Začněme pozitivy. Jiří Paroubek odešel. O tom, je-li to dobré či špatné pro společnost a sociální demokracii, už zde diskutovali jiní, valná většina si myslí, že ano. Odešel ale sám, nebyl svržen žádným palácovým převratem jako jiní před ním, odpovědnost za tristní volební výsledek vzal na svá bedra a zachoval se, ať se to někomu líbí či ne, jako chlap.
Dalo se to čekat. Po zásadních vystoupeních Václava Klause před Poslaneckou sněmovnou a na kozí farmě na Jihlavsku přišel předem naplánovaný a dobře zaplacený protiútok samozvaných obhájců různých diktatur, soudcokracie a ekoterorismu, všemožných klausohryzů, emigrantů a trockistů vedených pány Pehe a Uhl (jako cizí jména se neskloňují).
"Je to ubíjející," povzdechnul si zde redaktor Jan Lipold.
Psal o kreativním způsobu, jímž si bývalý ministr Ambrozek a jiní, např. (jako ryba mlčící) Bohuslav Sobotka, "ušetřili" z různých poslaneckých náhrad milióny na luxusní bydlení a o absolutní neochotě a neschopnosti našich "elit" se tímto nemravným systémem zabývat. Ve srovnání s miliardami, které nenávratně mizí v předražených státních zakázkách, při stavění luxusních dálnic, na propagaci nadmíru výtečných služeb Českých drah atd. atd., to jsou ovšem bezvýznamné detaily. Asi před týdnem třeba proběhla zpráva v médiích, že projekt státních maturit je u nás DVACETKRÁT(!!!) dražší než na Slovensku. Inu, nejsme troškaři. Nekompetence stranou, přiživit se téměř megalomansky se dá zjevně úplně na všem.