Poznámky vydavatele Romano hangos k dopisu Pavla Pečínky, bývalého šéfredaktora Romano hangos ministru kultury z ledna roku 2015
Celkově lze tento dopis charakterizovat jako stížnost na činnost vydavatelství Romano hangos. Popisované děje a osobnosti jsou však provázeny nejasnostmi, dohady, výmysly, a stížnostmi na netransparentní jednání, o němž se Pavel Pečínka domníval, že mu tyto informace mají být poskytovány, ačkoliv mu jako zaměstnanci nenáležely a byly pod ochranou osobních dat. Jako například platy zaměstnanců, provozní náklady a jiné organizační záležitosti. Funkce šéfredaktora byla dána jím podepsaným popisem práce, týkající se jen obsahové stránky novin. Často požadoval informace, týkající se jednotlivých osob, jak žijí, co dělají atp., což byly věci naprosto soukromé a zcela irelevantní pro vydavatelství.
Z celého dopisu je patrná absolutní nevědomost o právních aspektech jeho činnosti a možných důsledcích, které si ani okrajově nebyl schopen uvědomit.
Přestože byl zaměstnancem, což pro něj po celou dobu byla přece jen jakási sociální jistota, nevážil si toho a svoje vlastní pracoviště neustále pomlouval a rozesílal o tom pomlouvačné listy na všechny možné strany. Nyní dokonce i Britským listům, které jsme již zpravily o možnosti žaloby na ně, pro jejich neprofesionálně šířené a ničím neprověřené pomluvy. Jeho počínání kvalifikujeme jako počínání duševně nemocného člověka.
Nyní několik faktických poznámek:
Způsob řízení vydavatelství a organizace samé:
Organizace je řízena exekutivní ředitelkou Bc. Janou Vejplachovou. Ing. Zuzana Holomková není žádnou finanční ředitelkou. Plní funkci finanční manažerky s povinností zpracovávat účetní uzávěrky, rozpočty k projektům a jejich vyhodnocování, což je práce vysoce náročná, profesionální a podléhající častým změnám a složitým procedurám, náročná na práci s čísly.
Já sám jsem voleným předsedou organizace v obnovovaných volbách, v posledním čase s ohledem na vysoký věk (letos 78 roků) spíše čestným předsedou. Nejsem řádným zaměstnancem organizace, pokud tím není míněna dohoda o provedení práce. Pokud jsem přivolán k vedení vydavatelství, pak jen proto, že jsem noviny pozvedl k životu a již 17 let je udržuju při životě. Jsem za to placen velmi skromně, nikoliv jak udává Pavel Pečínka a to pouze sumou, která spíše uhrazuje vyšší provozní náklady, které s touto funkcí souvisí.
Práci pro vydavatelství, případně redakční práci nevykonávám pro finanční odměnu, která je mimochodem směšně nízká, ale protože jsem tou prací posedlý jako publicista a komentátor politických a společenských událostí a patří to k mému postoji ve společnosti, který zastávám konzistentně již 25 let. Totéž platí pro moji dceru Dr. Janu Horváthovou, kterou Pečínka velmi nespravedlivě a odporným způsobem osočuje. Její občasná a sporadická činnost v Romano hangos velmi úroveň novin zkvalitnila a při tom odhalila nečekané rezervy panem Pečínkou do té doby nepřiznané.
Organizace je řízena Radou a veškeré kroky musí být touto Radou odsouhlaseny, pokud přímo Rada iniciativně (nikoliv formálně) sama nedává příkaz k jejich naplnění.
Za faktickou poznámku může být považován záznam ze zasedání Rady z roku 2011, ve které byla vyslovena panu Pečínkovi důtka za lži o vydavatelství produkované do veřejnosti a za absenci jakékoliv loajality vůči zaměstnavateli.
Přestože jsem byl vyzýván na zasedáních Rady k tomu, aby Pavel Pečínka odešel, když nás tak nechutně poškozuje, snažil jsem se ho za každou cenu udržet do doby než sežene jinou práci. Nebyl v tom důvod, že bychom si bez něj nedokázali pomoci. To jsme konec konců snadno prokázali, když funkci šéfredaktora ve své mateřské dovolené dělala Dr. Horváthová i já, než jsme na výběrové řízení získali nového šéfredaktora, který se nyní sám ozývá a protestuje proti způsobu, jakým ho popisuje ve svém textu Pavel Pečínka. Když mi koncem roku Pavel Pečínka sdělil, že má nové místo, s velkým ulehčením jsme s ním pracovní poměr ukončili.
Finanční odměna za práci šéfredaktora:
Ta se řídila podle možností, daných financemi, které se nám podařilo získat. Pavel Pečínka měl vždy základní plat zhruba 4x větší než všichni ostatní a to ve výši 16.000 Kč.
Protože však noviny vycházely prakticky od dubna do prosince, což všichni spolupracovníci respektovali, bylo nutno dělat redukce v platu na dobu předcházející, kdy bylo nutno vykonat přípravné práce. Avšak za dobu vydávání 8 měsíců náležel Pavlu Pečínkovi nezmenšený plat jak je udávám, nikoliv tak, jak to líčí on.
Tuto podstatu nechtěl vzít Pavel Pečínka na vědomí, nikdy se s ní nesmířil a považoval ji za osobní křivdu. Taky nedokázal pochopit, že nemůže mít větší plat než jsou zdroje.
Dále jen několik poznámek k nesprávnostem v textu Pavla Pečínky.
Ad) Hromadění balíků. Distribuci asi 2800 výtisků provádí profesionální firma. Pro naší potřebu zůstávalo v kanceláři a recepci Muzea romské kultury asi 300 výtisků. Ty se skoro vždycky pro návštěvníky udaly. Tohle je nechutná lež od Pečínky.
Ad) Pozměnění podepsaných dokumentů. Šéfredaktor vždy podepisuje jen své curriculum vitae, celý projekt je podepisován šéfem vydavatelství a je jím také celý zpracován. Podpis šéfredaktora nebyl ani nutný, byl jen znamením spolupráce s ním. Pan Pečínka na projektu nebo práci s ním neměl žádnou povinnost.
Ad) Národnost pracovníků redakce. Co má společného s „průhledností“ funkce grafika českého a šéfredaktora ázerbájdžánského, případně židovského? To mi uniká. Není v tom možno shledávat jakési nacionální poblouznění pana Pečínky?
Ad) „Podbízivost bossům. To bychom se museli bavit, kdo je mezi Romy bos a kdo nikoliv a o tom se panem Pečínkou nehodlám bavit. Šlo o pana Lučanského, který řádně kandidoval ve volbách a zaplatil si taky řádně inzert v našich novinách, díky Bohu. Dál je zmínka o pana Lípovi, ať byl jaký byl, byla to hlava olašské komunity. O tom se nedalo nepsat, když zemřel.
Ad) Neúměrné odměny. Pro úplnost uvádím svůj průměrný měsíční plat na dohodu vůči Romano hangos. Celkový roční příjem v roce 2014 činil 53.230 Kč, na 1 číslo Romano hangos tak vychází 2.661 Kč a na měsíc 5.323 hrubého, tedy čistého tak něco kolem 4.000. To je dost značný rozdíl proti údajům Pečínky, skoro stoprocentní. Tak je to se vším.
Ad) Opisování článků. Odmítám také, že by v novinách byly zveřejněny opsané články z Lidových novin. To nikdy a ani náhodou. Všechny moje články jsou původní, to se dá prokázat. Vedle toho jsem ovšem docela často prezentovaný komentátor politických událostí v Lidových novinách. Co bylo v Lidovkách, nebylo v Romano hangos. Je evidentní, že si pan Pečínka vymýšlí. To je od něho docela podlé.
Ostatní zmínky v jeho textu nejsou hodny komentáře.
Z celého dopisu je patrná absolutní nevědomost o právních aspektech jeho činnosti a možných důsledcích, které si ani okrajově nebyl schopen uvědomit.
Přestože byl zaměstnancem, což pro něj po celou dobu byla přece jen jakási sociální jistota, nevážil si toho a svoje vlastní pracoviště neustále pomlouval a rozesílal o tom pomlouvačné listy na všechny možné strany. Nyní dokonce i Britským listům, které jsme již zpravily o možnosti žaloby na ně, pro jejich neprofesionálně šířené a ničím neprověřené pomluvy. Jeho počínání kvalifikujeme jako počínání duševně nemocného člověka.
Nyní několik faktických poznámek:
Způsob řízení vydavatelství a organizace samé:
Organizace je řízena exekutivní ředitelkou Bc. Janou Vejplachovou. Ing. Zuzana Holomková není žádnou finanční ředitelkou. Plní funkci finanční manažerky s povinností zpracovávat účetní uzávěrky, rozpočty k projektům a jejich vyhodnocování, což je práce vysoce náročná, profesionální a podléhající častým změnám a složitým procedurám, náročná na práci s čísly.
Já sám jsem voleným předsedou organizace v obnovovaných volbách, v posledním čase s ohledem na vysoký věk (letos 78 roků) spíše čestným předsedou. Nejsem řádným zaměstnancem organizace, pokud tím není míněna dohoda o provedení práce. Pokud jsem přivolán k vedení vydavatelství, pak jen proto, že jsem noviny pozvedl k životu a již 17 let je udržuju při životě. Jsem za to placen velmi skromně, nikoliv jak udává Pavel Pečínka a to pouze sumou, která spíše uhrazuje vyšší provozní náklady, které s touto funkcí souvisí.
Práci pro vydavatelství, případně redakční práci nevykonávám pro finanční odměnu, která je mimochodem směšně nízká, ale protože jsem tou prací posedlý jako publicista a komentátor politických a společenských událostí a patří to k mému postoji ve společnosti, který zastávám konzistentně již 25 let. Totéž platí pro moji dceru Dr. Janu Horváthovou, kterou Pečínka velmi nespravedlivě a odporným způsobem osočuje. Její občasná a sporadická činnost v Romano hangos velmi úroveň novin zkvalitnila a při tom odhalila nečekané rezervy panem Pečínkou do té doby nepřiznané.
Organizace je řízena Radou a veškeré kroky musí být touto Radou odsouhlaseny, pokud přímo Rada iniciativně (nikoliv formálně) sama nedává příkaz k jejich naplnění.
Za faktickou poznámku může být považován záznam ze zasedání Rady z roku 2011, ve které byla vyslovena panu Pečínkovi důtka za lži o vydavatelství produkované do veřejnosti a za absenci jakékoliv loajality vůči zaměstnavateli.
Přestože jsem byl vyzýván na zasedáních Rady k tomu, aby Pavel Pečínka odešel, když nás tak nechutně poškozuje, snažil jsem se ho za každou cenu udržet do doby než sežene jinou práci. Nebyl v tom důvod, že bychom si bez něj nedokázali pomoci. To jsme konec konců snadno prokázali, když funkci šéfredaktora ve své mateřské dovolené dělala Dr. Horváthová i já, než jsme na výběrové řízení získali nového šéfredaktora, který se nyní sám ozývá a protestuje proti způsobu, jakým ho popisuje ve svém textu Pavel Pečínka. Když mi koncem roku Pavel Pečínka sdělil, že má nové místo, s velkým ulehčením jsme s ním pracovní poměr ukončili.
Finanční odměna za práci šéfredaktora:
Ta se řídila podle možností, daných financemi, které se nám podařilo získat. Pavel Pečínka měl vždy základní plat zhruba 4x větší než všichni ostatní a to ve výši 16.000 Kč.
Protože však noviny vycházely prakticky od dubna do prosince, což všichni spolupracovníci respektovali, bylo nutno dělat redukce v platu na dobu předcházející, kdy bylo nutno vykonat přípravné práce. Avšak za dobu vydávání 8 měsíců náležel Pavlu Pečínkovi nezmenšený plat jak je udávám, nikoliv tak, jak to líčí on.
Tuto podstatu nechtěl vzít Pavel Pečínka na vědomí, nikdy se s ní nesmířil a považoval ji za osobní křivdu. Taky nedokázal pochopit, že nemůže mít větší plat než jsou zdroje.
Dále jen několik poznámek k nesprávnostem v textu Pavla Pečínky.
Ad) Hromadění balíků. Distribuci asi 2800 výtisků provádí profesionální firma. Pro naší potřebu zůstávalo v kanceláři a recepci Muzea romské kultury asi 300 výtisků. Ty se skoro vždycky pro návštěvníky udaly. Tohle je nechutná lež od Pečínky.
Ad) Pozměnění podepsaných dokumentů. Šéfredaktor vždy podepisuje jen své curriculum vitae, celý projekt je podepisován šéfem vydavatelství a je jím také celý zpracován. Podpis šéfredaktora nebyl ani nutný, byl jen znamením spolupráce s ním. Pan Pečínka na projektu nebo práci s ním neměl žádnou povinnost.
Ad) Národnost pracovníků redakce. Co má společného s „průhledností“ funkce grafika českého a šéfredaktora ázerbájdžánského, případně židovského? To mi uniká. Není v tom možno shledávat jakési nacionální poblouznění pana Pečínky?
Ad) „Podbízivost bossům. To bychom se museli bavit, kdo je mezi Romy bos a kdo nikoliv a o tom se panem Pečínkou nehodlám bavit. Šlo o pana Lučanského, který řádně kandidoval ve volbách a zaplatil si taky řádně inzert v našich novinách, díky Bohu. Dál je zmínka o pana Lípovi, ať byl jaký byl, byla to hlava olašské komunity. O tom se nedalo nepsat, když zemřel.
Ad) Neúměrné odměny. Pro úplnost uvádím svůj průměrný měsíční plat na dohodu vůči Romano hangos. Celkový roční příjem v roce 2014 činil 53.230 Kč, na 1 číslo Romano hangos tak vychází 2.661 Kč a na měsíc 5.323 hrubého, tedy čistého tak něco kolem 4.000. To je dost značný rozdíl proti údajům Pečínky, skoro stoprocentní. Tak je to se vším.
Ad) Opisování článků. Odmítám také, že by v novinách byly zveřejněny opsané články z Lidových novin. To nikdy a ani náhodou. Všechny moje články jsou původní, to se dá prokázat. Vedle toho jsem ovšem docela často prezentovaný komentátor politických událostí v Lidových novinách. Co bylo v Lidovkách, nebylo v Romano hangos. Je evidentní, že si pan Pečínka vymýšlí. To je od něho docela podlé.
Ostatní zmínky v jeho textu nejsou hodny komentáře.