Jak známo, Křesťanskodemokratická unie CDU Angely Merkelové v nedělních německých zemských volbách oslabila ve všech třech spolkových zemích. Sice vyhrála v Sasku-Anhaltsku, ale jako druhá skončila v Bádensku-Würtenbersku i v Porýní-Falcku. Tam výrazný úspěch zaznamenala pravicově populistická, protiemigrantská Alternative für Deutschland, Alternativa pro Německo. Název této strany či její zkratka AfD se skloňuje ve všech médiích.

Připomeňme si, jak vznikla: AfD se transformovala na počátku roku 2013 z občanské iniciativy Volební alternativa 2013 a rovněž v tomto roce se poprvé účastnila spolkových voleb. V roce 2014 získala již křesla v Evropském parlamentu a dostala se i do zemských parlamentů v zemích bývalé NDR: konkrétně v Braniborsku, Sasku a Durynsku a v roce 2015 ještě vstoupila do parlamentů v Hamburku a Brémách.

Strana vznikla z protestního hnutí proti euru. Po zmíněných úspěších ale obraz této strany zaznamenal dočasně trhliny: Mluvčími do července roku 2015 byli profesor ekonomie Bernard Lucke, který je považován za zakladatele, Frauke Petryová a Konrad Adam. Po měsících dohadování bylo zvoleno dvojhlavé vedení, v němž je již zmíněná paní Petryová a Jörg Meuthen. O této změně se hovoří jako o vítězství nacionálních konzervativců. Po té se od AfD odštěpila skupina kolem Berndta Luckeho, která založila svou stranu, která je považována za hospodářsko-liberální a nese název Alianz für Forschritt und Aufbruch, Aliance pro pokrok a obnovu.

V posledních dnech na sebe upozornila hlavně jednačtyřicetiletá Frauke Petryová, promovaná chemička a podnikatelka, která ovšem svou firmu přivedla kvůli předlužení do insolvence a musela ji prodat. Původně byla vdaná za evangelického faráře, s kterým má čtyři děti. Dnes se věnuje výhradně politice. Politologové ji považují za protagonistku nacionálně-konzervativního křídla AfD.

V Thüringen Allgemeine Zeitung, kterému poskytla v roce 2014 rozhovor, požadovala umenšení moci Evropské unie a stěžovala si na poškozování demokracie v Evropě. Velice jasně se rovněž vyjádřila k migrantům: Pro ty skutečně pronásledované požadovala azyl a právo na práci a naopak pro většinu, která podle ní představuje hospodářské emigranty, řádnou zákonnou regulaci, která by odpovídala reálným potřebám Německa, přičemž přednost mají mít vždy němečtí pracovníci. V rozhovoru pro Mannheimer Morgen v lednu letošního roku ještě přitvrdila. Prohlásila, že pohraniční policie musí zabránit vstupu ilegálních běženců do země a v nutných případech musí mít právo použít i střelnou zbraň. Policejní odbory se proti takovému postoji, který vychází z její interpretace zákona, postavily. V posledních všeobecných volbách získala tato strana 4,7 procenta a do bundestagu se nedostala. Příští celoněmecké volby se uskuteční v roce 2017.

(Psáno pro ČRo Plus)