Politik může lidi štvát, může být populární, může být milován i nenáviděný. Nejhorší ovšem je, když se politik stane směšný až tragikomický.



Politická scéna posledních týdnů je těhotná podobnými typy. Každý den se nějaký narodí, a my se začínáme křečovitě a nahlas smát. Jiný než křečovitý smích totiž není na místě. Naše politická scéna je totiž ve skutečnosti spíše na infarkt –ten smích to jen přebíjí, abychom neskočili z Nuselského mostu v hromadném harakiri.

Máme předsedu, který je maskot, a ve skutečnosti vládne předseda stínový, pro kterého je pětistovka totéž co půl milionu – proto půl mega klidně nosí v obálce, nedbaje právních předpisů, které to zakazují. Pro toho nestínového formálního předsedu by bylo třeba zamluvit pokoj v Bohnicích, protože s kamennou tváří tvrdí, že je skutečným předsedou – a skutečně tomu možná i věří!

A pak Kristýnka – toto nezralé děcko nám kdysi dojednávalo vládu. Slovník havíře, oděv dominy, mozek – darmo mluvit.

Mazánek kupuje poslanci za ODS boty a ledničky, a tento poslanec ho oslovuje Colombo – což považuji za svatokrádež. Pořád také ti dva hovoří něco o „malém“ – až člověk zapochybuje o jejich mužství. Historické moralistické projevy bývalého pražského primátora se staly díky novým okolnostem neskutečnou fraškou, a ještě více je k smíchu konstatování – klid, už je JEN poslanec. Vyšší degradace poslanecké funkce aby člověk pohledal.

Ostatní politikové opatrně mlčí – vědomi si toho, co s kým sami naplkali po telefonech, a budí se hrůzou, kdy to vyplave. Místopředsedkyně sněmovny mluví u soudu jako dlaždič, a pokukuje po ministerstvu školství – patrně vypila moc těžkého francouzského vína.

Její manžel zase u soudu slzí – patrně dojetím, že jeho vlastní zbraně ve stylu ABL se otáčejí proti němu.

Světlo světa tak spatřují další a další nahrávky, až už člověk pochybuje, že to není myšleno jako skutečná sranda. Obzvláště když se objeví informace, že existuje údajně i nahrávka použití záchodu poslankyní Kristýnkou.

Inu – divadlo Kalich to jistí. Nicméně – kdo pojistí nás proti té neskutečné malosti, trapnosti a směšnosti? Kdo pojistí naši republiku proti těm bavičům a tragickým bytostem s prstíky na sněmovních tlačítkách? Oni přece nemohou být JEN poslanci.

Oni by měli být skutečnými poslanci. Jenže nejsou. Kdo na jejich místa?