Před několika dny, 10. června 2009, byla v Německu, v Hamburku, ve vydavatelství Gruner + Jahr sepsána Charta, jejíž dodržování by mělo zabezpečit svobodu slova nejen v Evropské unii, ale i v dalších evropských státech. Podepsat ji mohou novináři z celé Evropy na www.pressfreedom.eu. Na jejím znění se podíleli šéfredaktoři nejrenomovanějších německých novin a newsmagazínů, kteří byli pohoršeni již v roce 2006 v říjnu zavražděním ruské novinářky Anny Politkovské z Novoj gazety.

Rešerše ukazují, že k tlakům na média dochází v celé Evropě: V Srbsku ze strany ortodoxních religiózních skupin, které útočí na nemuslimské spoluobčany. V Itálii, kde ministerský předseda Berlusconi se pomocí svých vlastních médií pokouší útočit na opoziční a nezávislé novináře. V Rusku novináře soudy nechrání, ale naopak je trestají. V Rumunsku jsou novináři jako nepohodlné bytosti různě obviňováni hlavně podnikateli, kteří se je snaží dostat před soud. A i v Německu došlo v posledních letech k domovní prohlídce jednoho spolupracovníka redakce velmi seriózního časopisu, který se zabývá politickou kulturou, Cicero, když se zajímal o obchody mladého pana Strausse a o práci tajných služeb.

Bohužel v České republice, kde dochází každou chvíli k pokusům svobodu slova nějak omezit, pokud vím, dodnes nebyla Evropská charta svobody médií zveřejněna. Iniciátoři spoléhají na to, že bude-li charta přijata Evropskou komisí v Bruselu, stane se její schválení povinností pro přijetí každé další země, která by chtěla vstoupit do EU a tím pádem se na ní bude moci každý novinář odvolat. Charta obsahuje následujících deset bodů:

1. Svoboda médií je životně důležitá pro demokratickou společnost. Médií všeho druhu je třeba si vážit a ochraňovat jak jejich různost, tak je třeba respektovat jejich politické, sociální a kulturní úkoly: To je úkol státní moci.

2. Cenzura je zakázaná. Nezávislá žurnalistika ve všech médiích je chráněna před všemi druhy pronásledování i represe a stát musí garantovat nedotknutelnost médií před regulačními vlivy státu. Veškerá média včetně online-médií nesmějí podléhat státnímu licenčnímu řízení.

3. Právo novinářů a médií sbírat a rozšiřovat informace a mínění nesmí být ničím ohroženo, omezeno, ani nesmí podléhat trestu.

4. Ochrana novinářských zdrojů se musí přísně střežit. Prohlídky redakcí a jiných prostor, kde se zdržují novináři, stejně jako jejich sledování či odposlouchávání z důvodů zjištění redakčních zdrojů je nepřípustné.

5. Všechny státy musí zajistit, že média při plnění svých povinností podléhají ochraně nezávislých soudů, zákonů a státních orgánů. To se týká hlavně případů obtěžování a tělesných útoků na novináře a jejich spolupracovníky. Tělesné útoky či ohrožování na životě novinářů a jejich spolupracovníků musí být bezprostředně vyšetřeny a pachatelé postaveni před soud.

6. Hospodářská existence médií nesmí být ohrožena státem, státními institucemi ani jinými organizacemi. Rovněž je nepřípustné ohrožení médií pomocí hospodářských sankcí. Privátní podnikatelé musí dbát na dodržování svobody médií. Nesmějí vyvíjet tlak na obsahy novinářských příspěvků a nesmějí míchat inzerci s redakčními materiály.

7. Státní a státem ovlivňované instituce nesmějí ohrožovat přístup médií k informacím. Naopak mají povinnost podporovat jejich snahu získat informace.

8. Média a novináři mají nárok na volný přístup ke všem informacím a informačním zdrojům i v cizině. Zahraniční novináři mají dostávat víza, akreditace a ostatní potřebné dokumenty bez zbytečného zdržování.

9. Veřejnosti každého státu je zajištěn svobodný přístup ke všem národním i zahraničním médiím.

10. Stát nemá právo někomu omezovat výkon novinářské profese.