Věcem veřejným a jejich představitelům zřejmě nestačí, že díky porušování svých předvolebních slibů a odhalení zákulisí fungování této strany mají jen pramalou šanci zasednout po příštích volbách v poslaneckých lavicích. Zřejmě se chtějí pojistit a skoro to vypadá, že mezi sebou uzavřeli dohodu o spáchání rituální stranické sebevraždy.

Jak jinak si vysvětlit jejich poslední kroky. Mezi ně patří snaha rozdělit před rokem sloučený sněmovní Výbor pro obranu a bezpečnost na dvě části. Jen proto, aby Radek John získal lépe placenou funkci předsedy nového výboru. Jakoby nestačila dosud nezapomenutá ostuda s vytvořením nadbytečného místa ve vládě pro Karolínu Peak. Kromě toho, že předsednictví bezpečnostního výboru vždy logicky náleželo opoziční straně, nemá pro něj Radek John dostatečnou odbornost. Diskvalifikovat se pro tuto funkci dokázal sám, již jako ministr vnitra. O účelovosti dělení výboru svědčí i rok staré prohlášení Radka Johna pro Český rozhlas ze 17.6.2010: „My jsme nejvíc rádi za spojení bezpečnostního výboru a výboru pro obranu, protože to je v intencích rozumu. Největší nebezpečí je terorismus. Obě tato ministerstva, oba ty obory, musí hledat nějakou koordinaci a nějak jak společně čelit těmto hrozbám.“ Na hloupý nápad VV sloučit ministerstva obrany a vnitra jsme raději zapomněli všichni.

Asi největším tahákem VV před volbami bylo omezení výhod politiků a skoncování s dinosaury. S těmi posledně jmenovanými sedí ve vládě a donedávna si spolupráci s nimi vychvalovali. Bez „papalášských manýrů“ jako jízdy s majáčkem v černé limuzíně se ministři VV neobešli ani pár týdnů. Na slavnou jízdu tramvají v první den zasedání sněmovny raději rychle zapomněli.

Slib omezení imunity je pronásleduje dál. V programu VV na jejích stránkách stále stojí: „Požadujeme omezení imunity poslanců a senátorů pouze na imunitu za projevy učiněné v Parlamentu ČR nebo v jeho orgánech.“ Symbolickým paradoxem je, že v tomto volebním období požádala policie o vydání tří poslanců – všech zvolených za VV. A odvaha omezovat imunitu, či alespoň hlasovat ve sněmovně pro vydání svých kolegů je u poslanců VV pryč. Možná spoléhají na krátkou paměť voličů, když se dnes hájí překrucováním svých slibů jako nedávno místopředsedkyně strany Dagmar Navrátilová v pořadu Události, komentáře. Tam v souvislosti s kauzou Víta Bárty tvrdila: „ My jsme se bavili o poslanecké imunitě doživotní, což je trošku jiná věc.“

Poslední rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které pro diskriminaci některých uchazečů a zvýhodnění jiných, zrušilo výběrové řízení ministerstva vnitra na dodávku datových a komunikačních služeb pro veřejnou správu, boří poslední mýtus. Mýtus o boji VV za průhledná a spravedlivá výběrová řízení. Tato zakázka za 1,6 mld. Kč, podepsaná Radkem Johnem a připravená lidmi, které si na ministerstvo přivedl, hovoří za vše.

Na závěr poslední citace předvolebního programu VV: „Na základě změny současného systému se zasadíme o možnost odvolatelnosti politiků.“ Řada voličů dnes určitě lituje, že se VV tento bod nepodařilo prosadit. Mohli by totiž zkrátit trápení politikům VV i sobě samotným.