28. května v sobotní noc byl zavražděn mladý Rom bývalým bachařem. Podívejme se blíže, jaké okolnosti tento případ provázejí.

Začněme oním mladým Romem. Sobotní večer láká mnohými dobrodružstvími obvykle spojenými s alkoholem. Když se propojí se snahou sednout do auta, začíná vražedná kombinace. To se i stalo. Kolem bylo nepochybně plno lidí z romské komunity. Nikdo nedokázal toho chlapce zpacifikovat. Stačilo dát mu pár facek a někam ho bezpečně uklidit. Nikdo takový se nenašel. Podobný scénář byl i počátkem smrti mladého Roma v Žatci i mnohde jinde.

Pokládám to za nedostatečně vypěstované obranné mechanismy v místních romských komunitách, které by počínající pohromě dokázali účinně bránit, jakmile se takové zřetelné projevy objeví. Tento případ by už měl stačit k tomu, aby se v takové romské komunitě objevili rozumní lidé s patřičnou autoritou a včas zakročili. Následující protesty proti smrti na adresu policie, či někoho jiného, jsou už neúčinné a marné a navíc svědčí o neschopnosti komunity věc vyhodnotit kriticky s pohledem dovnitř.

Dovedu pochopit důvody, které onoho mladíka přivedli k protestní akci, podle jeho mínění. Mohlo být důsledkem potíží jeho rodiny, kterou spekulanti s byty dostali do svízelné situace v nějaké vyloučené lokalitě. Ale projevená násilná reakce řešením rozhodně není. To je v rukou správců města Chomutov a po této smrti i pro ně pádný důvod k zamyšlení. Spekulanty s byty je Chomutov neblaze proslulý.

Když pak došlo k nabourávání aut, k hlasitému rozruchu, najde se vždy mstitel a vražda není v takovém případě ničím novým. Symptomatické je, že vrahem v tomto případě byl bývalý bachař. Nemusíme si dělat iluze, že právě v těchto kruzích se objevují nenávistné sklony vůči Romům. Nenávist není dobrým rádcem, ale dovedu si představit momentální úlevný pocit takového střelce i za cenu katastrofických důsledků, které jsou ještě v nedohlednu. Ale přijdou. To je nepochybné.

Věc má ještě další aspekt. Máme ministra vnitra pistolníka. Milan Chovanec vybízí české občany, aby vlastnili střelné zbraně, nejlépe poloautomatické, aby mohli v případě útoku teroristů pomoci polici k jejich likvidaci. Co na tom, že se u nás žádní migranti skoro nevyskytují. Právě okolnostmi smrti mladého Roma v Chomutově jsme si mohli ujasnit, jak dokonale pitomá to je prosba. Nedivil bych se, kdyby budoucí obhájci tohoto vraha poukazovali na to, že v okamžiku nabourávání aut se potenciální vrah mohl domnívat, že jde o teroristický čin a na základě přání pana ministra střelec zakročil.

Pan Chovanec jde dále. Dokonce se souhlasem vlády podává jeho ministerstvo žalobu k evropskému soudnímu dvoru proti nové evropské směrnici omezující držení zejména poloautomatických zbraní. Zdá se, že se dočkáme dalšího fiaska.

Smrt každého člověka, zejména mladého, je tragédií. Nikdo nemá právo zbavit někoho života o své újmě a už vůbec ne v afektu. Doufám a věřím, že tato vražda bude náležitě a spravedlivě vyřešena, že policie dodá náležitá fakta soudu a že vrah bude potrestán. A že nebude žádných důvodů k protestům Romů vůči policii či soudům, pokud ne přímo proti vrahovi, pokud by se ukázalo, že ho spravedlivý trest nepostihl.