Děje se to plíživě. O to více nebezpečně. Začalo to kdysi výrokem, že obce nebudeme rušit, ale slučovat (Šlechtová).

A jede to dál.

Dnes se obcím ze strany státu přidávají povinnosti, jako by obce měly státu sloužit - a stát jim za "odměnu" ukrajuje pravomoci a vliv jednu za druhou. K tomu zesiluje represi, vytváří ekonomický tlak, cíleně buduje závislost na dotacích, zkrátka samospráva hyne.

Je přitom nejdůvěryhodnější ve veřejné správě vůbec - obcím a městům věří téměř tři čtvrtiny občanů naší země. O tom si může vláda a ministerstva nechat zdát. Přesto se k obcím chová stát autoritářsky, nadřazeně a často povýšeně. Dobrá zkušenost s jednotlivými lidmi na ministerstvech to jako výjimka z téměř pravidla nezmění.

Oslabování vlivu obcí se děje na mnoha frontách, a děje se to hlavně nenápadně. Spoléhá se na to, že obce nemají čas ani protestovat (což je mimochodem pravda), a když už protestují, tak že to brzy zapadne.

Aktuálně třeba hrozí, že obce a města nebudou moci ovlivnit, kdo a s jakým vozidlem může na jejich území provozovat taxislužbu. Připravovaná novela zákona o osobní přepravě z dílny ministerstva dopravy totiž vyřazuje z udílení taxikářských licencí samosprávné orgány, tedy jak kraje tak obce. Řidiči už nebudou muset mít ani znalosti místopisu, ani potřebné psychotesty jako v jiných evropských státech, dokonce ani pojištění pro případ, že by při havárii zranili své zákazníky. Až se nechce věřit, že to někdo může myslet vážně.

Obdobně se připravuje novela stavebního zákona. Vyčlenění stavebních úřadů ze spojeného modelu výkonu státní správy, rušení stavebních úřadů na obcích a vznik Nejvyššího stavebního úřadu tak, jak se navrhuje, považuji za více než špatné (a to se netajím tím, že oddělení státní správy a samosprávy na radnicíc principiálně podporuji z důvodu transparentnosti toho, co která stojí - ale nikoli takto). Navrhovaný model ještě více dostane obce do pozice "prosebníků", kterým stát bude prostřednictvínm stavebních úřadů diktovat, jak mají vlastně obce a města vypadat.

Parlamentem také prošla nenápadná novela zákona č. 141/1961 Sb. tedy trestního řádu. Ta přináší sice jen několik menších úprav, jedna se však poměrně zásadně dotýká fungování webů. Upravený zákon již začal platit (od 1. února 2019) a jako sporný se jeví nové postupy v případě zajištění dat potřebných pro trestní řízení. Ten se dotýká všech provozovatelů webů. Pokud na ně někdo podá trestní oznámení, ať už z důvodu domnělého porušení zákona příspěvkem v diskuzi nebo třeba autorskoprávním sporem, může být web zničehonic až na tři měsíce odstaven. To se dotýká samozřejmě i obcí a měst - nejsou z toho nijak vyčleněny, i když je jistě rozdíl mezi e-shopem a webem jednotky územní samosprávy. O záměrném zneužití vůči "neposlušné" obci nemluvě.

V březnu má být projednána před Ústavním soudem novela zákona o střetu zájmů, která brutálně diktuje zveřejnění veškerého majetku starostům, místostarostům i členům rady - bez ohledu na jejich manželské partnery, a konec konců i zdravý rozum. Co to způsobilo? Odliv schopných lidí z volených funkcí. Ne proto, že by až tak chtěli tajit, co mají, ale pro ponížení, které to ve své podstatě znamená.

O nesmyslně a trapně stíhaných zastupitelích jsem už psala stokrát. A zase mám na stole pár podobných kauz.

A drzost státu chtít zpět dotace a 100% penále považuji za lichvu, což je trestný čin.

Zkrátka stát se příliš vžil do pozice vrchnosti, které budou "poddané" obce a města sloužit, ještě za něj částečně platit státní správu, a hlavně poslouchat.
Doba "výchovy k poslušnosti v Čechách a na Moravě" však musí skončit. Samospráva je chráněná ústavním pořádkem, a na to se zapomíná.

Zapomíná na to stát, protože se mu to hodí, ale zapomínají na to často i obce, které by měly zvednout hlavu a začít se za své ústavní postavení bít.
Jsou takové už dnes, a vyhrávají - zejména soudní spory.

U soudů je totiž narozdíl od státu Ústava respektována. Samospráva je tak ve své právní pozici velmi silná. Když chce. A neměla by si tu sílu a autoritu nechat účelovými zákony ukrajovat. Těm nahoře, kteří reprezentují stát, navzdory.

Pro občany je naopak silná samospráva dar. Mají jí blízko, a mohou ji nejlépe ovlivňovat i kontrolovat. Proto z ní nesmíme opět nechat udělat národní výbory. Silná a sebevědomá samospráva musí být rovnocenný partner státu, nikoli jeho podřízený. Naopak - stát by měl samosprávě dělat kvalitní servis. Zatím s ní spíš bojuje.

Je načase začít tam nahoře říkat "tudy, pánové a dámy, prostě ne", a tvrdě samostatnost samosprávy prosazovat. Sama mám jednu cestu posílení samosprávy připravenou, a zavčas ji zveřejním. Jsem totiž často žádána o pomoc - svým jménem a svou profesní odbornou autoritou. Ráda - a ještě to tedy zdokonalím. A kdo mi pomůže? Přece samospráva. Protože narozdíl od státu jí primárně věřím.

Proč? Protože znám lidi z těch radnic.