Tvrdá data: Protikorupční pravidla zakázky nebrzdí a nebrzdila
Zjednodušováním pravidel pro veřejné zakázky ekonomice nepomáháme, jen zvyšujeme prostor pro korupci.
Přísnější pravidla pro veřejné zakázky nevedla k menšímu utrácení, nepodvazovala ekonomiku. Psal jsem o tom již před rokem s důkazy slabými, dnes už to lze doložit podstatně lépe. Proč je to tak důležité? Protože legislativa potichu z protikorupčních opatření couvá, a hájí se právě potřebou pomoci ekonomice. Letos už můžu naplno říct, že to je blbost. Pánové Klaus, Hašek, Kuba a řada dalších se ve svých prohlášeních k tomuto tématu mýlili.
V dnes vydané studii ukazujeme, že srovnáme-li roky před a po novele (tedy 2011 a 2013 - s výsledky za rok 2012 je to kůli efektu novely komplikovanější), objem zakázek neklesal, ale naopak rostl. To platí i po očištění vlivu inflace a změny zákonných limitů. Pokud novela podvázala zadávání veřejných zakázek, pak jen velmi neznatelně.
Útlum ve veřejných zakázkách nebyl důsledkem protikorupční novely, došlo k němu totiž téměř o dva roky dříve, vlivem ekonomické krize. Ukazujeme, že pokles objemu zakázek souvisí s reálným poklesem veřejných rozpočtů, dramatický zářez je vidět hlavně v roce 2010 u státní správy. Lakonicky řečeno - nejsou peníze, nebudou zakázky. Do problémů se trh dostal proto, že zadavatelé začali šetřit, protikorupční pravidla už špatnou situaci nijak prokazatelně nezhoršila.
Při detailnějším pohledu něco nehraje - ano, s krizí došlo k propadu veřejných zakázek, ale proč teď rostou? Vždyť veřejné rozpočty (státu i obcí) nijak nebují, odkud se tedy berou peníze? Z Evropské unie. Rozložíme-li si zakázky na ty hrazené z fondů a ostatní, zjistíme že růst nám primárně financuje Brusel. Odhlédneme-li od kofinancování, pak zakázky z prostřeků unie rostly o 16 %, zatímco domácích peněz se od úsporného roku 2011 neutratilo ani o korunu víc.
Závěrem - čeká-li někdo, že opětovným zvýšením limitů pro zadávání z ruky či okleštěním pravidla jedné nabídky pomůže ekonomice, pak čeká marně. Naše výsledky potvrzují to, co říká i selský rozum - stát neutratí víc peněz než kolik má (sic! ale to je na úplně jinou debatu), i kdyby zákon o veřejných zakázkách dovolil peníze rozdávat po ulicích.
Kompletní studie ke stažení zde.
Přísnější pravidla pro veřejné zakázky nevedla k menšímu utrácení, nepodvazovala ekonomiku. Psal jsem o tom již před rokem s důkazy slabými, dnes už to lze doložit podstatně lépe. Proč je to tak důležité? Protože legislativa potichu z protikorupčních opatření couvá, a hájí se právě potřebou pomoci ekonomice. Letos už můžu naplno říct, že to je blbost. Pánové Klaus, Hašek, Kuba a řada dalších se ve svých prohlášeních k tomuto tématu mýlili.
V dnes vydané studii ukazujeme, že srovnáme-li roky před a po novele (tedy 2011 a 2013 - s výsledky za rok 2012 je to kůli efektu novely komplikovanější), objem zakázek neklesal, ale naopak rostl. To platí i po očištění vlivu inflace a změny zákonných limitů. Pokud novela podvázala zadávání veřejných zakázek, pak jen velmi neznatelně.
Útlum ve veřejných zakázkách nebyl důsledkem protikorupční novely, došlo k němu totiž téměř o dva roky dříve, vlivem ekonomické krize. Ukazujeme, že pokles objemu zakázek souvisí s reálným poklesem veřejných rozpočtů, dramatický zářez je vidět hlavně v roce 2010 u státní správy. Lakonicky řečeno - nejsou peníze, nebudou zakázky. Do problémů se trh dostal proto, že zadavatelé začali šetřit, protikorupční pravidla už špatnou situaci nijak prokazatelně nezhoršila.
Objem veřejných zakázek klesl v roce 2010, nikoliv kolem novely zákona
Růst tažený eurofondy
Při detailnějším pohledu něco nehraje - ano, s krizí došlo k propadu veřejných zakázek, ale proč teď rostou? Vždyť veřejné rozpočty (státu i obcí) nijak nebují, odkud se tedy berou peníze? Z Evropské unie. Rozložíme-li si zakázky na ty hrazené z fondů a ostatní, zjistíme že růst nám primárně financuje Brusel. Odhlédneme-li od kofinancování, pak zakázky z prostřeků unie rostly o 16 %, zatímco domácích peněz se od úsporného roku 2011 neutratilo ani o korunu víc.
Závěrem - čeká-li někdo, že opětovným zvýšením limitů pro zadávání z ruky či okleštěním pravidla jedné nabídky pomůže ekonomice, pak čeká marně. Naše výsledky potvrzují to, co říká i selský rozum - stát neutratí víc peněz než kolik má (sic! ale to je na úplně jinou debatu), i kdyby zákon o veřejných zakázkách dovolil peníze rozdávat po ulicích.
Kompletní studie ke stažení zde.