Nejlepší investice do budoucna...
Radí Filip Šumbera, muž, který sází stromy.
Koncem ledna jsem na blogu zveřejnil dopis pana Filipa Šumbery (Vydal jsem se na cestu změny. Je a bude nás mnohem víc. 25.1. 2014). Autor se v něm zamýšlí nad příčinami nemoci naší společnosti a možnostmi jejího uzdravení prostřednictvím každého z nás. Z dopisu jsem citoval na besedě v Českých Budějovicích. Pan Šumbera přijal pozvání a vystoupil na další besedě v Brně. Před týdnem mi poslal mail s názvem „Nejlepší investice do budoucna“. Při jeho čtení jsem si vzpomněl na knížku Jeana Giona „Muž , který sázel stromy“. Je to příběh pastevce Elzéarda Bouffiera, který ztratil jediného syna i manželku. Žil opuštěný v kamenném domě, v pustině a každý den sázel stromy. Buky, duby a břízy. Každým rokem jich vzešlo asi deset tisíc. V sázení pokračoval i když se kolem přehnaly dvě světové války. Les se postupně rozrostl do několika desítek kilometrů.Díky úsilí jediného muže se kraj změnil k nepoznání. Příroda se obnovila, vrátili se tam lidé a začali opět normálně žít. Příběh dokazuje, že skromností a vytrvalou a neúnavnou pílí dokáže člověk velké věci . Dosáhne užitečného naplnění svého života: pomoci přírodě a ostatním lidem. Sázení stromů je nejlepší investicí do budoucna. Filip Šumbera je mužem, který sází stromy. Mám od něj slíbené sazenice jedlých kaštanů a mandloní. Chcete –li být zdraví, sázejte stromy!
Nejlepší investice do budoucna...
Často se k odůvodnění některých rozhodnutí používají zajímavé argumenty: „děláme to pro naše děti“, „aby naše děti“, „je to nejlepší investice do budoucna“ atd. atd. Troufnu si směle přispět svojí troškou do mlýnku a pravím – nejlepší investicí do budoucna je zasadit strom. Vysazením stromu nejlépe zhodnotíme svou práci. Proč?
Když cokoli hmotného vytvoříme, postavíme dům, vyrobíme auto, počítač, zhotovíme nábytek, vypěstujeme jahody, rajčata nebo zelí, něco z toho použijeme jednou, něco používáme delší dobu, kdy do toho musíme investovat čas a peníze.
Vysázíme-li stromy, po celý svůj život nám budou „vydělávat“, použijeme-li výraz z ekonomické branže. Co všechno nám přinesou?
1. Budou vyrábět kyslík, který potřebujeme k životu, budou čistit vzduch od prachu a jedovatých zplodin.
2. Budou vytvářet účinnou bariéru větru, pohlcovat hluk, poutat CO2, kterého se tak bojíme.
3. Budou odpařovat vodu, zvlhčovat vzduch, zároveň udržovat vodu v půdě, budou nás chránit před povodněmi.
4. Budou živit hmyz, včely, bez kterých nemůžeme žít a které nám dávají (nejen) med, budou živit ptáky, kteří nás zbavují „škůdců“, jsou krásní a svým zpěvem nám zpříjemňují život, budou živit zvířata a zvěř, kteří jsou našimi kamarády na planetě, některé z nich můžeme i „kamarádsky“ sníst
5. Budou nám poskytovat stín v horkém létě, léčivé květy a chutné plody, budou léčit nemoci našeho těla i duše, budeme pod nimi sbírat houby.
6. Z jejich dřeva si postavíme dům, vyrobíme nábytek, hračky, kolébky i rakve.
7. Jejich dřevo nás bude v zimě hřát.
Vysadit strom je nejlepší investice do budoucna. Jaderná elektrárna, kanál Dunaj-Odra-Labe nebo Amazon mu nesahají ani po spící pupen
Filip Šumbera
Koncem ledna jsem na blogu zveřejnil dopis pana Filipa Šumbery (Vydal jsem se na cestu změny. Je a bude nás mnohem víc. 25.1. 2014). Autor se v něm zamýšlí nad příčinami nemoci naší společnosti a možnostmi jejího uzdravení prostřednictvím každého z nás. Z dopisu jsem citoval na besedě v Českých Budějovicích. Pan Šumbera přijal pozvání a vystoupil na další besedě v Brně. Před týdnem mi poslal mail s názvem „Nejlepší investice do budoucna“. Při jeho čtení jsem si vzpomněl na knížku Jeana Giona „Muž , který sázel stromy“. Je to příběh pastevce Elzéarda Bouffiera, který ztratil jediného syna i manželku. Žil opuštěný v kamenném domě, v pustině a každý den sázel stromy. Buky, duby a břízy. Každým rokem jich vzešlo asi deset tisíc. V sázení pokračoval i když se kolem přehnaly dvě světové války. Les se postupně rozrostl do několika desítek kilometrů.Díky úsilí jediného muže se kraj změnil k nepoznání. Příroda se obnovila, vrátili se tam lidé a začali opět normálně žít. Příběh dokazuje, že skromností a vytrvalou a neúnavnou pílí dokáže člověk velké věci . Dosáhne užitečného naplnění svého života: pomoci přírodě a ostatním lidem. Sázení stromů je nejlepší investicí do budoucna. Filip Šumbera je mužem, který sází stromy. Mám od něj slíbené sazenice jedlých kaštanů a mandloní. Chcete –li být zdraví, sázejte stromy!
Nejlepší investice do budoucna...
Často se k odůvodnění některých rozhodnutí používají zajímavé argumenty: „děláme to pro naše děti“, „aby naše děti“, „je to nejlepší investice do budoucna“ atd. atd. Troufnu si směle přispět svojí troškou do mlýnku a pravím – nejlepší investicí do budoucna je zasadit strom. Vysazením stromu nejlépe zhodnotíme svou práci. Proč?
Když cokoli hmotného vytvoříme, postavíme dům, vyrobíme auto, počítač, zhotovíme nábytek, vypěstujeme jahody, rajčata nebo zelí, něco z toho použijeme jednou, něco používáme delší dobu, kdy do toho musíme investovat čas a peníze.
Vysázíme-li stromy, po celý svůj život nám budou „vydělávat“, použijeme-li výraz z ekonomické branže. Co všechno nám přinesou?
1. Budou vyrábět kyslík, který potřebujeme k životu, budou čistit vzduch od prachu a jedovatých zplodin.
2. Budou vytvářet účinnou bariéru větru, pohlcovat hluk, poutat CO2, kterého se tak bojíme.
3. Budou odpařovat vodu, zvlhčovat vzduch, zároveň udržovat vodu v půdě, budou nás chránit před povodněmi.
4. Budou živit hmyz, včely, bez kterých nemůžeme žít a které nám dávají (nejen) med, budou živit ptáky, kteří nás zbavují „škůdců“, jsou krásní a svým zpěvem nám zpříjemňují život, budou živit zvířata a zvěř, kteří jsou našimi kamarády na planetě, některé z nich můžeme i „kamarádsky“ sníst
5. Budou nám poskytovat stín v horkém létě, léčivé květy a chutné plody, budou léčit nemoci našeho těla i duše, budeme pod nimi sbírat houby.
6. Z jejich dřeva si postavíme dům, vyrobíme nábytek, hračky, kolébky i rakve.
7. Jejich dřevo nás bude v zimě hřát.
Vysadit strom je nejlepší investice do budoucna. Jaderná elektrárna, kanál Dunaj-Odra-Labe nebo Amazon mu nesahají ani po spící pupen
Filip Šumbera