Pokud bude přijata novela branného zákona, můžete se ocitnout na bojové misi, dřív než řeknete švec. Bez výcviku, nedobrovolně, v době míru. Bez pardonu.


Na začátku dubna vláda schválila novelu branného zákona a poslala ho do sněmovny k projednání (návrh včetně důvodové zprávy zde). V médiích vypadají argumenty v celku rozumně, pozastavíte se pouze nad jednou věcí, a tou je branná povinnost i pro ženy. V důvodové zprávě je to prezentováno jako naplnění rovnosti pohlaví! Ministr Stropnický dělá, co může, aby to „rozumně“ vysvětlil. Ale z dikce návrhu zákona nijak nevyplývá, že by ženy měly v něčem odlišný režim než muži. Dnes mají ženy brannou povinnost (dle wikipedie) jen ve státu Izrael. Jen toto téma by si zasloužilo samostatnou úvahu, ale: pokud si myslíte už teď, že se někdo zbláznil, je to teprve začátek.

V části III, která má nadpis: „vojenská činná služba mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav“ je §13, odst. 1, který uvádí, že vojenské velitelství může povolat vojáky v záloze (tj. dnes všechny odvedené muže, v budoucnu i ženy) nejen na vojenské cvičení, ale též do operačního nasazení. Je zde rovněž explicitně vyjmenováno, kdy je možné povolat do operačního nasazení dříve, než za 30 dní: k zabezpečení záchranných prací nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí anebo značné majetkové hodnoty nebo za účelem plnění úkolů vyplývajících z mezinárodně právních závazků České republiky.

A pokud si stále myslíte, že jste jako poslední instancí ochráněni Listinou základních práv a svobod, prostudujte si §6, cituji:
Odmítnutí mimořádné služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání
(1) Voják v záloze může odmítnout vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí
nebo náboženského vyznání
a) do 15 dnů ode dne předání nabytí právní moci rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat
vojenskou činnou službu vydaného při odvodním řízení,
b) do 15 dnů ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu;
vojákovi, který odmítne vykonávat mimořádnou službu, zaniká branná povinnost.

Pro úplnost: mimořádná služba pro vojáky a vojandy v záloze právě znamená službu v operačním nasazení. Tedy: stávající zálohy nemají žádnou možnost v době míru (bez vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu) bránit se narukování! A budoucí zálohy jen bezprostředně po odvodovém řízení!.

Konkrétně to znamená, že všichni dnešní třicátníci až padesátníci budou podléhat tomuto režimu od okamžiku platnosti novely a všichni noví branci (muži i ženy), pokud neodmítnou vykonávat mimořádnou službu podle §6 odst. 1 a). Armádní činovníci dostanou bianco šek, aby použili tzv. draftované (neprofesionální) vojsko pro mise v zahraničí. Stačí jediná věc, podepsaná mezinárodní smlouva. Navíc to znamená, že tím končí ryze obraná doktrína ČR a mění se v útočnou.

Pokud předpokládáme, že se vláda kolektivně nezbláznila, zbývají dvě možnosti: fatální omyl nebo záměr. Omyl bohužel můžeme téměř vyloučit: kritických hlasů včetně těch z poslaneckých lavic již zaznělo příliš, aby je nikdo odpovědný nezaznamenal a důležitou indicií pro vědomý záměr je to, že ministr Stropnický stáhl novelu z projednávání pro následující schůzi sněmovny (nikoli však z projednávání ve sněmovně). Ministr tedy evidentně pouze chce získat čas a lobbovat.

Základní otázka tedy zní: co / kdo je za tím?

Představa, že se takováto šílenost vylíhla v hlavě ministra Stropnického, Generálního štábu české armády či v řadách úředníků Legislativní rady vlády je prostě… směšná. Nikdo z nich na toto nemá dostatek představivosti, drzosti a odvahy… Můj závěr je jednoznačný, byl to někdo z venku, kdo ovlivnil výslednou podobu návrhu.

Krátká, ale důležitá odbočka: Smutným příběhem je zde především role ANO. Mnoho lidí včetně mne do Andreje Babiše a hnutí vkládalo velké naděje. Jenže zatímco ODS a ČSSD posledních 20 let hrálo hru na místním písečku s lokálními kmotry a kmotříky a v podstatě šlo "jen o peníze", dnes, i díky změněné geopolitické situaci, se hraje daleko vyšší hra, kdy jde o zdraví i životy. Novela branného zákona je pro mne nepřímým důkazem, že minimálně členové vlády nejsou schopni nebo ochotni hájit životní zájmy občanů ČR a uchýlili se (ať z jakýchkoli důvodů) k hájení zájmů cizích.

Dnes je módní říkat, že za všechno může Rusko a Putin. Ale toto jde přímo proti jeho zájmům. My patříme do NATO a naše „mezinárodní závazky“ vedou tímto směrem. Dál už to musí domyslet každý sám, podle míry svých přesvědčení a ochoty brát v úvahu nebo naopak ignorovat fakta.


Protože tuto věc považujeme s několika přáteli za zcela zásadní, rozhodli jsme se napsat doporučený dopis vládě (a obdobný prezidentovi) a v elektronické podobě poslancům a senátorům. Vyzýváme vás, abyste v zájmu svém, i v zájmu svých dětí a vnuků učinili totéž.

Koncept dopisu:

Vláda České republiky
nábřeží Edvarda Beneše 4
Praha 1 - Malá Strana
PSČ 118 01

Věc: Nesouhlas s připravovanou novelou branného zákona

Vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády,

obracím se na Vás jako občan velmi znepokojený návrhem novely branného zákona, který byl schválen vládou České republiky dne 8. 4. 2015 a předán k projednání sněmovně.

Je pravda, že s některými změnami lze více méně souhlasit, o jiných diskutovat a třeba i nesouhlasit (například zahrnutí žen do branného zákona), ale za zcela zásadní a naprosto nepřijatelné pro občany České republiky považuji následující body:
a) Dle §13 novely by vojenské velitelství mohlo v době míru, povolat vojáky v záloze, tedy kohokoliv, kdo byl odveden, a to včetně žen, nejen na vojenské cvičení, ale též k výkonu služby v operačním nasazení. Tímto operačním nasazením se rozumí nejen mise související například s přírodní katastrofou, ale i „za účelem plnění úkolů vyplývajících z mezinárodněprávních závazků České republiky“. Protože naši současní spojenci vedou pořád někde nějaké války, nelze předem vyloučit, že by mohla nastat situace, kdy by naši nevycvičení občané byli nasazováni v těchto válečných operacích. Jaké by to mělo důsledky, si jistě umíte představit.
b) Zároveň není uskutečnitelné ve výše uvedené situaci podle navrhované novely tuto službu odmítnout z důvodů náboženských nebo svědomí, protože je tato možnost dána (dle §6 odst. 1 novely) pouze v okamžiku odvodu, anebo v okamžiku vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Ačkoliv je v důvodové zprávě tvrzen opak, tato ustanovení jsou zcela evidentně flagrantním porušením Listiny základních práv a svobod (čl. 15 odst. 3).

Druhá zásadní výhrada k novele je konceptuální. Celkově totiž dikce novely vytváří právní podmínky pro posun od ryze obranné doktríny směrem k útočné. I toto je naprosto nepřijatelné a není zde možný žádný kompromis.

Vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, žádám vás, abyste:
1. stáhli novelu branného zákona z projednávání ve sněmovně a připravili novelu, která:
• bude plně respektovat čistě obrannou vojenskou doktrínu ČR;
• bude ctít Listinu základních práv a svobod;
• bude zajišťovat možnost kdykoli odmítnout účast na zahraničních misích;
2. přezkoumali či případně změnili a nadále přijímali a prosazovali pouze takové mezinárodně právní závazky ČR, které z naší republiky a našich občanů nebudou dělat pouhé sluhy cizích zájmů.