Pražská vzpomínka na A. C. Clarka

19. 03. 2008 | 20:25
Přečteno 8317 krát
Poslední z „velké trojky“ autorů tvrdé a na technické vize zaměřené science fiction 20. století, tedy té z dob před kyberpunkem a fantastickými rytírnami (Robert Heinlein, Isaac Asimov, Arthur C. Clarke) zemřel v úterý 18. března na Srí Lance. Jen fyzicky: kdyby nic jiného, jeho (a Kubrickova) Vesmírná odyssea 2001 mu zajistila nesmrtelnost.

Osobně si neméně cením jeho tří zákonů, které postuloval v Profilech budoucnosti (1962). Tady jsou:

-Když uznávaný, avšak starší vědec prohlásí, že něco je možné, téměř vždy má pravdu. Když řekne, že něco je nemožné, tak se velice pravděpodobně mýlí.

-Jediným způsobem, jak poznat hranice toho, co je ještě možné, je odvážit se za ně, do toho, co je nemožné.

-Každá dostatečně rozvinutá technologie je nerozeznatelná od magie.

Nicméně jsa právě na horách, nechci se pokoušet o nekrolog, jen připomenout Clarkovu návštěvu v Praze v září 1977. Zúčastnil se tenkrát Mezinárodního astronautického kongresu, který se konal v podbabském hotelu Internacionál, nejslavnější ukázce stalinské architektury v této zemi.

Sam jsem tehdy poměrně náruživě psal a překládal žánr, jehož byl mistrem, snažil se o popularizaci vědy, a tak jsem se na kongres vetřel taky. Přítomnost celebrity (to slovo tehdy neexistovalo) nikdo neohlašoval a já na to přišel jen náhodou: ve výtahu se mnou jel štíhlý starší muž s brýlemi, který měl na klopě kongresový štítek právě s tímto jménem: A. C. Clarke – Srí Lanka. Když jsme vystupovali, odvážil jsem se zeptat, zda je skutečně „ten Clarke“. Nejdřív zavrtěl hlavou, že ne, ale pak ztratil nervy a kývl. Mluvit se mnou ale rozhodně nechtěl, protože nechtěl v téhle zemi dělat žádný rozhovor vůbec o ničem, natož o science fiction. Zatvářil jsem se asi tak zpráskaně, že mu povolily nervy podruhé a řekl, že budiž, když už jsem kolega autor, tak tedy o science fiction ano. Ale že když už se mnou má ztrácet čas, tak ať mu na oplátku ukážu něco zajímavého z Prahy, protože co se dělo na kongresu, ho zas až tak moc nebralo.

Sedli jsme před hotelem na tramvaj a jeli na Prašný most, kde jsme vystoupili a prošli hradem. Byl takový podivný rozhovor: já kladl otázky po Vesmírné odyssei 2001, on trochu odpovídal a přitom se ptal, co je to za katedrálu. Já rychle vychrlil, že svatovítská, a honem chtěl vědět, jak to bylo s nápadem na telekomunikační satelity. Něco mi o tom řekl a tázal po podrobnostech druhého hradního nádvoří. Takto jsme dorazili přes řeku až do hostince U synagogy, tehdy ještě lidového. Cestou jsem ho zklamal, když jsem se přiznal, že typ tvrdé SF, kterou píše právě on, sice beru, ale přednost dávám autorům zaměřenějším víc na společenská než technická témata a jako příklad jsem uvedl Ursulu Le Guinnovou. Ale to není vůbec SF, jen metafory skutečnosti, rozhořčil se.

V hostinci jsme se vrátili ke komunikačním družicím, nápadu, kterým předběhl dobu. Spekulovalo se tenkrát, proč si to nedal patentovat, přineslo by mu to miliony. Vlastně miliardy, jak později konstatoval sám, když článek, v němž o satelitech uvažoval, označil za to nejdůležitější, co kdy napsal. (Obávám se ovšem, že na světě je možná několik milionů lidí, kteří si myslí, že důležitější byly jeho romány a povídky, alespoň pro ně.) Každopádně tenkrát v té hospodě skončil ironickým konstatováním, že k patentu je třeba přiložit funkční vzorek a ten tehdy ještě nikdo na světě nedokázal vyrobit a hlavně vynést na oběžnou dráhu.

Od satelitů jsme se dostali k úvahám o tom, proč v prvních fázích závodu o vesmír měli Rusové takový náskok. Byl první, kdo mi řekl, co jsem se později dočetl jinde – bylo to poválečné rozhodnutí velení amerického letectva zaměřit se na vývoj strategických bombardérů a ne na rakety, které pak NASA jen těžko doháněla.

Pak jsme se vrátili na kongres. Když jsme se loučili, sáhl do kapsy a dal mi na památku takovou úplně obyčejnou propisku s nápisem Houston Space Center. Trochu mě to zklamalo, nemyslel jsem si, že jsme v Praze až tak zaostalí, že je nás třeba obdarovávat propiskami, a tak jsem chvíli odmítal. Skoro mi ji vnutil. Teprve když jsem v zápětí narazil na známého autora astronautických a kosmonautických textů Karla Pacnera, který se o ni začal vehementně zajímat, prohlédl jsem si pořádně, co je ta tužka zač. Ukázalo se, že je táž, kterou si brali astronauti na své mise - díky speciální natlakované náplni psala v beztížném stavu.

Musím se po té tužce podívat, možná ještě píše.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Axlboy napsal(a):

Je to autor kterého jsem si zamiloval. Nyní se nachází kdesi u černého monolitu a HAL mu říká "Vítej Arthure ..."
19. 03. 2008 | 20:39

Cicero napsal(a):

Pěkný článek, děkuji za něj. To, že Clarke byl tak trochu mrzout, jsem slyšel z více zdrojů. Ale psal božsky.
19. 03. 2008 | 20:40

alena-m napsal(a):

Moc hezka vzpominka na velkeho myslitele teto doby.
Urcite uz je nekde u pomyslne
brany!
19. 03. 2008 | 21:10

twardowski napsal(a):

Hezky clanek.

Nicmene Clarke psal literaturu, kterou jsem povazoval za dedictvi predstavy "vsevedouci vedy", jejiz dobrym prikladem byl Feynman. V jeho dilech nebylo misto pro cokoli "mimo vedeckeho" s tim, ze slo o Clarkovu predstavu vedy, ktera byla v jeho dobe velmi popularni. Nepsal nadcasove ale v zajeti vedeckeho paradigmatu.

Pokud vim, nikdy se kladne nevyjadril k nabozenstvi. Hloupe ho "dekonstruoval". Viru mimo jeho paradigma taktez nepripoustel jako opravnenou.

A clovek v jeho podani? Rozhodne ne "siroky a hluboky" clovek Dostojevskeho nebo Tolstoje. Ploche technicke cosi.

Jo a jednou o inzenyrech napsal, ze jsou to "ti co tahaj kabely". Bylo to kdyz mluvil o jakemsi kvantovem pohonu pro hvezdny korab. Z toho mimo jine vyplyva, ze vubec neznal praci inzenyra (na letadle je take nejnarocnejsi soucast jeho rizeni, ktere navrhuje inzenyr).

Vim, ze vetsina lidi muj nazor nezdili, ale takto jsem Clarkovo dilo videl ja.
19. 03. 2008 | 21:11

Bob napsal(a):

Škoda, škoda - jeden z mých nejoblíbenějších autorů. Nejvíc mě oslovila série Ráma - to bylo počteníčko!
A díky za článek.
19. 03. 2008 | 21:16

Karel Mueller napsal(a):

Dobrý večer pane Veis,
o Siru Arthurovi proběhla zajímavá debata na aktuálně, sám jsem tam také napsal pár vět.
Pro mě je nejoblíbenějším spisovatelem sci-fi S. Lem, mám doma všech 23 knih vyšlých v češtině a také je četl.
Ovšem Clark byl jeden z několika největších.
Nicméně Vaše Pandořina skříňka má také nemalý půvab. Tento název jsem si dokonce vypůjčil pro hodnocení následků uznání Kosova.
19. 03. 2008 | 21:38

hanus napsal(a):

aaa, pionyrská sedmicka zase maze sve rozoumky:-)
19. 03. 2008 | 21:42

Vl. Šiška napsal(a):

Také přeji dobrý večer. A.C.C byl jedním z mých nejoblíbenějších autorů SF a spolu s naším Ludvíkem tím, kdo mě přivedl ke sci-fi a zájmu o záhady.
Ale abych nechválil jiné, moc se mi líbila a dodnes si dobře pamtuji na jednu z vašich povídek - Nezlomnej lidskej duch aneb Zlaté lodě ve sbírce Pandořina skříňka.
No a ta Guinnová mě zas tak nebere...
19. 03. 2008 | 22:18

HAL napsal(a):

To: twardowski

Nerad to dělám, ale musím zde prohlásit, že blábolíte. Zřejmě patříte k té iracionální části lidstva, pro kterou je zpochybňování vědy a řeči o jakémsi "cosi" čímsi jako smylem života :-). Zpravidla to pramení z neschopnosti alespoň nějakou vědeckou disciplínu pochopit. Když vám to dělá dobře...

K těm inženýrům :-). To jste se projevil jako člověk opravdu neinformovaný. Pod pojmem "inženýr" se v USA a téměř všude v civilizovaném světě (výjimkou jsou některé německy mluvící země) nerozumí to co u nás a na čem si dost lidí tolik zakládá (sám ten diplom také mám, ale nějak jsem tu zálibu v titulování nepochopil). Inženýr byl pro Clarka zcela přirozeně technik, který tahá např. právě ty kabely, mohl to být někdo vyučený nebo i s maturitou. Rozhodně neměl Clarke na mysli špičkové vývojáře, programátory, či konstruktéry !! Svou vinu na této dezinterpretaci má asi i překladatel...
19. 03. 2008 | 22:25

RP napsal(a):

Ad twardowski.
A neni to snad tak, ze prave predstavitele nabozenskych skupin (ti co se jim obvykle prisuzuje ze maji viru) stejnym zpusobem napadaji vedu (viz napr. u nas casto citovany Arno Anzenbacher). Americka realita, co se tyka nabozenstvi, je prece jenom ponekud jina nez Evropska. Proti ni (te Americke) se prirodovedec (coz je semanticky preklad slova scientist) vymezit proste musi.
Co se tyka narazky na inzenyry zde muze jit rovnez o semanticky omyl. Ceske chapani slova Inzenyr (nejcateji chapano jako akademicky vzdelany clovek) je opet na hony vzdalen anglickemu engineer. Ten bez privlastku nejcasteji znamena zenista (tedy i ten co taha kabel), ale i treba strojvudce. Davani smyslu vecem (volny preklad latinckeho "ingenium extrarerum" ci leonardovske zkatky "ingenia") ma v anglictine mnohem sirsi smysl nez v cestine ci jazycich germanskych.
Kazdy genius ci ten co vycniva nad ostatni nekoho urazi, nejcasteji protoze neni pochopen, nejcasteji protoze jeho "chram nejvyssi svatosti" stoji nekde uplne jinde. A to je oc tu bezi - ve sci-fi stejne jako aktualne napr. v budhismu.
19. 03. 2008 | 22:40

Czwartek napsal(a):

buď je nepoznané výzva k překonání a nebo se před tím kecne na zadek ... tradiční sci-fi inspirovala spíš to první.
Ze strachu z nedokonalosti zas tyli různí magiáles a okultní věrozvěsti.
Každého věc, ale nechtějte pán tvardowski aby vám fandové sci-fi, kteří nemusí být jen tupí technokrati, tleskali.
19. 03. 2008 | 22:47

V. Kabele napsal(a):

ACC byl autor,který pro mě spolu s Lemem objevil SF. Postupem času mě Lem opustil skoro úplně (až na Pánův hlas), a od Clarka jsem nejvíc oceňoval Rajské fontány. Nicméně nedá mi to, abych trochu nezapochyboval o té tvrdé linii technické sci-fi. Je pravda, že všichni tři jmenovaní používají ve svých dílech techniku, ale vždycky jenom jako kulisu pro nějakou myšlenku vztahující se k tomu, co dělá člověka člověkem. V tomto směru jsou skutečně trochu jinde než LeGuinová. Byli spíše filozofy, kteří věděli, že technika se rozvíjí rychle, ale náš lidský vývoj za ní bude vždy trochu pokulhávat. Za to jim patří uznání a nesmrtelná sláva.
19. 03. 2008 | 23:00

V. Kabele napsal(a):

to Czwartek:
S mnohým z toho co napsal twardowski nesouhlasím, nicméně jedna věc mi na Clarkovi vadila vždycky. Spíš než určitá "zastydlost" v určitém "vědeckém" paradigmatu to byla zakonzervovanost jeho politického statu quo: USA a SSSR. Oč prozíravější je třeba Vonnegut nebo třeba Heinlein ve Friday i dalších věcech, kteří předpovídají spíš období chaosu.
19. 03. 2008 | 23:07

Karel Mueller napsal(a):

V. Kabele:
Máte pravdu v jedné věci, sociální či filosoficky podbarvená sci-fi je samozřejmě přinejmenším významnější, proto za nejvýznamnější sci-fi (a za jednu z nejgeniálnějších knih vůbec) považuji Brave New World.
Pravá sci-fi musí být však vždy založena na otázce "co by bylo, kdyby bylo ..." a tak v oblasti společenskovědní, tak přírodovědní. Proto mám rád sci-fi na téma paralelní historie - např. Strážci času.
19. 03. 2008 | 23:13

RP napsal(a):

Jestli se to trochu nezvrhlo (namísto za A.C.C. za panem Twardowskim). Myslim ze "kdo nic nedela, ten nic nezkazi a rovnez neni kritizovan".
Kazdou teorii a tou by dobra sci-fi mela byt, je nutne posuzovat v ramci jejich axiomu. Pokud takovy system axiomu nema, je to jen marketingove ucelovy blabol. A ten kdo neni "zastydly v urcitem paradigmatu" nemuze zadnou teorii vytvorit.
Na druhou stranu pokud na takovy system budeme klast pozadavky na jeho rozsirovani snadno sklouzneme az k "reductio ad infinitum" (ceska sociologie pouziva trefne synonymum "masirovani mozku"). Takoveto reductio je i podstatou pozadavku byti "siroky a hluboky".
19. 03. 2008 | 23:27

bp napsal(a):

Jestli vás udivil jeho chladný postoj vůči vám, můžete se zamyslet nad tím, zda on ten A.C.C. ve vás spíš neviděl agenta, který se mu má během jeho pobytu v socialistickém ráji věnovat... V tom sedmasedmdesátém to tady přece bylo už hezky znormalizováno a lid pod moudrým vedení KSČ budoval a vybudované před nepřátelskými vetřelci bedlivě chránil.

Jinak Clarke je samozřejmě "jedna z jedniček", i když Asimova mám ještě o trošku raději. S mnoha jejich názory sice nesouhlasím, ale skoro vše od nich čtu moc rád.
20. 03. 2008 | 08:35

Ivan Hochmann napsal(a):

Vzdávám čest panu A.C.Clarkovi.

Jeho vpády do budoucnosti mě daly zabrat.Vesmírnou odysseu a hlavně závěr jsem musel číst několikrát abych byl úplně v obraze.Přiznám se,že byl pro mne stejně jako Kurt Vonegut těžkým kalibrem.Stejně jako náš josef Nesvatba.Měl jsem raději akčnější a kontaktnější sci-fi jako Wyndhamův Den trifidů,Asimovy Ocelové jeskyně,Andersonovy Strážci času a nejvíc čteného Hanse Kneifela Černou planetu.Hlavně druhá povídka o Nemesis z hvězd mě dlouho nenechávala spát.Nezapomět na Stanislava Lema.Tím jsem začínal.

Občas jsem přemýšlel proč sci-fi? Protože to byl jednoznačně únik z reality.Hledali jsme v kosmu co nám chybělo zde na zemi.A situace je pořád stejná.My dobrodruzi s inklinací ke svobodě a volnosti budeme vždy raději volit fantasii,než přízemní realitu.

Ještě jsem si vzpomněl na velmi zajímavý román Roberta Merleho Malevil.Ta kniha mě strašně naštvala.Přečet jsem ji s odstupem věku několikrát a vždy jsem nabyl stejného zlostného dojmu.Na autora,na protagonisty děje,na celou konstrukci příběhu.

Ještě jednou sbohem pane Clarku.
Ivan.
20. 03. 2008 | 09:46

Jiřinka napsal(a):

Proč ti, které mám tak ráda odcházejí. Doufám, že se v příštím světě spolu setkáme.
20. 03. 2008 | 13:56

twardowski napsal(a):

Vim ze se to sem nehodi, ale kdyz uz jsem vcera udelal tu hloupost, ze jsem o tom na takovemto miste mluvil, pak bych se k tomu mel vyjadrit.

Iracionalni snad ani moc nejsem. Nejsem ani clenem zadneho nabozenskeho spolecenstvi a snazim se zacit pracovat ve vede a mam k ni velice kladny vztah. K cemu mam negativni vztah je postavovat vedu nad to cim je: zajimavou praci pro urcitou skupinu lidi, ktera muze mit velice prakticke dusledky (a ty mohou byt hlavnim cilem snazeni). Ale veda je mimo skutecnost!, je mnohem jednodussi (treba pocitacove videni nebo robotika - jeji vysledky neobstoji ani pred relativne primitivnim "zivocichem", naucit robot psat je nadlidsky ukol). Clarkuv clovek byl osudove veden vedou a technikou a myslim si, ze je to velice skodliva a nebezpecna predstava.

A co se tyce racionalna tak napriklad krestanstvi se svou teologii mi prijde minimalne stejne tak racionalni jako veda. To byla mimo jine i predstava Clarka, ze nabozenstvi je iracionalni, ale ono proste neni (tuto predstavu pomahal sirit).

S tim slovem engineer mate samozrejme pravdu. Nicmene (snad se mylim) v Clarkovo knihach nevystupuje postava inzenyra (treba bez toho tytulu) ve smyslu ridiciho inzenyra nebo kybernetika. Bud kvantovy fyzik nebo pokladac kabelu. Ze by dalo minimalne stejne tolik prace navrhnout a odladit rizeni vynalezu o nichz mluvi jako objeveni teorie na nichz jsou postaveny nikde nemluvi. To je hoodne nepresna predstava (kterou lide cetbou take ziskavaji) o vede a technice presneji o tom, jak se ve skutecnosti dela.

Jsem presvedcen, ze nase posledni odvolani je za horizontem nasich moznosti a ze skutecnost nelze "chytit". A jsem presvedcen, ze tyto dva nahledy jsou nutnou podminkou pro "peci o ducha". Clark, alespon jsem ho tak chapal, vykresluje videni sveta, kde tomu tak neni.

Vsem se omlouvam, ze jsem o tom zacal diskutovat zde.
20. 03. 2008 | 17:48

Czwartek napsal(a):

ad kabele - rozpad SSSR asi tehdy prognozoval málokdo, ale když člověk viděl jak si pánové Bush a Putin snažili opět rozdělit svět a Evropu, tak se nám ten bipolární svět (ve kterém bylo chaosu i tak dost) trochu vrací, nemyslíte ?
To spíš se posouvají ty technologické prognozy - méně dobývání vesmíru, ovládnutí studené fúze či gravitace a více informatiky, bioniky, genetiky...
20. 03. 2008 | 19:12

pjeII napsal(a):

ad Czwartek: Ba právě že to co jiní u Heinleina a Vonneguta mají za jasnozřivost, já mám spíš za naivní hloupost. Vpravdě se dnešní svět řídí zákonem moci, která se velmi snaží vytvířet obraz chaotického bezzákonna. Budiž ACC všechna čest za to, že pokud vytahuje politické aspekty (např. projekt SPARTA), činí tak jen jako ideální kulisu pro vlastní technologií a lidskostí (není ten akord paradoxem?) prodchnou akci. Co ale ne ACC je nejcennější - jeho nesmírné úsilí zdolat protivenství agnostiků a monoteistů a poznat, co poznat lze. Kolikrát se vzbouzím s pocitem, že tak málo zbývalo k přechodu na vyšší hladinu poznání...
23. 03. 2008 | 21:25

Lena napsal(a):

Twardowski,

že Vy jste věřící inženýr?
23. 03. 2008 | 22:13

cheap tiffany jewelry napsal(a):

Občas jsem přemýšlel proč sci-fi? Protože to byl jednoznačně únik z reality.Hledali jsme v kosmu co nám chybělo zde na zemi.A situace je pořád stejná.My dobrodruzi s inklinací ke svobodě a volnosti budeme vždy raději volit fantasii,než přízemní realitu.

Ještě jsem si vzpomněl na velmi zajímavý román Roberta Merleho Malevil.Ta kniha mě strašně naštvala.Přečet jsem ji s odstupem věku několikrát a vždy jsem nabyl stejného zlostného dojmu.Na autora,na protagonisty děje,na celou konstrukci příběhu.

Ještě jednou sbohem pane Clarku.
31. 07. 2009 | 16:29

TUTORIAL TIPS AND TRICKS napsal(a):

Danke f information
22. 08. 2009 | 00:12

cheap louis vuitton napsal(a):

GOOD
20. 10. 2009 | 09:15

replica watches napsal(a):

This article is really great! I really like, I hope you continue to fuel
23. 11. 2009 | 20:30

iPod to Mac Transfer napsal(a):

Great writing, thanks. I know about that.
08. 03. 2010 | 09:54

iPhone SMS Transfer napsal(a):

Great article, very informative
08. 03. 2010 | 09:58

Free Ringback Tones napsal(a):

good article thanks you very much for your information
18. 03. 2010 | 06:21

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
26. 03. 2010 | 04:59

pletchermzn napsal(a):

Larger liquids needs to be declared. Other essential fluids exceeding the particular 3-ounce <a href=http://www.ukburberryoutlet2013.info/burberry-uk-rain-boots-c-44.html>burberry rain boots</a> are left in exceptional instances.
If you might be having difficulty finding 3-ounce containers for the liquids and also gels, you may well check a number of stores of <a href=http://www.achetersacslongchamp.info/category/sac-longchamp-pliage>longchamp pliage</a>, whether on the internet or not necessarily, for 3-1-1 holiday kits.

This is usually unavoidable given that we should go out for internet business and experience <a href=http://korsbymichaelkors.webeden.co.uk/#/blog-mk/4572576767>michael kors bags</a> MK outlet.
We can certainly protect our bodies with long-sleeved garments and sun-screen products but we need to choose the most beneficial eyewear also <a href=http://michaelkorscanada.webeden.net/>bags michael kors</a>.
27. 02. 2013 | 08:54

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin P Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy