40 000 000 000 Kč (část II)
Tolik můžeme my, daňoví poplatníci prodělat na Ekozakázce. Jak?
Příprava a vyhlášení výběrového řízení
V roce 2007 Ministerstvo financí začalo připravovat návrh, podle kterého by měly být zbývající ekologické zátěže odstraněny realizací jediné veřejné zakázky. Prvotní záměr počítal s tím, že projekt bude mít povahu tzv. kvazikoncese, tedy zvláštního druhu veřejné zakázky realizované dlouhodobě a za určitého přenosu rizik na dodavatele. Ministerstvo financí nechalo zpracovat podkladovou analýzu společností AT Kearney (k dispozici na stránkách MF), která měla potvrdit či vyvrátit výhodnost takového postupu. K jakému výsledku asi mohl dojít dvorní dodavatel ČEZ?
Transparency International (TIC) zpracovala vlastní ekonomickou a právní analýzu, která přinesla velmi odlišné až protichůdné závěry k výsledkům analýzy AT Kearney a navíc jejich analýzu označila „po odborné stránce za velmi problematickou, rozsahem ani podložením jednotlivých argumentů zjevně neodpovídající fiskálnímu významu celého problému“. Nicméně vláda ji nakonec použila spolu s dalšími podklady jako hlavní argument pro zvolení tohoto řešení, jediné zakázky.
Následně proběhlo připomínkové řízení, v němž poprvé zazněla kritika z řady institucí, zejména Ministerstva životního prostředí, ale také ÚOHS, Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších. Připomínkové řízení probíhalo nestandardně, zejména časově bylo zkráceno a řada připomínek byla vypořádána velmi povrchně. Zásadní připomínky MŽP (hlavního odborného garanta této oblasti ve státní správě) byly nakonec vypořádány dohodou obou ministrů, a to s minimem věcných argumentů.
V červnu 2008 Topolánkova vláda schválila tento postup a zadala MF úkol zpracovat zadávací dokumentaci a připravit zadávací řízení pro tuto zakázku. V té době se již do odborné diskuse zapojila TIC a také řada nezávislých odborníků, ekologů i ekonomů a kauzu začala sledovat média. Námitky směřovaly především proti hrozícímu poškozování hospodářské soutěže a riziku kartelové dohody soutěžících. V listopadu 2008 přesto vláda jednomyslně schválila vypsání veřejné zakázky. Jako forma zadávacího řízení bylo zvoleno tzv. užší řízení, jehož průběh je rozdělen do dvou stádií: nejprve zájemci podávají žádost o účast a současně prokazují splnění kvalifikačních podmínek, posléze zadavatel vyzve ty, kteří kvalifikaci prokázali, k podání nabídek. Ve druhém kole bude jediným kritériem výše nabídkové ceny.
Veřejná zakázka „Odstranění některých ekologických zátěží vzniklých před privatizací“ zadávané v užším řízení, byla v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněna dne 15. 12. 2008 pod ev. č. 60026142 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 12. 2008 pod ev. č. 2008/S 244-325230.
Lhůta na doručení nabídek prokazujících kvalifikační předpoklady byla 9. 2. 2009, tj. ani ne dva měsíce. Na zakázku za 101 mld. Kč (cena uvedená ve vyhlášení veřejné zakázky) pro předem neinformované věru šibeniční termín, zvláště připočítáme-li k tomu období vánoc. Součástí zadávacích podmínek totiž bylo, že zájemce musí mimo jiné doložit schopnost vykonat veškeré práce na území České republiky a pokud zde nemá vlastní kapacity, předložit příslušné subdodavatelské smlouvy. Umíte si to představit u zahraničního zájemce, který zde nikdy neměl obchodní aktivity? Zájemce o detaily odkazuji na stránky ÚHOS, kde jsou zveřejněna odvolání vyřazených zájemců. Už tento samotný fakt zakládá podezření na úmysl znemožnit jiným než předem vybraným uchazečům postup druhého kola.
Zadávací podmínky
Když ekonom Pavel Kohout oznámil, že odchází z NERVu, mluvil o nedostatcích v zákonu o státních zakázkách. Výslovně uvedl jako největší problém pojem „zadávací podmínky“, jejichž splnění je předpokladem, aby uchazeč vůbec byl připuštěn do soutěže. Nevěřili byste, jaké zadávací podmínky vznikly na ministerstvu financí. Kromě obrovského množství „balastu“ jsou tam tři klíčové podmínky, kde se ve skutečnosti „lámal chleba“ (je to bod 6.3.5. g) zadávacích podmínek:
Zadavatel ke splnění kvalifikace požaduje, aby bylo při prohlídce technické kapacity zjištěno, že zájemce je oprávněn provozovat či využívat zařízení (provozovnu) o alespoň následující minimální úrovni jeho technické kapacity:
…
g) alespoň jedno zařízení (provozovnu) nacházející se na území České republiky s technickou kapacitou určenou k odstraňování či využívání odpadů, které bude splňovat některý z těchto parametrů:
- spalovna, která je ve smyslu § 14 odst. 1 Zákona o odpadech nebo § 13 odst. 3 a násl. Zákona o integrované prevenci určena k odstraňování nebo energetickému využívání jakýchkoli druhů odpadů (s výjimkou komunálních odpadů, tj. odpadů spadajících pod katalogové číslo 20 dle Katalogu odpadů), s technickou kapacitou alespoň 15.000 (slovy: patnáct tisíc) tun ročně nebo
- skládka na odstraňování odpadů (Nebezpečných a/nebo ostatních odpadů, tj. skládka skupiny S-NO a/nebo S-OO ve smyslu § 3 Vyhlášky o ukládání odpadů) s celkovou volnou kapacitou alespoň 4.000.000 (slovy: čtyři miliony) m3, kterou lze pro tento účel využít při respektování platného územního rozhodnutí nebo
- zařízení na využívání Nebezpečných odpadů k výrobě alternativního paliva, které splňuje požadavky vyhlášky č. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší, v platném znění s technickou kapacitou alespoň 20.000 (slovy: dvacet tisíc) tun vyrobeného paliva ročně.
Zajímavé je tam slůvko „nebo“. Každý člověk by očekával, že kvalifikační podmínky budou mít vždy spojku „a“, smyslem je přeci definovat něco jako povinné minimum. Spojku „nebo“ by použil pouze u vzájemně nahraditelných položek plnících tutéž roli, což evidentně neplní.
Ještě zajímavější je, kdo může splnit takové podmínky:
Spalovnu takových parametrů máme v ČR jednu. A vlastní ji SITA, tedy subdodavatel J&T.
Skládku o požadovaném objemu máme… také jednu. Vlastní ji Marius Pedersen (je to skládka komunálního odpadu).
Linku na výrobu alternativního paliva má schválenu s požadovanou kapacitou 20 000t má pouze A.S.A., která šla do tendru společně s firmou Geosan.
Tedy, shrňme si to:
podmínky byly evidentně nastaveny tak, aby prošli právě tito tři uchazeči. Pokud si dáme dohromady, co jsou zač, žádný dobrý hospodář by nemohl v tendru pokračovat a spíše by měl zadat práci protikorupční policii. Navíc je podmínka diskriminační pro všechny zahraniční uchazeče a mohou z tohoto důvodu hrozit mezinárodní arbitráže.
(pokračování)
Použité zdroje:
Domácí média (Ihned, Lidovky, Idnes, Novinky)
Stránky a blogy environmentálně orientované
Dokumenty Transparency International
Stránky ministerstva financí
rozhodnutí ÚOHS
Příprava a vyhlášení výběrového řízení
V roce 2007 Ministerstvo financí začalo připravovat návrh, podle kterého by měly být zbývající ekologické zátěže odstraněny realizací jediné veřejné zakázky. Prvotní záměr počítal s tím, že projekt bude mít povahu tzv. kvazikoncese, tedy zvláštního druhu veřejné zakázky realizované dlouhodobě a za určitého přenosu rizik na dodavatele. Ministerstvo financí nechalo zpracovat podkladovou analýzu společností AT Kearney (k dispozici na stránkách MF), která měla potvrdit či vyvrátit výhodnost takového postupu. K jakému výsledku asi mohl dojít dvorní dodavatel ČEZ?
Transparency International (TIC) zpracovala vlastní ekonomickou a právní analýzu, která přinesla velmi odlišné až protichůdné závěry k výsledkům analýzy AT Kearney a navíc jejich analýzu označila „po odborné stránce za velmi problematickou, rozsahem ani podložením jednotlivých argumentů zjevně neodpovídající fiskálnímu významu celého problému“. Nicméně vláda ji nakonec použila spolu s dalšími podklady jako hlavní argument pro zvolení tohoto řešení, jediné zakázky.
Následně proběhlo připomínkové řízení, v němž poprvé zazněla kritika z řady institucí, zejména Ministerstva životního prostředí, ale také ÚOHS, Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších. Připomínkové řízení probíhalo nestandardně, zejména časově bylo zkráceno a řada připomínek byla vypořádána velmi povrchně. Zásadní připomínky MŽP (hlavního odborného garanta této oblasti ve státní správě) byly nakonec vypořádány dohodou obou ministrů, a to s minimem věcných argumentů.
V červnu 2008 Topolánkova vláda schválila tento postup a zadala MF úkol zpracovat zadávací dokumentaci a připravit zadávací řízení pro tuto zakázku. V té době se již do odborné diskuse zapojila TIC a také řada nezávislých odborníků, ekologů i ekonomů a kauzu začala sledovat média. Námitky směřovaly především proti hrozícímu poškozování hospodářské soutěže a riziku kartelové dohody soutěžících. V listopadu 2008 přesto vláda jednomyslně schválila vypsání veřejné zakázky. Jako forma zadávacího řízení bylo zvoleno tzv. užší řízení, jehož průběh je rozdělen do dvou stádií: nejprve zájemci podávají žádost o účast a současně prokazují splnění kvalifikačních podmínek, posléze zadavatel vyzve ty, kteří kvalifikaci prokázali, k podání nabídek. Ve druhém kole bude jediným kritériem výše nabídkové ceny.
Veřejná zakázka „Odstranění některých ekologických zátěží vzniklých před privatizací“ zadávané v užším řízení, byla v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněna dne 15. 12. 2008 pod ev. č. 60026142 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 12. 2008 pod ev. č. 2008/S 244-325230.
Lhůta na doručení nabídek prokazujících kvalifikační předpoklady byla 9. 2. 2009, tj. ani ne dva měsíce. Na zakázku za 101 mld. Kč (cena uvedená ve vyhlášení veřejné zakázky) pro předem neinformované věru šibeniční termín, zvláště připočítáme-li k tomu období vánoc. Součástí zadávacích podmínek totiž bylo, že zájemce musí mimo jiné doložit schopnost vykonat veškeré práce na území České republiky a pokud zde nemá vlastní kapacity, předložit příslušné subdodavatelské smlouvy. Umíte si to představit u zahraničního zájemce, který zde nikdy neměl obchodní aktivity? Zájemce o detaily odkazuji na stránky ÚHOS, kde jsou zveřejněna odvolání vyřazených zájemců. Už tento samotný fakt zakládá podezření na úmysl znemožnit jiným než předem vybraným uchazečům postup druhého kola.
Zadávací podmínky
Když ekonom Pavel Kohout oznámil, že odchází z NERVu, mluvil o nedostatcích v zákonu o státních zakázkách. Výslovně uvedl jako největší problém pojem „zadávací podmínky“, jejichž splnění je předpokladem, aby uchazeč vůbec byl připuštěn do soutěže. Nevěřili byste, jaké zadávací podmínky vznikly na ministerstvu financí. Kromě obrovského množství „balastu“ jsou tam tři klíčové podmínky, kde se ve skutečnosti „lámal chleba“ (je to bod 6.3.5. g) zadávacích podmínek:
Zadavatel ke splnění kvalifikace požaduje, aby bylo při prohlídce technické kapacity zjištěno, že zájemce je oprávněn provozovat či využívat zařízení (provozovnu) o alespoň následující minimální úrovni jeho technické kapacity:
…
g) alespoň jedno zařízení (provozovnu) nacházející se na území České republiky s technickou kapacitou určenou k odstraňování či využívání odpadů, které bude splňovat některý z těchto parametrů:
- spalovna, která je ve smyslu § 14 odst. 1 Zákona o odpadech nebo § 13 odst. 3 a násl. Zákona o integrované prevenci určena k odstraňování nebo energetickému využívání jakýchkoli druhů odpadů (s výjimkou komunálních odpadů, tj. odpadů spadajících pod katalogové číslo 20 dle Katalogu odpadů), s technickou kapacitou alespoň 15.000 (slovy: patnáct tisíc) tun ročně nebo
- skládka na odstraňování odpadů (Nebezpečných a/nebo ostatních odpadů, tj. skládka skupiny S-NO a/nebo S-OO ve smyslu § 3 Vyhlášky o ukládání odpadů) s celkovou volnou kapacitou alespoň 4.000.000 (slovy: čtyři miliony) m3, kterou lze pro tento účel využít při respektování platného územního rozhodnutí nebo
- zařízení na využívání Nebezpečných odpadů k výrobě alternativního paliva, které splňuje požadavky vyhlášky č. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší, v platném znění s technickou kapacitou alespoň 20.000 (slovy: dvacet tisíc) tun vyrobeného paliva ročně.
Zajímavé je tam slůvko „nebo“. Každý člověk by očekával, že kvalifikační podmínky budou mít vždy spojku „a“, smyslem je přeci definovat něco jako povinné minimum. Spojku „nebo“ by použil pouze u vzájemně nahraditelných položek plnících tutéž roli, což evidentně neplní.
Ještě zajímavější je, kdo může splnit takové podmínky:
Spalovnu takových parametrů máme v ČR jednu. A vlastní ji SITA, tedy subdodavatel J&T.
Skládku o požadovaném objemu máme… také jednu. Vlastní ji Marius Pedersen (je to skládka komunálního odpadu).
Linku na výrobu alternativního paliva má schválenu s požadovanou kapacitou 20 000t má pouze A.S.A., která šla do tendru společně s firmou Geosan.
Tedy, shrňme si to:
podmínky byly evidentně nastaveny tak, aby prošli právě tito tři uchazeči. Pokud si dáme dohromady, co jsou zač, žádný dobrý hospodář by nemohl v tendru pokračovat a spíše by měl zadat práci protikorupční policii. Navíc je podmínka diskriminační pro všechny zahraniční uchazeče a mohou z tohoto důvodu hrozit mezinárodní arbitráže.
(pokračování)
Použité zdroje:
Domácí média (Ihned, Lidovky, Idnes, Novinky)
Stránky a blogy environmentálně orientované
Dokumenty Transparency International
Stránky ministerstva financí
rozhodnutí ÚOHS