Mnoho povyku pro intervence
ČNB dnes ukončila intervence. Jak tedy vlastně dopadly?
Když jsme se před pár týdny zajišťovali proti posílení koruny, zařadila se naše malá firma po bok oněch "tisíců spekulantů útočících na korunu". Jakkoliv to zní dramaticky, prostě jsme si vsadili, že kurz poklesne pod 26.87 Kč za euro (čili o cca půl procenta). Proč? Abychom v případě většího poklesu příliš netratili na našich smlouvách se zahraničím, uzavřených v eurech. Částku 26.87 jsme si nevymysleli. Takovou předpovídají koruně hodnotu za půl roku finanční trhy. Dnes se sice její kurz vrtí trochu níže, ale dlouhodobě by koruna mohla posílit asi tak o to půl procento (podle kolektivního odhadu světových finančníků).
1) Dopad na státní kasu - ČNB vydala za intervence částku přes 1,5 bilionu korun. Ač se to selskému rozumu nezdá, stát stálo mnohem méně. Totiž - v účetnictví centrální banky platí úplně jiná pravidla než pro jakoukoliv firmu či domácnost. Aby ne, když si tiskne vlastni peníze. Co se v praxi stalo, že ČNB nakoupila za vytištěné papírky obrovské množství zahraniční měny, a ta se teď (měřeno v korunách) znehodnotí. Tak zhruba o těch 0.5 %. Účetní ztráta hodnoty nakoupených devizových rezervt ČNB tedy může být řádově 1500 x 0.005 = 7,5 miliardy Kč (např. za Pandury se utratilo 2x tolik). Ani tyto peníze však nebude platit státní kasa - pouze o ně bude ochuzena, kdyby náhodou v budoucnu ČNB dosáhla zisku. To se historicky téměř nestává, čili celkový efekt pro státní kasu v příštích dekádách bude pravděpodobně nižší než oněch 7,5 miliardy (nemusel být žádný, utnula-li by banka intevence o pár měsíců dříve). Naopak peníze do kasy přitekly z vyšších daní či zaměstnanosti - přesnou částku lze hůře vyčíslit, ale klidně mohla být i vyšší než ony náklady.
2) Dopad na ekonomiku - Jednoduše řečeno, exportéři vydělali občan prodělal. Věci z dovozu od banánů po elektroniku nás po dobu intervencí stály víc - řádově o to půl procento. Stejnou částku v opačném gardu vydělali exportéři při prodeji do zahraničí. Platili díky tomu ale i vyšší daně, zaměstnali více lidí .. a dohromady nula od nuly pošla. Jestli byl celkový efekt pozitivní nebo negativní, o tom se my ekonomové můžeme přít ještě roky. Fakt je, že byl malý.
3) Dopad na měnu - ČNB by ale z definice měla být ekonomika celkem ukradená. Její hlavní a jediná starost je udržovat nízkou leč kladnou inflaci. Prostě abychom peníze zbytečně nehromadili (v případě deflace), ale ani abychom netapetovali bezcennými tisícovkami (v případě vysoké inflace). To se jí prozatím podařilo - otázkou je, zda natištěné koruny v příštích měsících přeci jen nevyberou daň a nevyženou ceny nahoru. Centrální bankéři se dušují že ne, zda mají pravdu ukáže až čas.
Závěr - nestalo se mnoho. Asi největší škodu tak nejspíše napáchá aktuálně nastalý mírný chaos a panika, či drobný šok pro nezajištěné exportéry. Banka svou akcí pomohla vládě k dobrým výsledkům (výběr daní, snížení nezaměstnanosti) za cenu zásahu do našich peněženek, který jsme ale díky konjunktuře příliš nepocítili. Jisté je, že kdybychom měli euro, tak by podobné blbosti nebylo potřeba řešit. Místo sázení na korunu či psaní/čtení článků jako je tento, jsme všichni mohli dělat něco smysluplnějšího.
Když jsme se před pár týdny zajišťovali proti posílení koruny, zařadila se naše malá firma po bok oněch "tisíců spekulantů útočících na korunu". Jakkoliv to zní dramaticky, prostě jsme si vsadili, že kurz poklesne pod 26.87 Kč za euro (čili o cca půl procenta). Proč? Abychom v případě většího poklesu příliš netratili na našich smlouvách se zahraničím, uzavřených v eurech. Částku 26.87 jsme si nevymysleli. Takovou předpovídají koruně hodnotu za půl roku finanční trhy. Dnes se sice její kurz vrtí trochu níže, ale dlouhodobě by koruna mohla posílit asi tak o to půl procento (podle kolektivního odhadu světových finančníků).
Co nás intervence stály?
1) Dopad na státní kasu - ČNB vydala za intervence částku přes 1,5 bilionu korun. Ač se to selskému rozumu nezdá, stát stálo mnohem méně. Totiž - v účetnictví centrální banky platí úplně jiná pravidla než pro jakoukoliv firmu či domácnost. Aby ne, když si tiskne vlastni peníze. Co se v praxi stalo, že ČNB nakoupila za vytištěné papírky obrovské množství zahraniční měny, a ta se teď (měřeno v korunách) znehodnotí. Tak zhruba o těch 0.5 %. Účetní ztráta hodnoty nakoupených devizových rezervt ČNB tedy může být řádově 1500 x 0.005 = 7,5 miliardy Kč (např. za Pandury se utratilo 2x tolik). Ani tyto peníze však nebude platit státní kasa - pouze o ně bude ochuzena, kdyby náhodou v budoucnu ČNB dosáhla zisku. To se historicky téměř nestává, čili celkový efekt pro státní kasu v příštích dekádách bude pravděpodobně nižší než oněch 7,5 miliardy (nemusel být žádný, utnula-li by banka intevence o pár měsíců dříve). Naopak peníze do kasy přitekly z vyšších daní či zaměstnanosti - přesnou částku lze hůře vyčíslit, ale klidně mohla být i vyšší než ony náklady.
2) Dopad na ekonomiku - Jednoduše řečeno, exportéři vydělali občan prodělal. Věci z dovozu od banánů po elektroniku nás po dobu intervencí stály víc - řádově o to půl procento. Stejnou částku v opačném gardu vydělali exportéři při prodeji do zahraničí. Platili díky tomu ale i vyšší daně, zaměstnali více lidí .. a dohromady nula od nuly pošla. Jestli byl celkový efekt pozitivní nebo negativní, o tom se my ekonomové můžeme přít ještě roky. Fakt je, že byl malý.
3) Dopad na měnu - ČNB by ale z definice měla být ekonomika celkem ukradená. Její hlavní a jediná starost je udržovat nízkou leč kladnou inflaci. Prostě abychom peníze zbytečně nehromadili (v případě deflace), ale ani abychom netapetovali bezcennými tisícovkami (v případě vysoké inflace). To se jí prozatím podařilo - otázkou je, zda natištěné koruny v příštích měsících přeci jen nevyberou daň a nevyženou ceny nahoru. Centrální bankéři se dušují že ne, zda mají pravdu ukáže až čas.
Závěr - nestalo se mnoho. Asi největší škodu tak nejspíše napáchá aktuálně nastalý mírný chaos a panika, či drobný šok pro nezajištěné exportéry. Banka svou akcí pomohla vládě k dobrým výsledkům (výběr daní, snížení nezaměstnanosti) za cenu zásahu do našich peněženek, který jsme ale díky konjunktuře příliš nepocítili. Jisté je, že kdybychom měli euro, tak by podobné blbosti nebylo potřeba řešit. Místo sázení na korunu či psaní/čtení článků jako je tento, jsme všichni mohli dělat něco smysluplnějšího.