Na počátku byla fronta. Na konci taky

30. 07. 2011 | 18:00
Přečteno 13689 krát
Význam front pro zachování lidského rodu: jen trpěliví dokážou trpět a přežít.

Fronty bolí nejvíc, když vás překvapí. Ale jindy v nich vydržíte i hodiny, jako by se odevzdané čekání proměnilo v meditaci. Hotová nirvána.

Ty nejkratší fronty jsou ale často ty nejhorší.

Schválně, jak dlouho byste – v klidu - dokázali stát u bankomatu nebo před pokladnou u benzínové pumpy. Pět minut? To by byl výkon. Jsou fronty, kdy začnete pěnit v podstatě okamžitě, protože správně by tu neměly vůbec být. Čekali jste, že si vyřídíte svoje a vypadnete – a najednou to nejde. Před vámi, dokonce i v zádech, všude samí nepřátelé. Jako by vám doma někdo cizí proklouzl před nosem do koupelny.

Stresové hormony se plaví i v obyčejné frontě aut před semaforem (2 minuty). Nebo stačí skrumáž pod jezdícími schody v metru (20 vteřin a dost). Tolik chcete dál, a nemůžete.

Když jedete do Středomoří skrz Německo nebo Alpy, tušíte, že vepředu může být hodinová zácpa; a pak vás vlastně nerozhodí o moc víc, než ten semafor.

Také když jdete k doktorovi, do banky, nebo si měníte řidičský průkaz, býváte dopředu smířeni s osudem.

To už není nečekaná a pěnivá fronta, ale fronta – instituce. Kompromisem mezi prvním a druhým typem bývají pošty. Tam střídavě pěníte a upadáte do letargie.

Váš čas prchá

Technologie elektronických pořadníků fronty humanizovala a rozptýlila. Máte nárok na osobní bublinu, a hlavně, masa vašich soupeřů už není tak nebezpečná. Číslo nad přepážkou se zdá být na dosah.

Se zkrácením nebo prodloužením čekací doby to přitom nemá co dělat.

Virtuální fronty – omlouváme se, ale všichni naši operátoři vyřizují dotazy těch, kteří se dovolali před vámi – se sice tváří vyspěle a humánně, ale ve skutečnosti jde o něco na způsob sadomasochistického salonu. Tyran a u jeho nohou volající, škemrající otrok. Bezmocný. Není komu si stěžovat, nezbývá než strádat a věřit ve vysvobození. Anebo zavěsit.

Výhodou virtuálních front je, že jsou neveřejné. Nikdo vaše ponížení – protože co jiného je, čekat před záznamníkem jako blbec - nevidí.

Pravým opakem je samoobsluha; tam na sebe naopak všichni civí. Pokud si stoupnete do fronty, která se krátí pomaleji než ty ostatní – což je podle Murphyho zákonů každá – jste loseři a máte pocit, že to každý ví. Nemluvě o tom, když zaspíte otevření nové pokladny a pozorujete šťastné tváře těch bystřejších, co si k ní včas přeparkovali. Život je zas o něco kratší, zabolí vás v tu chvíli.

Jakmile pokladní nemůže načíst vaši kartu, anebo si před placením na poslední chvíli odběhnete pro krupicový cukr, váš čas běží ještě rychleji. Pohledy do týla vraždí.

Mezi bufetem a nebem

Dvojznačná bývá fronta na zážitky. Na pivo u stánku, na lístky na fotbal, na nový supertelefon. V té zdánlivě vydržíte hodně, snad nejvíc, na druhou stranu ubíhá nejpomaleji a nebezpečí, že nebude úspěšně vystána – nedostaví se frontová katarze – je poměrně vysoké. Pivo dojde, lístky vyprodají anebo se na vás dostane až čtvrt hodiny po výkopu.

Proto je fenomén předbíhání nejrozšířenější, ale také nejrizikovější právě v zážitkových frontách. Třeba u vleku, zatímco počítáte, kolik času zbývá z vaší drahé permanentky.

U adrenalinových front bez zážitku (veřejné WC, pokladna na nádraží 5 minut před odjezdem) je jedinou odměnou, když to stihnete.

Specifická pavlovovská fronta vzniká u McDonald´s – je to krátký, stresující typ (ano, tady přece fronta být nemá), obohacený o bleskový hamburgerový reflex vašich útrob. Náročné.

Vyloženě stoické jsou u nás fronty spirituální (svaté přijímání, kondolence) a fronty na autobusy příměstské hromadné dopravy, kde cestující stojí spořádaně jako husy dlouho před tím, než šofér otevře přední dveře. Protože příměstskými autobusy nejezdím, význam tohoto namáhavého rituálu jsem nikdy přesně nepochopil.

Umění čekat je prostě jedna z nejzáhadnějších lidských dovedností. Kdo nemá trpělivost od slova trpět, nemůže přežít. Správně státé fronty - a v nich zocelená trpělivost - mají pro zachování lidstva klíčový význam. Bezpochyby.


Pokladna jako nebeská brána. Vydržte. Před plovárnou na Žlutých lázních v Praze, 1959. Foto: ČTK.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Petr z Tábora napsal(a):

Dalo by se o tom filosofovat i z dalších pohledů, ale takto to bylo tak akorát na příjemné pobavení. Děkuji.
30. 07. 2011 | 18:18

Ládik!!! napsal(a):

Kde je ve frontě více, než jeden člověk, tam nejdu. Mnohdy i ten jeden je moc. Včera jsem jel přes pepíkárnu. Hodina v loji. Naštěstí jsem chtěl jet okreskama, takže viník seděl vedle. Zato jsem si dosyta zanadával.
Z front mám nejraději studenou, protože před ní jsou nejlepší rozhledy.
30. 07. 2011 | 18:30

ver napsal(a):

jak byste hodnotíl frontu za VFSR( velká , francouzská , socialistická revoluce )před gilotinou ?
30. 07. 2011 | 18:46

Drzá zrzka napsal(a):

Fronta před otevřením dveří autobusu se tvoří pro jakousi odměnu za čekání. Když první cestující, tedy ten, který čeká nejdéle, nastoupí, má největší možnost výběru, kam si sedne nebo postaví.
30. 07. 2011 | 18:56

Baba napsal(a):

Obsluhovat frontu je za přijatelně synergických okolností příjemnější, než ve frontě stát. Současnost frontám příliš nepřeje. Slušný metropoliťan mívá trpělivost. Správně zmagnetizovaný dává libovolný eskalátor bez inhalátoru.
30. 07. 2011 | 19:51

Občan napsal(a):

Fronty jsou skvělé. Frontoví prudiči většinou vybudí nějakou zvláštní formu frontové soudržnosti, takže zatímco prudič prudí a nadává, ostatní se tak nějak skamarádí, začnou vtipkovat a povídají si o všem možném. Nakonec většina přečká frontování v pohodě a odchází dobře naladěna za dalšími cíli :o)
30. 07. 2011 | 20:19

abc napsal(a):

Looseři? - kdo to je, prosím?
30. 07. 2011 | 20:36

Johanna napsal(a):

Fronta je chybou dnešní doby.
Frontu na banány, kterých nebyl dostatek, ale nyní je (když na to máte), vystřídala fronta u pokladen.
Kdysi jsme měli představu Západu, že souboj firem a tvrdá konkurence přece nenechá lidi čekat...
Mýlíte se, nechá.
Obchoďák má také své omezené zdroje a jestli se vám to nelíbí, jděte do jiného. Tam vás čeká to samé.
Pošta je státní podnik, ta vás nechá čekat také. Poté vám zaměstnankyně (asi v duchu starých časů) vynadá, že "co sem lezete", když to není zásilka pro vás. Ačkoli TO JE ZÁSILKA PRO MĚ - neb je tam moje jméno - ustupuji hrubému násilí.
Na benzínce máte u obou pokladen velmi příjemné sdělení, že VÁS OBSLOUŽÍ VEDLEJŠÍ POKLADNA... Policajt v nižší hodnosti by se možná přecházením od jedné (prázdné) pokladny ke druhé a od druhé první dokázal bavit půlku pracovní doby, aby přišel na kloub té záhady. My ovšem čekáme, neb chceme zaplatit za odčerpaný benzín. Jediná zaměstnankyně však toká nad kávou se svalovcem. Někdy mám chuť si to vysvětlit jako "pozornost podniku".
A v bankách? V těch ústavech, kam dáváme svoje peníze?
Tam musejí dopít kávu, namalovat se a pak zkazit několik papírů, na které čekáme a pro které jsme tam přišli. Někdy mají dojem, že na vině jsme my (a ty naše peníze...)
A setkání se s poslancem?
Asistentky těchto "hladových" lidských druhů při sjednávání schůzky "Božstvo" (poslanec) s kmánem (se mnou) se tváří, jako kdyby sjednávaly schůzku s Marťanem.
A čekárna u lékaře, v nemocnici apod. je to kapitola sama za sebe.
Co ovšem nikdy skotačící čekárnou sestřečky neopomenou, je upozornit čekající, aby si nezapomněli koupit třicetikorunový kupón. Jestli za něj kdy něco dostanete, je záhadou.

Co Vy na to, občané?
30. 07. 2011 | 20:43

Béda napsal(a):

Na začátku byla fronta - na toaletní papír a nedostatkové zboží.
Jenom aby na konci nebyla fronta na polévku a na přídělové lístky.

Moc bych zato nedal, že k tomu nedojde. (Právě tak jako fronta na toaleťák, i ta druhá fronta tu již byla.) A z té se nakonec vyklubala ještě jiná fronta: západní a východní.)

PS: hlavně pozor na fronty! Velký pozor na fronty!
30. 07. 2011 | 21:11

babaluba napsal(a):

"U adrenalinových front bez zážitku (veřejné WC, pokladna na nádraží 5 minut před odjezdem) je jedinou odměnou, když to stihnete."
Pane autore děkuji. Zdravě jsm se zasmála.
30. 07. 2011 | 22:35

Viola napsal(a):

To je náhodička, ve stejný čas napsaný článek s alergiemi od profesora Hořejšího.
Nedomluvili jste se? Stres ve frontách může bý také příčinou spuštění alergie.
30. 07. 2011 | 22:37

neo napsal(a):

Béda:

zapomněl jsi na fronty na pracáku. Nebo jsi je schválně přeskočil a hupnul rovnou do tý polívky?

víš hochu. tenkrát na ten papír stáli všichni. Dnes máš naštěstí na výběr, zda si počkáš na polívku a nebo se pokusíš něco dělat.
30. 07. 2011 | 22:42

Béda napsal(a):

neo,

velice pečlivě bych sledoval vývoj v USA (teď jde o DOČASNÉ navýšení dluhu) a v Evropě - kolem Řecka, Portugalska, Španělska, Itálie, Belgie, V.Británie, Irska...

Abyste se čirou náhodou převelice nedivil.
30. 07. 2011 | 22:56

vfischer napsal(a):

V systému, který se dnes a denně oslavuje na tisíci zářivých obrazovkách a milionech reklamních koláží a textových lží a paskvilů o tom, jak je vše na dosah, vše zařízeno a všechno funguje na stovkách nejpočítačovitějších počítačů jsou veškeré přetlaky v čekárnách na tu či onu službu jen vystřízlivěním z růžového mediálního snu!
Filozofování o faktických nebo virtuálních frontách neprověřuje ani tak míru trpělivosti v danou chvíli něco vystát a vytrpět, ale zejména míru toho, jak dlouho se zdejší populace ještě nechá oblbovat, okrádat a ořebračovat zde vládnoucí smečkou všežravců a jak dlouho si takzvaně nechá na hlavách dříví štípat.
Podle odbytu fekalistických produkcí typu Blesk nebo Aha a podle zvratků konzumovaných obyvatelstvem místní kotliny z obrazovek vládnoucích gangů to bude ještě hodně dlouho.

Jinak řečeno - Lipold bude mít o čem psát, vládnoucí smečka ve zlatých zámcích bude mít svůj nakradený veget a plebs se bude bude rvát ve frontách na doktory, školy a jiné zbytečnosti denního života.
31. 07. 2011 | 10:04

Jana Pechová napsal(a):

Fronta je jen jedním způsobem čekání. Člověk na něco čeká celý život.
Zajímavější by tak bylo vzít si na literární mušku ty, co předbíhají. Hlavně, proč to dělají, jaký důvod je k tomu vede.
Kam spěchají majitelé vesměs černých aut s vysokým lakem i výkonem, když v kolonách na dálnici předjíždějí odstavným pruhem?
Proč si lidé, kteří se zpravidla chlubí svojí výškou, tutéž neuvědomují, když se na nějaké podívané drsně prodírají do první řady?
A co dav u obchoďáků v čase slev, který těsně před otevřením zcela vzdá myšlenky na jakoukoli formu slušné fronty a z košíků si udělá zbraně?
Kolikrát jsou naše důvody k místu v čele opravdu důležitější, než důvody všech ostatních?
31. 07. 2011 | 10:28

Ládik!!! napsal(a):

Čeká se proto, aby se potom mohlo spěchat. A spěchá se proto, aby se mohlo šekat.
31. 07. 2011 | 11:37

Agent W4C napsal(a):

Stejně je vědeckotechnicky dokázáno,že všichni skončíme špatně....Ať v těch frontách stojíme nebo ne...Vždy mne pobaví,když nějaký "důležitý" si myslí,že pokud se nedostaví včas či s předstihem,tak se Svět zastaví a posere....Nezastaví a neposere.
31. 07. 2011 | 20:24

monroe napsal(a):

Já si zase vzpomínám na půvabnou historku od Arnošta Goldflama, kterak si se svým malým synkem krátili čekání na autobusové zastávce tím, že se snažili danou vzdálenost ujít co nejpomaleji. Samozřejmě k údivu a pobavení všech kolemjdoucích :-)
31. 07. 2011 | 20:50

Al Pepino napsal(a):

Al Pepino
TAK K ČEMU TO JE?
Čím více spěcháme,
tím máme méně času.
Čím více kapitalismu,
tím méně životních jistot.
Čím více veřejných zakázek,
tím větší korupce.
Čím více toho vyprodukujeme,
tím více toho zdevastujeme.
Čím více sexu jako zboží,
tím měně děti a lásky.
Čím méně víry,
tím více ztrouchnivělé morálky
a větší poušť v srdcích
Čím více majetku,
tím více závisti.
Čím více peněz,
tím více sobectví a chladu.
Čím více zákonů,
tím větší chaos.
Čím více paragrafů,
tím více zločinů.
Čím více keců politiků
Tím větší lhostejnost občanů
Čím více hazardu a heren,
tím více exekuci.
Čím více politiků,
tím více podlosti a zlodějiny.
Čím více beznaděje,
tím více sebevražd
a nemluvňat v babyboxech.
Čím více podnikatelů,
tím méně práce a více podvodů.
Čím více politických stran,
tím větší daně.
Čím více děláme,
tím méně vyděláme.
Čím více soukromých škol,
tím více koupených maturit a titulů
Čím více peněz do zdravotnictví,
tím více bílých mafii
Čím více počítačů do škol
tím více primitivů.
Čím více rozežraných fracků,
tím mizernější budoucnost národa
Čím větší zadlužení,
tím více poplatků, škrtů,
nezaměstnaných a bezdomovců.
Čím více žoldáků,
tím méně míru.
Čím více médii a kodexů,
tím více lži.
Čím více mluvčích,
tím více polopravd a mlžení.
Čím více soudců,
tím větší nespravedlnost.
Čím častěji volíme,
tím je to horší.
Čím více cizáků,
tím víc ryjeme držkou v zemi!
Tak k čemu to je?

(1.října 2010)
31. 07. 2011 | 20:54

Ivan napsal(a):

Fronta u pokladen v super/hypermarketech na zaplacení toaleťáku(mít s sebou až budu stát frontu na pracáku), protože následně vystojím frontu na WC a tam papír není. Takže veškeré fronty nakonec pro jedno hovno.
31. 07. 2011 | 20:54

plzeňák napsal(a):

Taky mám odpozorováno, že pražáci mají zvláštní sport. Když docházím ke konci fronty, třeba v nějakém bufíku, tak dvěma rychlými kroky, riskujíc že jim šlápnu na achilovku (což může taky skončit tříměsíční neschopností) se vmáčknou přede mne. Nevím, zda jim to předběhnutí činí nějaké duševní oblažení, ale už se mi to stalo několikrát. Nic moc si nepomůžou, protože obvykle si na konci fronty ještě nejsem jist, zda ji vůbec má cenu stát, protože jídlo v těch pražských zařízeních obvykle k jídlu není, a tak po přečtení nabídky se obvykle otočím a jdu stejně pryč. Tu hodinku cesty domů o hladu s úsměvem přežiju a tady si dám podstatně lepší a levnější. A na nic jiného, než na žvanec obvykle frontu nestojím.
31. 07. 2011 | 21:21

Maryna napsal(a):

K "frontám" - dík, upřímně jsem se zasmála, ano - to jsme my a letitý ( snad trvalý) systém ...
31. 07. 2011 | 21:49

Holan napsal(a):

AL Pepíno !!!! Máte plnou pravdu !!!! Ano,ano,tak to přesně je !!! Perfektní a výstižné !!!!
31. 07. 2011 | 21:51

lucifer napsal(a):

Dnes na pracáku fronty už nejsou, protože ty jsou k ničemu ač nezaměstnaných v ČR je více než 1 000 000. V. Havel, který zaměstnává minimálně 10 spec. doktorů kdysi prohlásil. Komunisti vás budou strašit nezaměstnaností. Nevěřte jim.5 000 000 občanů má strach o práci. On se má jako prase v žitě. Kdežto 1 000 000 občanů ČR je na mizině.Banánů a toaleťáků jsou tuny,když nato jsou koruny, ale fronty jsou na úřadech všech stupňů, nejvíce na finančních úřadech, na poštách a v supermarketech.Noví jev v přelévaní fronty, jako tsunami, když se zlevní potraviny v některém supermarketu, pak je tam i velká tlačenice.Další nový jev je v pujčování peněz pro nákup potravin.Už je to jako v USA. USA, náš vzor.
31. 07. 2011 | 22:48

Pompeius Magnus napsal(a):

K poučnému blogu jen dodávám, že je zde ještě fronta okluzní, která, jak jistě při pohledu z okna vidíte, nám učinila ze sprna sychravý listopad.

A nezapomeňme na ten zaručeně nejpravicovatější deník "DNES", co slul "Mladá fronta" a v neposlední řadě upozorňuji na již neexistující frontu - "Národní", které je dnes velmi podobná tzv. vládní koalice.
01. 08. 2011 | 11:52

Morbo napsal(a):

"Loseři", pane Lipolde, "loseři".
Proboha, od vás bych to čekal nejméně...
01. 08. 2011 | 13:59

čtenář napsal(a):

Hádanka asi tak z roku 1960:

Je to padesát metrů dlouhý a žere to brambory. Co je to?
?
Fronta na maso.
01. 08. 2011 | 19:50

Nevychovaný napsal(a):

Klaus čekal v Austrálii na bezpečnostní rám a nevydržel, neprošel, otočil se na podpatku a ještě se urazil... To ukazuje, že on a jeho bolševická maminka, za bolševika, v Československu nikdy nemusela stát frontu na "banány", netrénovali slušnost !!!
02. 08. 2011 | 00:46

otonejde napsal(a):

život je fronta na smrt.
02. 08. 2011 | 12:07

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy