Co všechno se může stát, pokud uspořádáte veřejné shromáždění? Aneb dlouhá historie jedné krátké demonstrace.

16. 11. 2010 někdy kolem čtvrté ráno byl dokonán jeden z největších podvodů na voličích. V Praze vznikla staronová kmotrovská koalice. V 8:00 ráno to už bylo v médiích… Druhý den byla na Václavském náměstí demonstrace proti této koalici za účasti odhadem 3 – 5 tisíc lidí, i když výzva k účasti na demonstraci byla zveřejněna odpoledne předchozího dne, tedy 24 hodin před začátkem. Lidé byli opravdu meganaštvaní…
Demonstrace mohla proběhnout jen proto, že v pátek 12. 11. 2010 jsme na magistrátu „naslepo“ ohlásili toto shromáždění (existuje zákonná pětidenní lhůta…). Bylo to plácnutí do vody, které vyšlo.

Skutečně zajímavá je ale především právní dohra celé záležitosti.
Názor městské policie (a posléze úředníků Prahy 1) se dá shrnout do jedné věty: „Demonstrujte si, jak chcete, ale nesmíte čímkoli zabrat ani píď země – ani reproduktory na stojánkách, natož praktikábl (opravdu malé a nízké pódium); to je nedovolený zábor prostranství“. My: „Jak máme komunikovat s účastníky demonstrace?“ MP: „To není náš problém, zabalte to“. Chvíli to vypadalo, že strážníci použijí „mírných“ donucovacích prostředků, ale k násilnému aktu nakonec nedošlo; šli řešit nějakou výtržnost, a když se vrátili, bylo tam tolik lidí, že se raději stáhli do role pozorovatelů. Horlivě telefonovali s nadřízenými, pořídili fotodokumentaci a vzorně zastavili dopravu v horní části náměstí (magistrála zůstala volná). Demonstrace trvala 40 minut.

Po Novém roce jsme dostali výzvu k podání vysvětlení. Nedovolený zábor, hrozí pokuta až půl milionu korun. Také argumentace byla zajímavá: „porušení §25 odst 6 písm e) – pořádání kulturních, náboženských, zábavních a podobných akcí, jestliže jimi mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu dle zák. č. 13/1997 sb., o pozemních komunikacích… umístěním bez POVOLENÍ … KOMERČNÍHO záboru o velikosti 6 m2 tvořící dva reproduktory na stojanech a pódia“. Toto POVOLENÍ schvaluje rada města a má na to – tuším – 30 dní (a nemusí ho dát, pokud nalezne nějaký vhodný „důvod“).

Přišli jsme tedy podat jednoduché vysvětlení:
a) Listina základních práv a svobod říká ve svém článku 19:
(1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno.
(2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy.
b) nejednalo se o komerční zábor, ale o shromáždění.
Úředník byl slušný a evidentně nešťastný, že celou záležitost musí řešit.

O věci rozhodoval jeho nadřízený. Vyměřili nám, proti teoretickému maximu, „rozumnou“ pokutu 3 000 Kč. Ale v těchto případech jde vždy o princip. Odvolali jsme se. Už tehdy jsme konzultovali s právníky, kteří naformulovali jednoduché a podle nás „neprůstřelné“ argumenty:
- umístění reproduktorů a pódia nemohlo ohrozit bezpečnost a plynulost silničního provozu, protože bylo umístěno na chodníku a v místě předem ohlášeného shromáždění;
- chodecký provoz a jeho bezpečnost nebyla ohrožena; pokud ano, tak účastníky shromáždění, nikoliv reproduktory a pódiem;
- extenzívní uplatnění zákona nesmyslně a šikanózně omezuje právo shromažďovací.

Teď v srpnu přišlo rozhodnutí (odvolacím orgánem je odbor dopravy magistrátu), že se odvolání zamítá, aniž by se jakkoli vypořádal s námitkami uvedenými v odvolání.

Co nám všem vzkazuje magistrát?
Chcete demonstrovat? Tak si demonstrujte! Ale jen s megafonem. Ten uslyší tak 50 lidí a to nám nevadí. Všechno větší vám zatrhneme!

PS: Pokutu jsme zaplatili, dle zákona nelze jinak. Ale nenecháme to být. Už se těšíme na soud. Sympatizující právní kancelář nás bude zastupovat bez nároku na honorář.