Lubomír Zaorálek

27. 03.

Ministr vnitra v kuřárně

Lubomír Zaorálek Přečteno 4693 krát

Ministr Kubice poklidně kouřil v kuřárně celou hodinu, zatím co jsme ve Sněmovně diskutovali o zařazení nového bodu, ve kterém jsme žádali, aby nás informoval, jak je to s nezávislostí policie v kauze Opencard. Ministr vnitra se viditelně netoužil k celé věci vyjádřit. Podivuhodný klid tohoto dobrého muže.

Přitom den před tím jsme slyšeli na jeho policii mimořádně tvrdé útoky z úst vrcholných představitelů dvou klíčových vládních stran, ODS i TOP 09. Strana TOP 09 nastoupila ve velkém počtu na tiskovou konferenci a promluvila tvrdě o neoprávněné kriminalizaci svých politiků na pražské radnici. A co teprve premiér Petr Nečas? Podobně zaútočil na to, co si to policie vůči primátorovi dovolila a prohlásil jasně, že jeho lidé na pražské radnici jsou nevinní: „Obviněný mě ujistil, že ve věci schvalování smluv neexistují žádné pochyby a obvinění rady není postaveno na reálných argumentech. Primátor Svoboda má moji plnou podporu."

Podobně Miroslav Kalousek dnes ve Sněmovně zopakoval svou nejoblíbenější tezi, že je „hluboce přesvědčen“. Povšimněte si, že tento výraz používá Miroslav Kalousek ustavičně a neustále. O stejně „hlubokém přesvědčení“ nás opakovaně ujišťoval v případu své souputnice Vlasty Parkanové. Tehdy za všechno mohl zlý policejní prezident Lessy. Také byl nedlouho poté „po zásluze“ odvolán. Policejního prezidenta má nyní vláda nového, ale policie je znovu obviněna z komplotu a kriminalizace politiků. Podivné. Vláda chytila býka za rohy, ale ten ji stále kope do zadku.

Aby bylo jasné: Vůbec nepochybuji o tom, že je podivné, že se vážně nevyšetřuje kauza Opencard tak jak vznikla, od roku 2006. Vůbec se mi nelíbí, jak si partička kolem bývalého primátora Béma mne ruce. Ale na druhé straně, to, co provedla městská rada primátora Svobody, mohl provést jen blázen. Místo toho, aby udělali vše pro vyšetření kauzy Opencard, tak do těch shnilých kolejí vjeli s novým vozíkem – s novou smlouvou. A tato nová smlouva, kterou uzavřela ona nová skvělá protikorupční koalice TOP09 a ODS, byla předražená a ve sporu se zákonem. Dokonce na to byli v dubnu loňského roku upozorněni Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Paní radní Vorlíčková ve svém vystoupení v televizi připomíná střídavě Vlastu Parkanovou a ministryni kultury Alenu Hanákovou. Jednak působí dojmem, že dosud vůbec nechápe, která bije, jednak půdorys situace je překvapivě podobný kauze letounů CASA. Opět se jedná o porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže a porušení povinností při správě cizího majetku. Jednoduše není jak hájit to, že se radnice vyhnula soutěži a postupovala bez výběrového řízení. Jak chce teď dokázat, že nedošlo k předražení? Jak chce dokázat, že si nenechali cenu z venku někým nadiktovat? A koruna všeho: Novou smlouvu uzavřeli s anonymní společností se sídlem v Nizozemí. Prostě paráda! Jestli to neudělali úmyslně, tak fungují pro někoho jako bílé koně. Těžko říct, co je horší varianta.

Do téhle těžko hajitelné situace vystupují Nečas a Kalousek, kteří nemají pochyb o bezúhonnosti svých politických souputníků. Tváří v tvář poměrně srozumitelnému obvinění tu jistotu těžko chápat. Navíc obvinění policie z komplotu je obvinění policie, za kterou nesou zodpovědnost - a tudíž obvinění vlastní vlády. Pokud je policie účelově zneužívána k vnitřnímu boji mezi jednotlivými skupinami, například v ODS, pak je vláda v rozvalu.

Tiskové konference vládních stran pořádané za účelem kritiky policie tohoto státu, to je něco, co musí vyvolávat notně depresivní pocity ve veřejnosti. Vláda, místo aby za výkon policie ručila a hájila ji, tak ji naopak napadá. Dokonale absurdní. Když jsme dnes jako opozice ve Sněmovně navrhli bod ve kterém by ministr vnitra na útoky premiéra a nejvyšších představitelů státu reagoval, tak ODS a TOP 09 – tedy obě strany, které mají v této kauze na pražské radnici obviněné - zařazení tohoto bodu do programu schůze zavetovaly.

20. 03.

Vyšetřete si hlavu, kdo chcete válčit v Sýrii

Lubomír Zaorálek Přečteno 3996 krát

Pamatujete si ještě, jak nedávno bývalý ministr obrany USA Robert Gates prohlásil krátce před odstoupením z funkce, že by si měl nechat vyšetřit hlavu každý, kdo bude navrhovat angažmá USA v další vojenské akci?

Ovšem neuplynulo mnoho vody a velitel sil NATO v Evropě americký generál James Stavridis se nechá slyšet v branném výboru amerického Senátu, že některé země NATO zvažují vojenskou akci, která by pomohla ukončit syrský občanský konflikt.

Otázka zní, jak lze ukončit občanský konflikt vojenskou akcí zvenčí? Komu se to zdá být jednoduché, ať si připomene, jak dopadají naše vojenské akce v Íráku, Afghánistánu, Libyi. Nakonec přesně dnes máme desáté výročí zahájení vojenské akce „koalice ochotných“ v Íráku. Náklady byly vždy obrovské a výsledky velmi sporné. Připomínám sto padesát tisíc mrtvých Íráčanů a odhadované náklady celé akce jeden bilión dolarů. Kdo tady řekne, co je moc a co je už příliš? Hodnotit nakonec můžeme jen podle toho, zda tyto vojenské akce mají nějaké výsledky. Mluvilo se o boji s Al Kajdou a terorismem, mluvilo se o tom, že cílem je budování demokracie a „agenda svobody“. Jak jsme dopadli s demokracií, už nyní víme. Dlouho jsem už neslyšel o ní mluvit.

Chce-li dnes někdo vojensky vtrhnout do Sýrie, měl by si ujasnit, jaký úkol a cíl si taková akce stanoví. Pouze nějaký pozitivní výsledek by mohl ospravedlnit lidské i hmotné náklady takové akce. Obávám se, že nikdo neví, co by takovým pozitivním cílem mohlo být. Chceme dělat v Sýrii soudce nebo chceme některé ze stran konfliktu pomoci? Komu? Assadovi, který se zkompromitoval? To sotva. No a mezi skupinami rebelů na druhé straně máme také takové, které figurují na seznamu teroristických organizací. Tak babo raď, kdo je tady lepším partnerem.

Na podobnou akci bychom sotva získali rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Nemusím být Číňan ani Rus, abych našel celou řadu argumentů proti. Intervence v Sýrii by vytvořila další velké pnutí v Íráku, mohla by posílit tendence k vytvoření Kurdistánu. Z toho by Turecko opravdu nemělo radost. Stejně jako z vážného nebezpečí další vlny uprchlíků. Nepochybně by se dále destabilizovala situace v Libanonu, mezi Palestinci a vlastně v celém regionu.

Stačí připomenout, jak občanská válka v Libyi vyvolala vlnu pašování zbraní a pohybu teroristů do afrického Sahelu, až pomohla vytvořit vážný konflikt v Mali. Tak kdo se hlásí do dalšího dobrodružství s takovými riziky?

Situace v Sýrii je sice zoufalá a občanská válka se neúnosně protahuje. Nicméně předpoklady k vojenské intervenci splněny nejsou. Nedochází k přímému napadení a ohrožení dalších států regionu, nedochází ke genocidě. Za této situace se mezinárodní společenství na vojenském zásahu neshodne. Nevěřím, že za současných podmínek evropští politici obhájí před veřejností válečnou akci v Sýrii.

Česká zahraniční politika v poslední době žádná výraznější stanoviska nezaujímá. Náš velvyslanec při NATO Jiří Šedivý říká, že o žádné české pozici vůči Sýrii neví. Tak já si dovoluji navrhnout, aby Česká republika myšlenku vojenské akce v Sýrii odmítla.

07. 03.

Nulová sebereflexe Václava Klause

Lubomír Zaorálek Přečteno 9697 krát

Včerejší televizní rozhovor Jakuba Železného s Václavem Klausem přinesl konečné rozuzlení problému novoroční amnestie. Kdo ještě nechápal, pochopil dokonale.

Václav Klaus vše mimoděk vysvětlil. Klíčová je jediná věta. Když se Jakub Železný ptal na nezvládnutou privatizaci 90. let – podvody bank, kampeliček a fondů, které připravily o peníze tisíce střadatelů, Klaus odmítl kriminalizaci těchto dějů a událostí.

„Vše jsme se učili, všichni jsme se tehdy učili – nedělejme z toho kriminalizaci.“ Podle Klause dnes kriminalizujeme lidi, kteří se pouze učili zbohatnout a protože jsme byli všichni začátečníci, chybička se holt vloudila.

Proto přišel s amnestií. Pouze naplno projevil, co si celou dobu myslí. Proto omilostnil nejtěžší hospodářskou kriminalitu. Ne kvůli milosrdenství, jak občas nepřesně a podivně tvrdil. Milosrdenství je přece možné cítit vůči jednotlivému člověku a ne vůči celé skupině delikventů, kteří páchali hospodářské trestné činy, za které jim hrozilo až 10 let vězení. Klíč je v tom, že Klaus tyto skutky za trestné činy nepovažuje. Klaus nesouhlasí s trestní politikou našeho státu. Jako nezná špinavé peníze, tak neuznává hospodářskou kriminalitu. Prostě když někteří vychytralí jedinci oblafnou své „pomalejší a méně bystré“ spoluobčany, tak jim ty výnosy patří. Podle Klause je to přirozené a normální. Nesouhlasí s tím, aby tito naši obratní spoluobčané končili ve vězení.

Ve světě Václava Klause je umění zbohatnout tím nejvyšším uměním. A pokud se někdo tomuto umění teprve učí a klopýtne, tak si zaslouží milost či amnestii.

Aby to tedy bylo všem jasné - ve skutečnosti Václavu Klausovi nevadilo, že trestní stíhání bylo rozvleklé a trvalo příliš dlouho. On ve skutečnosti nesouhlasí s tím, že se jedná o trestný čin. Proto ve svém televizním vystoupení řekl o amnestii: „Deset let jsme na tom pracovali.“ Navzdory tomu, že před volbou veřejně slíbil, že amnestii nikdy neudělí, teď přiznává, že na ní celých deset let pracoval. Pěkná lekce. Ano. Deset let jeho utajený tým pracoval na tom, jak překazit odsouzení těch, kteří podle jeho vlastního hodnotového řebříčku nic špatného nespáchali. Klaus má jiný systém morálních hodnot. A jestli je právo minimum morálky, tak v případě hospodářských trestných činů se Václav Klaus ani s tímto minimem neztotožňuje.

Nepochybuji o tom, že přesvědčení Václava Klause je naprosto skálopevné. Václav Klaus ví s naprostou jistotou, že když si někdo nakrade, je to jeho chytrost, patří mu to a basta. Nikdo z nás s ním v tomhle nehne. Správně řekl: „Jsem odolnější než všichni další politikové v této zemi.“

A to byl náš prezident po celých deset let.

Archiv článků: březen 2013

Ministr vnitra v kuřárně

Vyšetřete si hlavu, kdo chcete válčit v Sýrii

Nulová sebereflexe Václava Klause

Blogeři abecedně