I když stále častěji slyšíme, že význam USA ve světě klesá, je i ze zájmu, který vzbuzuje prezidentské klání mezi kandidátkou Demokratické strany Hillary Clintonovou a kandidátem Republikánské strany Donaldem Trumpem, patrné, že výsledek voleb bude mít globální dopady nesrovnatelné s volbami kdekoliv jinde na světě.

Možná není překvapivé, že média, zejména ta bulvárnější, by ráda vytěžila z tohoto souboje maximum. Je pro ně proto zajímavější těsný souboj, v němž se ve volebních průzkumech oba kandidáti střídají ve vedení. A pro mnohé z nich je také zajímavějším kandidátem Donald Trump, který produkuje četné kontroverze, a jehož případné prezidentství je mnohem lepším námětem pro divoké spekulace než prezidentství předvídatelné Hillary Clintonové.

Když se tedy v posledních dnech objevilo několik průzkumů, které naznačují, že se síly Trumpa a Clintonové, která v průzkumech v posledních týdnech jasně vedla, vyrovnávají, způsobilo to, zejména v amerických médiích, jakési téměř až radostné vzrušení. Bude o čem psát a diskutovat, volby nakonec snad budou nervy drásající thriller.

Jenže i když je pravdou, že se poměrně velký rozdíl v preferencích mezi Clintonovou a Trumpem zmenšuje, a že se dokonce objevují průzkumy, podle kterých má Trump v celostátním měřítku navrch, pro ty, kdo preferují analytický přístup před emocemi, je dobré se držet několika hodnotících postupů.

Tak především je třeba vzít v potaz, že volební preference obou kandidátů jsou sledovány každý týden v desítkách průzkumů. Je sice jasné, že některé z nich, jako třeba poslední průzkum stanice CNN, který ukazuje na vyrovnané postavení obou kandidátů, mají větší váhu než jiné, ale užitečnější jsou takzvané průzkumy průzkumů, které nabízejí současný průměr z několika desítek průzkumů z poslední doby a zároveň naznačují směr vývoje preferencí.

Nejužitečnější jsou v tomto ohledu předpovědi chicagské organizace RealClearPolitics a organizace HuffPost Pollster. Obě ukazují, že Trump se v preferencích pomalu přibližuje Clintonové, ale zároveň také ukazují, že rozdíl mezi oběma kandidáty je při zprůměrování všech průzkumů ještě stále poměrně značný.

Podle RealClearPolitics činí tento rozdíl více než 3 procenta ve prospěch Clintonové, podle HuffPost Pollster je to dokonce více než 5 procent. RealClearPolitics také nabízí průměr průzkumů ve všech klíčových státech, které tradičně rozhodují americké prezidentské volby. Ve všech z nich—zejména na Floridě, v Ohiu, Pensylvánii a Michiganu—vede Clintonová o tři body či více.

Ještě důležitější než preference na celostátní úrovni či v jednotlivých státech jsou projekce toho, kolik volitelů by na základě současných průzkumů preferencí každý z kandidátů získal. Užitečný je v tomto ohledu kupříkladu internetový portál Election Projection, který ukazuje, že Clintonová nad Trumpem vede v počtu volitelů, které by v současnosti získala, poměrem 2:1.

Další užitečnou zásadou v hodnocení reálných šancí amerických prezidentských kandidátů je počkat si na vzájemné televizní debaty, zejména tu první, která se odehraje za dva týdny. To, kdo v má v těchto debatách ve veřejném mínění navrch, v posledních desetiletích opakovaně zásadním způsobem ovlivnilo výsledek voleb.

Clintonová je nepochybně věcnější a politicky zkušenější, ale Trump se ukázal být v primárkách výborným diskutérem. Zatímco ale v primárkách na sebe strhával pozornost kontroverzními výroky, které mu pomohly vytvořit jádro skalních příznivců, v prezidentských debatách s Clintonovou, musí být opatrnější, takříkajíc více prezidentský než dosud. Aby vyhrál, musí k sobě přilákat i umírněnější voliče, zejména tradiční republikány a nezávislé.

Zatímco pro Clintonovou bude tedy hlavní výzvou, aby byla v televizní debatě méně kožená, než je jejím zvykem, pro Trumpa bude hlavní výzvou, aby dokázal zkrotit emoce a jazyk. Jisté je, že jakkoliv je studium průzkumů preferencí zajímavé už nyní, skutečnou váhu začnou mít teprve po první televizní debatě obou kandidátů.

ČRo Plus, 7.9.2016