Avšak cave! Platón praví: nejhorší nespravedlnost je předstírat spravedlnost a spravedlivým při tom nebýt.

Mluvčí Václava Klause Radim Ochvat pronesl slova: "Prezident považuje výsledek voleb za tak jasný, jednoznačný a srozumitelný, že žádné složité interpretace k němu nejsou nezbytné. Prezident je přesvědčen, že výsledku voleb každý rozuměl a každý si z nich vyvodil sám pro sebe patřičné závěry."

Obávám se, že výsledek jednoznačný je, ale pro každého jinak. Hádám, že Václav Klaus se cítí zhrzený národem: národ zradil jeho velkolepý a srdnatý boj za národní suverenitu a kapitalismus bez přívlastků. Ovšem voliči soudili jinak a běda politikům dotud, dokud to nebudou chápat. Ve společnosti již delší dobu bublá s tím, že bublání stále sílí, velmi silná averze ke stranám kvůli korupci panující v nich; na lékárnických váhách pak voliči ve volbách přesně odměřovali své preference podle toho, kdo se kolik provařil, přičemž někteří k volbám raději ani nešli a jiní hodili lístek těm, kteří toho nestihli tolik spáchat.

Propad ODS i TOP 09 je poměrně přesným odrazem této nálady. Ovšem stejně je tomu s obskurantními bývalými premiéry Zemanem či Paroubkem a zejména pak s Vítem Bártou souzeným za korupci či jeho stranou. Poněvadž ČSSD či KDU-ČSL se v poslední době podílely na vládě jen okrajově, dopadly i přes všechny ztráty lépe, kdežto komunisté, kteří byli až dosud víceméně mimo, slaví. Jinak nelze vykládat ani suverénní vítězství Libora Michálka téměř bez kampaně v tradiční baště ODS v Praze 2 (kandidátka ODS Milena Kozumplíková ani nepostoupila do 2. kola senátních voleb a předběhla ji dokonce i člověk rázu Stanislava Křečeka) či skok Aleny Dernerové z 55. místa na 1. místo. Podobné to bylo i v mnoha jiných krajích. Tak třeba Alexandr Vondra dostal výprask za temné hospodaření během předsednictví EU a naopak Jiří Pospíšil uspěl díky tomu, že mu o spravedlnost alespoň trochu šlo, za což s ním Petr Nečas vyrazil dveře.

Avšak stejnou interpretační hodnotu má například též to, že v Hyde Parku měl David Ondráčka z Transparency International 94 % podporu, zatímco poradce Petra Nečase Roman Joch měl navzdory vyhazovu podporu jen 37 % čili většina byla proti němu.

Snažil jsem se ještě coby člen ODS bez ustání varovat před tím, že ODS je Titanic a že musí dopadnout špatně. Bez úspěchu - naopak došlo v této straně od oněch časů k dalšímu pádu: ti, kteří ještě měli na to, aby ODS obrodili, odešli. Zbývají převážně ti, pro které je přijímat či dávat úplatky normální věc. Zdá se, že členové této strany si budou lhát do kapsy dál a že se budou utěšovat nadějí ve vzkříšení - vzkříšení se ovšem konat nebude. Bude to naopak stále horší, až tato strana skončí způsobem konce, který potkal též stranu Vladimíra Mečiara, Klausova blízkého druha. Když se Boris Šťastný vyjádřil hned po volbách, že Václav Klaus by se měl stát "lídrem sjednocené pravice" a "resuscitovat" ji, pak je ve své bezmezné hlouposti jen směšný: horší scénář si totiž pravice vybrat ani nemůže.

Volby ukázaly v plnosti něco, co lze tušit již delší dobu. V české společnosti celkem nejde tolik o to, zda má některá strana ten či onen program na billboardech či web stránkách. Jediným kritériem je důvěra a důvěra se ztrácí zejména podvodem či lží a krádežemi s tím, že získat důvěru zpět bývá mimořádně krkolomné a těžké.

http://payne.bigbloger.lidovky.cz/c/120811/Frontova-linie.html

Tyto volby daly politikům jedno základní poučení, přičemž naložit si s ním mohou podle libosti: není třeba pro vítězství moc peněz; vždyť i poctiví chudáci mohou vyhrát a milióny od pochybných zdrojů jsou víceméně k ničemu. To je čára přes rozpočet všech korupčníků, gangsterů, mafiánů i docela obyčejných lemplů a naděje pro všechny ostatní.


PS: V tomto textu jsem původně omylem uvedl místo jména Milena Kozumplíková jméno Marie Kousalíková a její mluvčí Adam Halmoši mě v této věci dnes (18/11) opakovaně kontaktoval s požadavkem na opravu. Opravu jsem provedl a na výslovné přání Adama Halmoši dodávám ještě:

V článku jsem zaměnil jména dvou osobností. Marie Kousalíková letos ve volbách nekandidovala a tímto se jí za zveřejnění jejího jména v článku omlouvám.

Omlouvám se za nechtěnou záměnu jmen.