S parlamentními volbami 2017 bude neodmyslitelně spjata kauza lithium. Právě z příprav vytunelování zásob tohoto vzácného kovu totiž ČSSD bez předložení jakýchkoli důkazů obvinil dezinformační web Aeronet poté, co Ministerstvo průmyslu a obchodu (v jehož čele stál člen sociální demokracie Jiří Havlíček) podepsalo memorandum týkající se těžby lithia se společností European Metals Holdings Ltd.

Tato dezinformace se záhy rozšířila nejen po pochybných internetových platformách, ale stala se také součást předvolební kampaně některých politických subjektů. Další ze série příběhů o nekalé privatizaci „rodinného stříbra“ díky tomu zasáhl nejen malou skupinku čtenářů „alternativních médií“, ale rozšířil se do mainstreamového mediálního prostoru. Sice nelze přesně spočítat vliv této dezinformace na volební výsledky sociálních demokratů, avšak dění spojené s lithiem jim v předvolebním klání rozhodně nepomohlo.

Lithiová kauza je přímo učebnicovým příkladem způsobu, jakým se ve veřejném prostoru mohou úspěšně šířit dezinformace. K jejich vypuštění z prostoru vymezeného pro autory a čtenáře s vyhraněným světonázorem je potřeba legitimizace aktérem – médiem či politikem – který je respektován i ve společenském mainstreamu. Právě pro případy, kdy se dezinformace dostane do mainstreamových médií a začne se rychle šířit, by stát měl mít vypracovaný systém obrany. Na místě je samozřejmě co nejrychlejší reakce postižené státní instituce – Ministerstvo průmyslu a obchodu na dezinformaci spojenou s lithiem reagovalo již několik dní po jejím zveřejnění na Aeronetu. U těchto orgánů však v předvolebním čase (zvláště pokud se dezinformace stane součástí kampaně některého z kandidujících subjektů) vždy existuje riziko, že budou nařčeny ze snahy o ovlivnění politické soutěže. Proto bychom od příslušných úřadů neměli čekat více než uvedení situace na pravou míru – odpovědnost za hledání dalších souvislostí (včetně vypátrání původu dezinformace) již leží na médiích a občanské společnosti. Právě oni totiž mohou přímo apelovat na kandidující subjekty, aby se užívání dezinformací vyhnuli, a na voliče, aby takové chování politikům netolerovali. Dokud se totiž používání dezinformací ve volebním boji nestane společensky neakceptovatelným, budou politické subjekty neustále v pokušení, aby se k používání dezinformací ve volební kampani uchylovali, aniž by se příliš zajímali o jejich původní zdroj.

Kauza lithium ukazuje, že média, politické subjekty i samotní voliči v tomto ohledu během kampaně před parlamentními volbami neuspěli. Naštěstí máme hned začátkem příštího roku šanci na reparát.