifikované náklady na regulaci v ČR jsou podle ní pouze „náklady spojené s proškolením odborných pracovníků v nové právní úpravě“.

Tedy kromě návštěvy stavebního úřadu ještě rozbijte prasátka, tvrdá regulace práce s předškolními dětmi žádné náklady pro stát nemá a nejsou v analýze propočtené ani pro organizace pracující s předškolními dětmi.

Vracím se k úvodu: jsou to podle definice v zákoně skoro všechny organizace.


V dalším díle si přečtete:
Je to zákon Nečase, Drábka nebo Marksové? Je situace na pracovním trhu stejná jako za Nečase v roce 2006? Je důvod k optimismu?
Kdo si uplatní jaké daňové úlevy. A budou motivační?.
Kolik říkali, že vznikne nových míst pro děti? Nezaslechli jste to někde? Nebo neříkali?
Mýtus o běžící registraci lesních školek od ministra Chládka.