Iggy Pop představoval sice v neděli 18. července večer těžkou konkurenci, ale jak se utěšovali někteří z nás, co spolu mluvíme a pravidelně docházíme do Staré Arény na čtení francouzských autrů – tady aspoň není zima, vítr, déšť a bláto.
„Je červenec, státní svátky / Ale já se držím zpátky / Oknem slyším břesknou trubku / Ale já si radši schrupnu / Já jim přece ubližovat nebudu / V průvodu bych dělal jenom ostudu / Já klopýtám stezkou svýho osudu… /Ale dobří lidé těžce / Snášej osamělý pěšce / Pomlouvaj mě denodenně / Mimo němý přirozeně…“ zpívá můj oblíbený Georges Brassens v písničce Špatná pověst.
Když tak den za dnes sedávám v hledišti Staré Arény a poslouchám autorské čtení svých francouzských kolegů, často mě napadá, že lze-li na literární tvorbu vztáhnout rčení o tom, že oliva vydává ze sebe to nejlepší, když je drcena, pak už jsme si v našem takzvaném civilizovaném světě to nejlepší napsali.
Ostrava vypadala o prodlouženém víkendu jako opuštěné mayské město, na náměstí mezi KFC a Muzeem ani noha, dokonce i mnohá casina držela volno za věrozvěsty a Mistra Jana.
Vy to víte, já to vím, ale ostatním to řeknu: po celý červenec probíhá v ostravské Staré Aréně, klubu pro kulturu a informace 2015, „Měsíc autorského čtení“. Od 19,00 čtou Francouzi /český překlad je souběžně promítán na plátno/, od 20,30 čtou naši.