Kauza Rath odhaluje, co starostové vědí už dávno. To, že jsou různé koncepční materiály, investiční záměry a seznamy priorit krajů pouze berlička na oblbnutí starostů i veřejnosti, vědí minimálně starostové menších obcí a měst celé roky. Není tomu tak vždy, ale je tomu tak podezřele často.

Stejně tak vědí starostové řadu jiných věcí – třeba to, že aby neztratili tvář u svých voličů, není dobré vstoupit do nějaké profilované partaje. Ale zase - když to neudělají, nemají tam "výš" politické spojence, a tím minimální naději na dotace. A když to udělají, jsou si moc dobře vědomi, že jejich každodenní rutinní a nesnadná práce, která je mezi lidmi dlouhodobě vnímána nejlépe, bude využita až zneužita v kampani těch velkých stranických es, které by ani malou obec často nezvládli řídit ani náhodou.

Zkrátka – starostové jsou stavěni dlouhá léta před nesnadnou volbu. Budu nezávislý (je jich většina), zachovám si svobodu i tvář, ale patrně tak trochu poškodím svou obec, protože se do ní obtížně budou „shánět“ peníze, nebo vstúpim do nějaké strany, zaprodám svou duši, ale obec pokvete… Protože mi nějaký straník nahoře, za určitých podmínek, prostě pomůže. Nesnadná volba. Smutná realita. Zkrátka – Česko dnešních dnů.

Má to jediné řešení – dát všechny ty peníze do obcí a měst přímo, vykašlat se na dotace, obce a města neúkolovat, co mají stavět, jak, kdy a proč, protože ony lépe ví, co potřebují a kdy.

Jak budou mít obce zajištěny příjmy, buď si na investici našetří, nebo si na ni vypůjčí, nebo si společně peníze sdruží… a nebudou muset jak prosebníci obrážet stranické sekretariáty, tisknout jména hejtmanů na trička, zvát je a další politiky na slavnostní ceremoniály otevírání nových budov… a podobná představení.

Tím neříkám, že v obcích a městech nemůže dojít ke korupci. Jistěže ano. Je ale více na očích, a ti lidé vědí, že pokud to nezvládnou a ztratí důvěru, skončí rychleji, než bys řekl švec. Na obcích a městech totiž nevolíme podle stran, ale křížkujeme jména. Lepší obranu proti gaunerům neznám. A ti, kteří funkce neobhájí, většinou moc dobře ví proč – stejně tak jako voliči vědí, proč opět dají hlas tomu nebo onomu. Systém volby v obcích a městech není sice ještě dokonalý, je ale nepochybně tvrdší než všechny ostatní – a kdo projde sítem komunálních voleb, zaslouží si respekt. Opět s tou výhradou, že i volič se může mýlit.
Zkrátka neobjevujme Ameriku. Starostové, kteří jsou ve svých obcích váženi a mají přirozenou autoritu a respekt, mohou mít za jménem napsáno třeba Strana trpaslíků a Sněhurek, a budou nepochybně zvoleni opět. Zatímco starosta, u něhož ego přesáhlo realitu, si tam může dát nejpopulárnější stranu, a volby ve svém městě projede.

Co tím chci říct? Stát často tvrdě stíhá obce a města za byť formální porušení dotačních podmínek, a to někdy až za hranice zdravého rozumu. Ano, přesně ten stát, který čas od času vyhazuje miliardy oknem, hlídá právě v obcích a městech statisíce a miliony, které jim občas milostivě ukrojí. Je to ostudná praxe a scestná metodika.

Proto si myslím, že by ty peníze měly jít přímo tam, kde jsou lidem nejblíž. I s tím rizikem, že i tady se najdou černé ovce připraveny je zneužít. Nicméně jsou to takové výjimky, že pozitiva (a tím úspory) převažují.

Není to teoretické tlachání. Často jsem svědkem situací, kdy starostové dumají hodiny, jak ušetřit rozpočtu obce či města pár tisíc, a mají obavy jet i na dvě školení za rok, aby jim ty výdaje pár korun někdo nevyčetl. Tedy zvažují částku, která je pro ty nahoře pod hranicí rozlišitelnosti. Proč? protože jsou si vědomi přímé odpovědnosti lidem, které potkají hned po odchodu z radnice na ulici.

Na jednom blogu jsme napsala, že nejvíce rezerv ve státním rozpočtu by panu Kalouskovi našla matka samoživitelka. Ten seznam bych ráda doplnila o starosty malých obcí a měst. Ti by měli být vyhlašování ministry financí roku.