Největší dezinformace o očkování
Minulý týden proběhla médii zpráva o tom, že WHO odňala České republice status země, v níž byly vymýceny spalničky. V řadě komentářů se objevilo tvrzení, že jde o jasný důkaz o vlivu dezinformací na veřejnou debatu. Dosavadní poznatky však ukazují, že skutečnost se podstatně složitější.
Jedná se přitom o zcela logickou úvahu. Kvůli vysokému výskytu dezinformací o očkování klesá důvěra obyvatelstva ve vakcíny. Nedůvěřivé obyvatelstvo se tedy nechává očkovat méně a snižuje se jeho imunita, což vede k nárůstu výskytu zdánlivě vymýcených nemocí jako jsou třeba spalničky. Vzhledem ke zkušenostem ze zahraničí se také přímo nabízela teze, že šíření dezinformací je taktikou používanou zahraničními aktéry k oslabení obranyschopnosti České republiky.
Jak však ukazuje studie Prague Security Studies Institute výše načrtnutá úvaha selhává v samotném zárodku, jelikož očkování pro weby známé šířením dezinformací není relevantním tématem. Na 40 webech, které spolek Konspirátori.sk označuje za šiřitele sporného obsahu, bylo totiž v minulé roce publikováno pouze 570 textů zmiňujících očkování. Weby známé šířením sporného obsahu spojeného zejména s veřejným děním tedy o tomto téma jevily pouze nízký zájem.
Z publikovaných textů byla drtivá většina pouze informativního charakteru a o vakcínách se negativně vyjadřovalo pouze 76 textů. Odpůrci očkování jej kritizovali z velmi odlišných pozic. Zatímco někteří předkládali pseudovědecké argumenty o negativních účincích vakcín, jiní se věnovali konspiračním teoriím. O koordinované a propracované kampani snažící se snížit proočkovanost české obyvatelstva tedy nelze hovořit.
Samozřejmě lze argumentovat, že mýty o očkování se šíří na jiných platformách než webech věnujících se veřejnému dění. Tato skutečnost se do jisté míry potvrdila, jelikož v rámci studie byl též analyzován web Rozalio, který představuje platformu pro odpůrce očkování. Není však bez zajímavosti, že tento web sice psal o očkování často, avšak vyloženě negativní texty byly v menšině. Analýza debaty o očkování na diskuzních fórech a webech věnovaných mateřství nebo problematice zdraví obecně, které logicky nabízejí živnou půdu pro šíření mýtu o očkování, zatím (pokud je autorovi známo) v českém kontextu nevznikla. Což znamená, že v současné době není možné vést smysluplnou debatu o jejich potenciální dopadu, protože chybí potřebná data.
Tvrzení, že dezinformace o očkování stojí za zvýšeným výskytem spalniček v České republice, je tedy samo o sobě manipulací, protože není podpořeno žádným výzkumem a opírá se pouze o obecné předpoklady a emoce. Takto nedůsledný a selektivní výklady reality poškozuje veřejnou diskuzi, jelikož z ní vytěsňuje fakta a dává zvítězit dojmům a názorům. Proto ti, kteří halasně tvrdí, že pokles proočkovanosti jasně dokazuje vliv dezinformací na veřejnou debatu, očividně potřebují kurz kritického myšlení stejně urgentně jako ti, dle nichž je očkování součást iluminátského spiknutí.
Autor by si touto formou dovolil poděkovat kolegům, kteří se na vzniku výzkumu podíleli, a přinesli tak do debaty tolik potřebná fakta.
Jedná se přitom o zcela logickou úvahu. Kvůli vysokému výskytu dezinformací o očkování klesá důvěra obyvatelstva ve vakcíny. Nedůvěřivé obyvatelstvo se tedy nechává očkovat méně a snižuje se jeho imunita, což vede k nárůstu výskytu zdánlivě vymýcených nemocí jako jsou třeba spalničky. Vzhledem ke zkušenostem ze zahraničí se také přímo nabízela teze, že šíření dezinformací je taktikou používanou zahraničními aktéry k oslabení obranyschopnosti České republiky.
Jak však ukazuje studie Prague Security Studies Institute výše načrtnutá úvaha selhává v samotném zárodku, jelikož očkování pro weby známé šířením dezinformací není relevantním tématem. Na 40 webech, které spolek Konspirátori.sk označuje za šiřitele sporného obsahu, bylo totiž v minulé roce publikováno pouze 570 textů zmiňujících očkování. Weby známé šířením sporného obsahu spojeného zejména s veřejným děním tedy o tomto téma jevily pouze nízký zájem.
Z publikovaných textů byla drtivá většina pouze informativního charakteru a o vakcínách se negativně vyjadřovalo pouze 76 textů. Odpůrci očkování jej kritizovali z velmi odlišných pozic. Zatímco někteří předkládali pseudovědecké argumenty o negativních účincích vakcín, jiní se věnovali konspiračním teoriím. O koordinované a propracované kampani snažící se snížit proočkovanost české obyvatelstva tedy nelze hovořit.
Samozřejmě lze argumentovat, že mýty o očkování se šíří na jiných platformách než webech věnujících se veřejnému dění. Tato skutečnost se do jisté míry potvrdila, jelikož v rámci studie byl též analyzován web Rozalio, který představuje platformu pro odpůrce očkování. Není však bez zajímavosti, že tento web sice psal o očkování často, avšak vyloženě negativní texty byly v menšině. Analýza debaty o očkování na diskuzních fórech a webech věnovaných mateřství nebo problematice zdraví obecně, které logicky nabízejí živnou půdu pro šíření mýtu o očkování, zatím (pokud je autorovi známo) v českém kontextu nevznikla. Což znamená, že v současné době není možné vést smysluplnou debatu o jejich potenciální dopadu, protože chybí potřebná data.
Tvrzení, že dezinformace o očkování stojí za zvýšeným výskytem spalniček v České republice, je tedy samo o sobě manipulací, protože není podpořeno žádným výzkumem a opírá se pouze o obecné předpoklady a emoce. Takto nedůsledný a selektivní výklady reality poškozuje veřejnou diskuzi, jelikož z ní vytěsňuje fakta a dává zvítězit dojmům a názorům. Proto ti, kteří halasně tvrdí, že pokles proočkovanosti jasně dokazuje vliv dezinformací na veřejnou debatu, očividně potřebují kurz kritického myšlení stejně urgentně jako ti, dle nichž je očkování součást iluminátského spiknutí.
Autor by si touto formou dovolil poděkovat kolegům, kteří se na vzniku výzkumu podíleli, a přinesli tak do debaty tolik potřebná fakta.