Vynálezu, který změnil svět, je 30 let

12. 03. 2019 | 09:02
Přečteno 2550 krát
Dnes, v úterý 12. 3. 2019, to je přesně 30 let, co se v Evropském centru pro jaderný výzkum CERN v Ženevě narodil World Wide Web, dnes nazývaný jednoduše Web. Aspoň pokud věříme datu na rodném listu, který mu vystavil sám CERN.

Program oslav tohoto významného výročí je na webové stránce 30th Anniversary of the World Wide Web, na níž jsou také podrobné informace o okolnostech, které vedly Tima Bernerse-Leeaho (dále jen TBL, jak se sám Tim Berners-Lee v dokumentech o webu označoval) k vynálezu, který během krátké doby zásadním způsobem změnil život velké části společnosti skoro po celém světě. Web tak hluboko a všestranně prostupuje životem moderní společnosti, že nejsme schopni si to ani plně představit. Naše závislost na webu je daleko větší než kuřáků na nikotinu a zbavit se jí je téměř nemožné. A přece, před 30 lety si Web nikdo nedokázal ani představit. Web otevřel mnoha lidem po celém světě netušené možnosti uplatnění, ale jak to u zásadních objevů, jako byly objevy jaderné energie či DNA, bývá, otevřel také dveře k jeho zneužití. Vzniku Webu předcházely dvě okolnosti, které byly pro jeho zrod klíčové.

Kolem roku 1987 se etabloval Internet, globální systém propojených počítačových sítí různého zaměření používajících sadu komunikačních protokolů, tj. pravidel, různé úrovně, které specifikují, jak mají být přenášená data balíčkovaná, adresovaná, přenášená a přijímaná. To všechno bylo výsledkem více než dvacetiletého vývoje. Protokoly již tehdy poskytovaly různé služby, jako byl email, přenos souborů (file transfer) nebo vzdálený přístup k počítači (remote login). Web není nic jiného než další služba, ovšem služba kvalitativně zcela jiné úrovně.

Kdo potřeboval Web

Druhou okolností, jež vedla ke zrodu Webu, byla skutečnost, že v CERN se v roce 1989 připravovalo spuštění nového mohutného urychlovače LEP (Large Electron Positron). Na tomto kruhovém urychlovači o obvodu 27 kilometrů v tunelu cca 100 metrů podzemí v okolí Ženevy se od srpna 1989 do listopadu 2000 srážely protiběžné svazky elektronů a pozitronů s rekordními energiemi. Ve stejném tunelu je dnes urychlovač LHC, na němž byl ve srážkách protiběžných svazků protonů objeven v roce 2012 dvěma mezinárodními kolaboracemi Higgsův boson. Jeho objevem bylo završeno budování tzv. standardního modelu elementárních částic, teorie, která popisuje všechny známé jevy a struktury mikrosvěta. To neznamená, že je to konec cesty k hledání tajemství přírodních zákonů, to určitě nikoliv, ale je to bezesporu triumf schopnosti lidského rozumu odpozorovat z přírodních jevů základní zákonitosti mikrosvěta a přetavit je do matematicky konzistentní formy.

Urychlovač LEP byl vybudován s primárním cílem prozkoumat vlastnosti třech částic, které byly objeveny v roce 1983 dvěma experimenty na urychlovači SPS (o obvodu „jen“ 6 kilometrů) v CERN, v němž se srážely protiběžné svazky protonů a antiprotonů a které představovaly v pyramidě standardního modelu předposlední úroveň. Jedna z nich, označovaná písmenem Z, hraje podobnou roli jako foton při popisu sil působících mezi elektricky nabitými částicemi, ale na rozdíl od fotonu není nehmotná, ale asi 95krát těžší než proton. Kromě toho měl být na tomto urychlovači hledán i zmíněný Higgsův boson a další hypotetické částice předpovězené některými teoretickými spekulacemi.

Již zmíněné dva experimenty na urychlovači SPS byly z hlediska běžných měřítek, obrovské, detektory vážily cca 2000 tun a mezinárodní experimenty čítaly 50-100 autorů z cca 10 evropských institucí. Komunikace uvnitř i takových kolaborací byla ještě zvládnutelná běžnými způsoby a většina členů obou týmů se mohla scházet na pravidelných poradách v CERN. Ani počítačů, na kterých bylo možné provádět výpočty, nebylo mnoho. LEP přinesl v tomto ohledu zásadní kvantitativní změnu. Čtyři experimenty DELPHI, OPAL, ALEPH a L3, jejichž detektory byly umístěné na čtyřech místech obvodu urychlovače, byly dvakrát až čtyřikrát větší než experimenty na SPS, ale hlavní rozdíl spočíval ve velikosti a složení mezinárodní kolaborací: ty na LEP čítaly 300-500 spolupracovníků z cca 50 institucí Evropy, Ameriky a Asie. Efektivní komunikace v tak velkých mezinárodních týmech vyžadovala zásadně nový způsob. A právě tato potřeba byla bezprostředním popudem pro zrod Webu.

Jak se Web zrodil

V CERN i celých kolaboracích tehdy existovalo velké množství vzájemně nekompatibilních počítačů, na nichž měly jednotlivé týmy z různých institucí uloženy informace, které se týkaly společného experimentu. Web byl původně vyvinut právě jako automatizovaný systém sdílení informací mezi vědci z vědeckých institucí celého světa. Základní představa a cíl TBL byla jednotná struktura propojující různé počítače bez ohledu na jejich hardware a operační systémy. V březnu 1989 tuto představu nastínil v dokumentu nazvaném „Návrh správy informačního systému“. Na jeho úvodní stránce je případný komentář jeho nadřízeného Mike Sendalla „vágní, ale vzrušující“. TBL svou představu přes rok rozpracovával a první podrobnější popis celého systému je v dokumentu z května 1990, kde TBL poprvé použil výraz „Web“. Kompletní návrh nového informačního systému je v textu World Wide Web Proposal for a Hyper Text Project z listopadu 1990, v němž je již použit výraz World Wide Web. TBL sám Web charakterizoval následovně:

Web je abstraktní (imaginární) prostor informací. Na Netu (tak nazýval TBL internet) najdete počítače, na Webu najdete dokumenty, zvuky, videa… informace. Na Netu počítače spojují kabely, na Webu jsou spoji hypertextové odkazy. Web funguje díky programům, které komunikují mezi počítači na Netu. Web by bez Netu neexistoval. Web učinil Net užitečným, protože lidé se zajímají o informace a nechtějí znát nic o počítačích a kabelech.

6. srpna 1991 TBL zveřejnil informaci o software pro World Wide Web na internetu a použil i zkratku WWW. V závěru textu je poznámka, která ukazuje, že TBL si již tehdy uvědomoval potenciální aplikaci svého vynálezu:

Projekt WWW byl zahájen proto, aby umožnil fyzikům vysokých energií efektivně sdíleti data, zprávy a dokumenty. Máme velký zájem o rozšíření webu do jiných oblastí. Spolupracovníci jsou vítáni.

Informace jsou na Webu obsaženy ve webových stránkách, což jsou dokumenty psané v hypertextovém značkovacím jazyce HTML (v dnešní době jeho modernizacích), který TBL vyvinul a které obsahují odkazy na soubory rozličného druhu na konkrétních adresách na internetu. Pro přenos těchto dokumentů po Internetu TBL vyvinul protokol HTTP (Hypertext Transfer Protokol) a pro jejich čtení první velmi jednoduchý prohlížeč (browser), který nazval WorldWideWeb a který stažené dokumenty interpretoval v grafické formě. To všechno na počítači NeXT v CERN, který zároveň fungoval jako první webový server, tj. jako počítač, který přijímá požadavky ve tvaru http, tyto požadavky vyřizuje a počítači, který požadavek vznesl, vrací odpověď, obvykle nějaký dokument v HTML či jiném formátu. První webový server mimo CERN byl instalován v prosinci 1991 ve Stanfordském urychlovačovém centru SLAC v Kalifornii prakticky současně s instalací na tehdejším největším počítači v CERN. Celá historie vzniku a vývoje Webu je velmi názorně popsána na webové stránce Historie Webu.

Pro další rozvoj a využití Webu mělo klíčovou roli rozhodnutí ředitelství CERN z 30. dubna 1993 dát veškerý software vyvinutý TBL pro Web do veřejné domény společně s prohlášením, že se CERN vzdává všech práv intelektuálního vlastnictví k těmto kódům. Originální text tohoto prohlášení podepsaný ředitelem CERN pro výzkum Hooglandem je zde. Toto rozhodnutí vyvolalo doslova explozi využití Webu. Bez něj by Web nikdy nedosáhl takového rozvoje a vlivu, jaký má dnes.

Sir Tim

Po skončení práce na vývoji Webu v CERN TBL odešel do soukromé sféry a v roce 1994 založil na Massachusettském technologickém institutu konsorcium W3C (World Wide Web Consortium), jehož je ředitelem a jež dohlíží nad pokračujícím vývojem Webu. V současné době je také profesorem počítačových věd na univerzitě v Oxfordu a na Massachusettském technologickém institutu. Přesně před rokem, 12. 3. 2018 při příležitosti 29. výročí zrodu Webu TBL vyjádřil v textu
Web je v nebezpečí, přidejte se k nám v boji proti němu obavy z toho, že Web přináší i hrozby, jako je šíření dezinformací, politická propaganda a ztráta kontroly nad osobními daty.

TBL získal za pionýrskou práci na vývoji Webu nesčetné množství ocenění, jeho seznam je například zde. Zmíním je dvě. V roce 1999 ho americký týdeník Time zařadil mezi 100 nejdůležitějších osobností 20. století a v roce 2004 ho královna Alžběta za ni povýšila na Rytíře-komandéra Řádu britského impéria (Knight Commander of the Order of the British Empíre) s právem používat titul Sir.

Závěr

Celý příběh o vynálezu a vývoji Webu je názornou ilustrací skutečnosti, že řada zásadních vynálezů a inovací vznikla z potřeb bádání, které nemělo za cíl praktické využití, ale hledání odpovědí na základní otázky, jak funguje příroda. CERN si je dobře vědom, že propojení základního výzkumu a praktických společensky užitečných aplikací je třeba podporovat a veřejnosti stále připomínat. V roce 2014 při příležitosti 60. výročí svého založení CERN proto vydal brožuru příznačně nazvanou Urychlujeme vědu a inovace (Accelerating Science and Innovation) s podtitulkem Společenský přínos evropského výzkumu ve fyzice částic, v níž je řada takových aplikací výzkumu prováděného v CERN dokumentována, samozřejmě včetně vynálezu Webu.


Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy