Bezpochyby všichni známe tu situaci, která se týká takto postiženého předmětu a všichni se štítí tu věc vzít do rukou a udělat s ním, co je třeba.

Tuto situaci dnes zažívá naše politická reprezentace vzešlá z řádných voleb už dobře před více než dvěma měsíci. Totiž, že si netroufá přesně pojmenovat to, co nám právě předvádí pan prezident Zeman, který si testuje s chorobným potěšením, co ještě vše politici snesou. A to tím, že odmítá jmenovat premiéra bez podstatného důvodu a dokonce má námitky proti nominovaným ministrům, ačkoliv ani jeden z nich není lidojed, jak se traduje.

Zdržuje jednání, jak může a tím nechá při moci vládu v demisi dlouhé měsíce, což je skandál.
Mohlo by mi celkem být jedno, jak se politická reprezentace chová, nepatřím do té skupiny. Jedno mi to ovšem není, to vše má špatné důsledky pro nás všechny.

Ale pan prezident zapomíná na jednu věc: on také testuje trpělivost nás, obyčejných občanů, kteří se mohou k podobným situacím vyjadřovat rovnoprávně s politiky, ba co víc, právem i občanskou povinností je to od nich očekáváno. I naše trpělivost má své meze a je, troufám si říci, dávno překročena. To taky bude mít své nepříznivé důsledky!

Prezident Zeman se tedy chová nezodpovědně už v řádu měsíců, ani ne týdnů. Důvodem je prostá lidská malost v podobě pomstychtivosti a nízkých pudů. Mohu to, na rozdíl od politiků nazvat otevřeně a přímo. Směšně působí, když všichni unisono prohlašují s vážnou tváří, že jsou přesvědčeni, že prezident se bude chovat státnicky odpovědně a zodpovědně.

Samozřejmě, že nebude a ani nechce - a všichni to víme.

Máme tedy prezidenta, který svými vlastnostmi nedorostl ani do úrovně lokálního politika, musím s hořkostí konstatovat.