I přestože se občas objevuje tendence dezinformační weby vnímat jako homogenní skupinu, současné třenice mezi notoricky známým konspiračním webem Aeronet a stranou SPD připomínají, že situace je o mnoho složitější.

Úzké propojení mezi platformami šířícími dezinformace a uskupeními pohybujícími se na obou okrajích politického spektra není překvapivé. Sám autor jej konec konců připomněl v souvislosti s kandidaturou redaktora webu Nová Republika Ivana Davida za Stranu přímé demokracie – Tomio Okamura ve volbách do Evropského parlamentu. Nejedná se však o jediný příklad – některé platformy šířící dezinformace často poskytují rozličným politickým či jiným uskupením s jinak marginálním dosahem prostor pro prezentaci vlastních postojů. Mohou pro to mít různé důvody – ideové souznění, snaha o vlastní legitimizaci, možnost přitáhnout nové skupiny čtenářů nebo bez většího úsilí získat (zpravidla kontroverzní) obsah, který přitáhne pozornost.

Domnívat se však, že extremisté a konspirátoři tvoří jednotnou politickou sílu mající potenciál hýbat domácím děním, je přehnané. Některé z těchto platforem si od vnitrostátní politiky drží odstup a soustředí se na obecnější konspirace nebo prosazování vlastní úzce vymezené agendy. Například jeden z nejpopulárnějších webů šířících dezinformace AC24 se v žádných volbách od roku 2017 nepokoušel výrazněji vstoupit do předvolebních kampaní. Naopak Ti, kteří se k domácí politice vyjadřují sice zastávají obecně kritický postoj k současnému politickému systému, ale již složitěji hledají shodu na podpoře konkrétních politiků (pokud pomineme prezidenta Miloše Zemana).

Dlouho dobu se zdálo, že z různých stran snažících se vytvářet dojem anti-systémové volby se dezinformátorům nejvíce zamlouvá SPD, která minimálně nebyla kritizována tak často jako jiné relevantní politické subjekty. Výrazný zlom však nastal ve chvíli, kdy po vyloučení poslanec Lubomíra Volného relativně populární web Aeronet zveřejnil několik článků kritizujících vnitřních fungování SPD a tuto neděli informoval o názorových třenicích mezi lídrem kandidátky do Evropského parlamentu Ivanem Davidem a zbytkem strany. Tento konflikt zřejmě bude dále eskalovat – Tomio Okamura se proti vyjádřením Aeronetu ohradil v pořadu Svobodného rádia a svém Facebooku. Na ostatních webech šířících dezinformace teze předložené Aeronetem příliš nerezonují, což se však může snadno změnit. Každopádně se nejedná o první kritiku SPD ze strany platforem šířících dezinformace jako ukazuje například tento starší komentář Filipa Vávry z webu Středoevropan.

Roztržku mezi Aeronetem a SPD lze chápat nikoli pouze jako střet dvou různých aktérů české anti-systémové scény, ale též jako možnost nahlédnout do jejího fungování. Zatímco u vzdálených geopolitických témat se tato část informačního dokáže semknout a artikulovat stejný narativ – jak se ukázalo po pokusu o otravu bývalého důstojníka GRU Sergeje Skripala nebo při krizi v Kerčském průlivu – při reakci na domácí události je situace různorodější.

V rovině výzkumné to znamená, že je nutné věnovat více pozornosti odlišnostem mezi jednotlivými aktéry české dezinformační scény a kriticky reflektovat používání nálepky "dezinformační web", která se ukazuje jako nevyhovující. V rovině politické se pak nabízí otázka, nakolik jsou tyto platformy vůbec schopny mobilizovat své publikum k politické akci přesahující internetový prostor. Zatím se spíše zdá, že pokud nezískají silného partnera s politickými ambicemi typu Tomio Okamura nebo Miloš Zeman, jejich schopnost ovlivnit reálnou politiku spíše nízká. Navíc se ukazuje, že toto partnerství není jednoduché udržet - konec konců i prezident Zeman byl kritizován za svou podporu Juana Guaidóna ve venezuelské krizi. Což je před volbami do Evropského parlamentu dobrá zpráva.